Bře 302019
 
Set103from_IMG_5031

3. den / 27. 4. 2018

 

3. den 2. trasa

Stejnou cestou jakou jsme do Radocyny přijeli se i vracíme. Jedeme zvolna a monitorujeme okolí. Míjíme symbolické dveře obce Lipna (na mapě bod 4) a v tušené blízkosti odbočky na vojenský hřbitov Lipna 45 nalézáme místo vhodné k zaparkování.

IMG_5019

Následujeme známou černobílou značku a po takřka neznatelné stezce se noříme do lesa a stoupáme výše.

Set073from_IMG_5020

Po chvíli nacházíme obrys zmizelého lemkovského kostela, který kdosi zvýraznil  kamením.

Set083from_IMG_5023

Jen pár kroků a jsme na půdě původního farního kostela a za ním je situován hřbitov vojenský. Rozkliknete-li si mapu, znázorníte si podrobnosti. Set093from_IMG_5026

Pravoslavný kříž a pod obrysem Krista pro nás nezvyklá lebka se zkříženými hnáty. Vchodem bez branky na nás z vojenského hřbitova vykukuje ústřední kříž.

Set113from_IMG_5034

Jsme na místě. Nacházíme se odhadem cca 100-150 m od hlavní cesty a toto je pohled z opačného gardu – z vojenského hřbitova na civilní

Set313from__DSC4635

Černá tabulka se základními údaji o místě, počtu pochovaných vojáků a roku renovace (1998).

Také tento hřbitov by sice „důkladně“ renovován  Loveckým svazem „DZIK“ v Gorlicích, ale nikoli důsledně – naopak zcela volně  a nezávisle na jakýchkoli historických skutečnostech, pramenech. Po dvaceti letech ho nacházíme v zuboženém stavu a marně hledáme Jurkovičova genia loci…. Doufejme, že Lipna bude mít štěstí, jako první hřbitov navštívený námi dnešního dne - Długie [44.], který byl loni na podzim zrekonstruován podle původních plánů, a že nalezne svého patrona a ochránce., který to s ním bude myslet upřímně.

Set323from__DSC4638

Současný stav -  v průčelí nízká kamenná zídka, před ní se tyčí v kamenném soklu s deskou poselství vetchý a deštěm zešedlý dřevěný ústřední kříž, zbytky dřevěných náhrobních křížů, jednoduchý plaňkový plot, dva kamenné vchodové sloupky bez branky.

img102

plan45

Půdorys hřbitova převzat z knihy Matúše Dully, vpravo původní nákres z krakowského archivu, historická fotografie ani kresba tohoto hřbitova neexistuje, pouze popisy uvedené ve známých pramenech ( (info Mirosław Łopata - http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/)

Ve 3 hromadných hrobech a 22 samostatných je pohřbeno 153 vojáků (z nich 24 je identifikováno), padli v lednu a březnu 1915 (Matúš Dulla uvádí ve velikonoční bitvě).  Z počtu 153 vojáků je

  • 54 rakousko-uherských vojáků (včetně 24 známých jménem – samostatné hroby) - většina pohřbených rakousko-uherských vojáků  jsou ve skutečnosti Slovinci, a Češi ze 14. pěšího pluku zeměbrany, pocházející z oblasti Brna a okolí a Jihlavy
  • 99 ruských vojáků, neidentifikovaných

Set353from__DSC4647

Der Krieg Reisst Nieder – Der Krieg Baut Auf

-  poselství na desce kamenného soklu můžeme volně přeložit : Válka boří, ale zároveň znovu staví.

Válka boří – válka obnovuje

Válka ničí – válka tvoří

Vedle kříže leží na zemi kamenný artefakt, nám dobře známý Jurkovičův kubický kříž (jeho vynález!). Byl objeven mimo areál hřbitova a znovu sem pietně přenesen. Je svědectvím, že kamenná zídka byla možná vytvořena podle Jurkovičovy vize, i když Matúš Dulla je také opatrný a uvádí… patrně se nerealizovala… ale kdoví..

img101

IMG_5030

Pohled na jeden z křížů, který je v poměrně dobrém stavu. V terčíku jsou vidět stopy po hřebících, ano původně zde byly umístěny identifikační tabulky, objevila jsem na netu fotku zřejmě z doby krátce po rekonstrukci loveckým spolkem – viz níže

45784915_2212330009056437_7195386739722820085_n

https://insta-stalker.com/tag/cmentarzwojenny/

Trochu nepochopitelná je omšelost hlavního kříže, nekoresponduje s tehdy novými náhrobními kříži.  A je podivné, že se nezachovala ani jedna identifikační tabulka. Přitom ta dnešní omšelost je u všech křížů shodná?!

Set343from__DSC4644

Hrobová pole nejsou vyznačena

Set363from__DSC4650_panorama

Díváme se směrem odkud jsme přišli, vlevo od vstupu na hřbitov je o plot opřen zbytek branky

IMG_5029

Patriarchální kříž – vrtá mi hlavou, proč je zde u hřbitovní zdi, kde by měly být i jedné lajně individuání hroby protivníhů „rakušáků“, kteří jsou známi jménem.. A ještě jedna věc mi vrtá v hlavě.. po zvětšení se mi zdá, že ty dva křížové šrouby přidržují dřevěný terčík nikoli původní identifikační tabulku. Je to záhada. 

Set123from_IMG_5037

Návrat a pohled na místo, kde stával lemkovský kostel

Set133from_IMG_5040

 Cesta klesá od kostela k hlavní cestě

Nespěchám, není proč. je to náš dnešní poslední hřbitov. Co nás asi čeká zítra. Bude to maraton, ale já po zkušenostech z dnů předchozích vím, že jsme cestu doma připravili jak nejlépe to bylo možné. Intuitivně, ale vše je v pořádku. Máme dost času, abychom si každý hřbitov užili.

Závěrem dnešního dne můžeme konstatovat, že všechny navštívené hřbitovy měly něco společného. Leží v odlehlých, velmi málo navštěvovaných místech. Možná to je důvodem jejich poněkud omšelého stavu. Jako by se je nevyplatilo je udržovat pro těch pár nahodilých návštěvníků. Všechny tyto hřbitovy byly skromné jednoduché, stejně jako okolní krajina, do které dokonale zapadají, jak jsme již uvedli u hřbitovu Banica. Právě pro tu odlehlost hřbitovů a dlouhé pochody mezi nimi jsme si však užili krásu okolní krajiny, především mezi hřbitovy Czarne a Dlugie. Ta byla navíc zdůrazněná nádherným jarním počasím. Do Chmelové se vracíme naplněni zážitky a těšíme se na další den.

Fotky na rajčeti: 

https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Lipna_45._-_Jurkovicovy_hrbitovy_v_zapadni_Halici

 a nezkomprimované fotky si můžete vychutnat zde:   

 Prameny:  

Matúš Dulla:  Vojenské cintoríny v západnej Haliči: Dušan Jurkovič 1916/1917 (ISBN 80-88675-80-4)

http://www.cmentarze.gorlice.net.pl/

http://www.sekowa.info/index.php?go=17&id1=10&ido=2

https://pl.wikipedia.org/wiki/Cmentarz_wojenny_nr_45_%E2%80%93_Lipna

IMG_5018

.Malý bonus..  Zmiňovala jsem, že na zdejších cestách jsme se na dálku, spíš tušíc než vidouce, několikrát setkali s mladými idealisty, co opouští město, aby žili čistý život na zapadlé vesnici. Kolem tohoto chudého a polorozpadlého lemkovského domku jsme projížděli nejméně 4x ne-li 6x. Zaujaly mne ty praporky jak v Tibetu. Říkala jsem si, kdo v tobě domečku bydlí?, až jednou jsem někoho spatřila. Byl to mladík a na tu krátkou chvíli na mne zapůsobil unaveně a smutně. Byl to samozřejmě jen letmý dojem, ale jaké jsou tu možnosti? Podle stavu chalupy to nevypadá, že si její obyvatelé mohou vyskakovat…

Tento způsob života je možná vhodný spíše pro velké rody s velkou pracovní kapacitou. Toto je nezbytnou podmínkou zajištění obživy a udržení hospodářství ve zdravé kondici. Život v těchto izolovaných komunitách klade značné nároky na morální a sociální vlastnosti a schopnosti obyvatel. Žít zde není východisko pro člověka, který ve městě zahoří touhou po nevinné čistotě venkova. Člověk by měl v tomto prostředí vyrůst, rozumět mu, být pro něho vychován, přijmout ten úděl práce a samoty a být šťasten v komunitě stejně založených lidí. (Možná je to jen naše idealistická představa).

V té souvislosti jsme si vzpomněli na Beskydy, Kavalčanky. Je to podobně odlehlé místo, ale je zřejmé, že komunita která zde žije, toto místo udržuje, zvelebuje a proto působí velmi majestátním dojmem.  Už jen příchod alejí vzrostlých opečovaných stromů, navazující na konec lesa, je velmi nečekaný a povznášející. A poté pohled na rozsáhlou posečenou paseku s několika izolovanými domy v dokonalém stavu. Nesrovnatelné…

Mladí blouznivci… pozdě večer jsme si vzpomněli ještě na jednu lokalitu, kdy se sen opravit a osídlit zapomenutou ves podařil. Loni na podzim jsme s přáteli strávili týden dovolené na Chebsku (na blogu zatím není). Celý týden nečekaně krásný, ale teď chci zmínit ves Doubrava u Lipové, unikátní vesnickou památkovou rezervací s ojedinělým souborem hrázděné lidové architektury chebského typu z 18. a 19. století. Navštívili jsme Rustlerův statek, soukromé muzeum kde se bydlí a žije, a kde jsme se s úžasem dověděli od pana Karla Schmieda historii této podivuhodné vesnice. Parta mladých lidí se kdysi rozhodla v této malé vysídlené lokalitě koupit opuštěné statky  a zachránit je. A jeden z nich, jmenovaný pan Karel Schmied, svůj opravený hrázděný statek zpřístupnil veřejnosti. A úžasný není jen statek sám o sobě, ale celý příběh, kdy vesnice odsouzená k zániku díky několika mladým snílkům vstala z popela. Ale dalo to práci! Prošli jsme si celou vesnici a znovu v duchu děkovali panu Schmiedovi, že svůj statek otevřel veřejnosti. 

 

Pokračování příběhu / viz komentář

morganghost

Hřbitov v nové verzi:   http://morganghost.com/portfolio/nr-45-lipna-2019-po-remoncie/

Dřevěný kříž se vztyčovat nebude, nebyl v původním designu. V současné době zatím nejsou k dispozici žádné            prostředky na  rekonstrukci kamenné zdi.

  8 Responses to “Lipna [45.] – Jurkovičovy hřbitovy v západní Haliči”

  1. Takovou trefnou větu jsem dlouho neslyšela:
    „Tento způsob života je možná vhodný spíše pro velké rody s velkou pracovní kapacitou.“

    A to Chebsko mě taky zajímá, nikdy jsme tam nebyla a už léta an to myslím. Tak ještě že jste tam jeli! těšm se.

    A na další hřbitovy se taky těším.
    Je to zvláštní, takový les v kopci a on tam stával kostel a ves… takové území hodně zasažené jak válkou, tak následnými přesuny. Hodně periferní území. Docela mě začíná zajímat, jak se s přesunem po 2.s.válce vypořádala jiná území dnešního Polska, méně periferní, jak se změnila, jestli k nim mají lidi vztah – byla jsem v Polsku jen dvakrát (je to 13 let a 18 let) a zdálo se mi, že tam se moc na údržbu krajiny nedbá. Všude plevel. Ani na údržbu uliční zeleně – normálně jim tam trčí velké větve do chodníku, že se nedá projít a nechávají to tak. Asi mají všechno rádi nadivoko, říkala jsem si tehdy, anebo nemají rádi pünktlich uklízení narozdíl od Rakušanů. Nebo jsou prostě velká země a je jim to fuk. Nevím, jak je to doopravdy, ale je to jinak než u nás.

  2. Ahoj Liško, ano když jedeš a kolem tebe les a pak do něho vstoupíš a jdeš po úzké takřka nevyšlapané stezce do svahu a narazíš na obrys kostela a pár křížů jako pozůstatku po vesnickém hřbitově, je to překvapující. Kdyby tam nebyly černobílé značky, tak tu lokalitu nenajdeme. Opodál byly dveře vedoucí nikam s plánkem, pár fotkami, texte. Jinak nic… Ves rozbagrována, vysazen les. Jedna generace a vše je jinak…Potvrzuji, že v Rakousku dbají na pořádek a údržbu… zvláště zezačátku, kdy jsem jezdila vlakem mě to vždycky prásklo do očí. Kde končí Česko a začíná Rakousko. Čím jsem starší tím víc mě vadí jak píšeš ta divokost tady… nejvíce snad ten čurbes podle silnic, kde se dá přečkat noc s kamionem, tam je to jak na skládce a také zeleň napospas podél silnic nižší kategorie a lesy.. a přitom je tolik lidí kteří nepracují. Nejjednodušší je jim dát dávky a je to, postarat se o to, aby byli alespoń takhle užiteční, to dá práci. Teď jsme chodili každý den do lesa a na tohle téma jsme pořád naráželi. Džungle podél silnice, která je v zoufalém stavu, a les o který se dlouhodobě nikdo nestará. Vyvrcholilo to předevčírem, kdy se snad 100-150 m podél potoka u lesa objevila skládka – stavební odpad… dovolili jsme si uvažovat kdo ho tam vyvezl… to normální člověk neudělá, jen debil.

  3. Chebsko je úžasné, jak dodělám hřbitovy, proložím Chebskem. Moc se nám tam zamlouvalo a viděli jsme několik velmi krásných míst, s čímž jsem vůbec nepočítala… a také Jáchymov… to je podivné město, nevím jak to jinak charakterizovat… byli jsme poprvé i v známých lázních,Karlových a Františkových… i to se mi líbilo. Nejvíc vstřebávám atmosféru místa, rozlišnosti, výjimečné věci, kulturní krajina, architektura… nemusím mít nutně na dovolené jen krásnou přírodu…

    • Díky moc moc moc za odkaz na vaše nové fotky, máme obrovskou radost, a ještě se můžeme těšit na hlavní kříž a vrátka. Stýská se nám po té krajině i pouti za jejími válečnými hřbitovy, doufám, že se tam jen co to půjde zase podíváme… kolik zrenovovaných hřbitovů do té doby přibude… díky za vaši snahu krásné Jurkovičovy hřbitovy zachovat! Ale krásné jsou i ty od jiných architektů, zdobí tu zapomenutou pohraniční krajinu…

      • Nebude žádný dřevěný kříž, nebyl v původním designu. V současné době nejsou k dispozici žádné prostředky na rekonstrukci kamenné zdi.

        • Díky za zprávu, je dobře že neděláte kompromisy. Chystáme ještě závěrečný text o Jurkovičových hřbitovech, existuje číslo konta, kam by se dalo přispět na jejich opravu? Je velmi náročné udržovat je v opraveném stavu, natož je rekonstruovat. Leží zde mnoho padlých vojáků z Čech a Moravy a jistě by mnozí, i my, rádi přispěli na společné konto. Je úžasné, jak jste je dokázali podzvihnout „z popela“. Můžete mi číslo konta poslat mejlem, zveřejníme ho, děkuji: zuzi58@seznam.cz

        • Prosím, je zachována fotografie z doby vzniku tohoto hřbitova? S tou kamennou zdí v čele?? Díky

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>