Led 142015
 

Průvodce

Vodní rostliny patří k vodě stejně jako ryby a ostatní vodní živočichové. Nedovedeme si bez nich představit potok, rybník, jezero a jen neradi si zvykáme na holá regulovaná koryta mnohých našich řek, kde objevit rostlinu je asi stejně pravděpodobné jako najít čistou vodu… jak se ale vodní rostliny do svého prostředí dostanou?

Když necháme stát vodu ve váze s květinami několik dní bez výměny, voda zezelená, začne páchnout a „kazí“ se. Mikroskop by nám odhalil, že „zkažená voda“ se během krátké doby stala domovem tisíců řas a prvoků a miliónů baktérií. Když se zatopí opuštěný lom, nebo když se napustí nový rybník, za pár let vyrostou na březích rákosiny, na hladině se objeví okřehky, voda se zazelená sinicemi a nad lomem začnou kroužit vodní ptáci. Žádná voda nezůstane bez života, pokud není uměle sterilizována nebo otrávena silným jedem.

lom-jadrnak

Vodní rostliny patří k vodě stejně jako ryby a ostatní vodní živočichové. Nedovedeme si bez nich představit potok, rybník, jezero a jen neradi si zvykáme na holá regulovaná koryta mnohých našich řek, kde objevit rostlinu je asi stejně pravděpodobné jako najít čistou vodu… jak se ale vodní rostliny do svého prostředí dostanou?

Když necháme stát vodu ve váze s květinami několik dní bez výměny, voda zezelená, začne páchnout a „kazí“ se. Mikroskop by nám odhalil, že „zkažená voda“ se během krátké doby stala domovem tisíců řas a prvoků a miliónů baktérií. Když se zatopí opuštěný lom, nebo když se napustí nový rybník, za pár let vyrostou na březích rákosiny, na hladině se objeví okřehky, voda se zazelená sinicemi a nad lomem začnou kroužit vodní ptáci. Žádná voda nezůstane bez života, pokud není uměle sterilizována nebo otrávena silným jedem.

Za časů Aristotelových se myslelo, že život se může rodit z mrtvé hmoty – řasy z vody, červi z bahna. Dnes víme, že život každého rybníka, každého zatopeného lomu se rozvíjí ze zárodků, které se do něho dostaly odjinud. O zárodky není nikdy nouze. Stačí nepatrný výtrus, jediné semeno, úlomek vlákna, jediné vajíčko… Podle druhu organismu je další rozmnožení otázkou hodin, dnů nebo roků.

Zárodky vodního života se šíří přímo po vodě (je-li nádrž spojena tokem s jinými nádržemi), vzduchem, na těle ptáků, pozemních zvířat a šíří je také všudypřítomný člověk. Když se dostanou do nové vody a do příznivého prostředí, neotálejí s tím a hned se začnou množit.

Ptačí transport je jistě nejpodivuhodnější způsob, jakým může cestovat květena a zvířena jezer. Na nohou brodivých a vodních ptáků, v peří apod. může zaschnout nejen voda, ale i kus bahna a v jediné hrudce cestuje obrazně celá botanická i zoologická zahrada najednou! Snad právě tato snadná ptačí přeprava je příčinou toho, že na menších vodních plochách celého světa najdeme vedle vzácných druhů i ty všude rozšířené typy vodních rostlin a živočichů – a mezi nimi i náš žabinec, zvaný botanickým názvem okřehek (více druhů, nejčastější je okřehek menší).

Okřehky se tedy vznáší na vodě ve všech kontinentech. Jsou to volně plovoucí, na hladině ležící ploché stonky, které vypadají jako listy a z nich visí tenký kořínek, na konci zesílený. Pravé listy okřehek nemá. Specifická stavba ponořených částí umožňuje rostlině přijímat živiny, kyslík a kysličník uhličitý přímo z vody. Dobře se mu daří ve vodě bohaté na dusíkaté látky. Pokud uvidíš rybník zcela zarostlý okřehkem, ústí do něj možná kanalizace, nebo je do rybníka splavována voda z přehnojených polí, ale nemusí to být pravidlem. Okřehky se velmi rychle množí vegetativně a jen opravdu málokdo se může pochlubit, že viděl okřehek kvést. Drobné květy se vyvíjejí velmi zřídka. Životní cyklus okřehku menšího začíná na jaře, kdy vyklíčí na dně rybníka a vypluje ke hladině; na začátku léta se rozroste a vysévá semeno na dno, kam na podzim klesnou i odumřelé mateřské rostliny.

V oblasti Horek můžeme najít několik zatopených lomů zarostlých okřehkem. Patří mezi ně Novákovo jezírko, Budoucnost, Kosovo a mnohé další. Všechny jsou to bez výjimky lomy s menší vodní hladinou a většinou se nacházejí v hustém porostu náletových listnatých stromů. Na podzim proto spadne do vody mnoho listí, které později klesne ke dnu a rozloží se. Na dně lomu se proto nachází vrstva organické hmoty dávající předpoklad případnému příznivému vývoji okřehku – dojde-li k přenesení zárodku.

Větší lomy Zvěřinov, Kaňon, Andrusák zatím zarostlé okřehkem nejsou, nebo snad jen částečně v klidných zátočinách. Aspektů zastavujících nebo zpomalujících jejich výskyt známe několik. Jednak velká vodní plocha a částečná možnost působení větru „zahání“ okřehky ke břehu, kde si na nich v klidných zákoutích u rákosin mohou pochutnávat kačeny divoké (dříve se na vesnici chodilo „na rybník na žabinec“ i pro kačeny chované doma na dvorku). Také násada býložravých ryb (amur, tolstolobik) dokáže plochu žabince, když ne zlikvidovat, tak udržovat na únosné míře. Kde je více pohybu a vzruchu, tam nemají okřehky možnost se bezstarostně množit tak jako na nerušených opuštěných místech s listnatou vegetací (skutečské lůmky). Rozmnožovací strategie, kdy rostliny posílají na svět raději více potomků, z nichž přežívají jen ty nejzdatnější, dokáže v příznivých poměrech způsobit na vodní hladině velmi rychle souvislý zelený povlak, často spolu i s jiným představiteli této čeledi okřehkovitých.

U vody a ve vodě žije mnoho rostlin a všechny mají v ekosystému zatopeného lomu či rybníka své významné místo. Obohacují vodu kyslíkem, slouží za potravu rybám i vodním ptákům, tvoří vhodné prostředí pro život vodních živočichů i těch, co obývají pobřežní rákosiny.

Uzavřený ekosystém vodní plochy a jejího okolí je v neustálém pohybu, ale často ztrácí zbytečně mnoho sil přizpůsobováním se masovému narušování svých relativně ustálených přírodních poměrů člověkem.

Zatopený lom tu není rozhodně pro to, aby sloužil lidem k hromadným návštěvám spojeným s koupáním a znečišťováním břehů a okolí. V malém měřítku to příroda ještě zvládne, ale na masové nájezdy připravena opravdu není. Proto na ni berme ohled a když všichni říkáme, že máme přírodu tak rádi, tak se třeba choďme právě proto koupat na skutečské koupaliště. Některé chyby se jen velmi těžko napravují.

Autor: Zdenka Škrochová, text i foto

(za pomoci knih Jeník: Život rybníků a jezer a Dobroruková: Malá tajemství přírody)

 Posted by at 16.39

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>