Jsem z toho blázen, každopádně vítám “dát si pauzu od všeho”
Dát si pauzu od všeho… straší mě to v hlavě a nejde to vymýtit. Ten titulek jsem četla v Deníku a týkal se podivné smrti mladého páru v Praze. Hvězda a Metro. Ale já si také tak přijdu, ale nechci aby to skončilo tragicky. Jen už toho všeho mám dost. A tak se mi hodilo, když jsem v neděli odpoledne tak trochu zkolabovala. A od té doby polehávám a neřeším.
V sobotu jsme se vykašlali na práci kolem domu a na zahradě a vyrazili na jih. Nevím, kam tu krajinu mezi Havlíčkovou Borovou a Českou Bělou zařadit, ale je neuvěřitelné, jakou jsem měla ve výběru šťastnou ruku. Nikdy jsme zde nebyli, ale už vím, že se sem budeme vracet. Nádherná krajina a potkat se s ní ve slunném podzimním dni její krásu ještě umocnilo. Ale o tom jindy..
Mám asi měsíc něco s kolenem, natažená šlacha nebo co to je a nijak ji nešetřím. Chodím furt. Asi proto se to nelepší. Když přetížím, přijde večer únava, slabá horečka, bolí klouby. Do rána zas dobrý, ale postupně se to trochu horší. V neděli po túře jsem se cítila ale fakt blbě. Docházeli jsme za tmy, v lese sešli z cesty a asi půl km jsme se prodírali čerstvým oraništěm. Bylo toho už i na mě dost. Možná s těmi klouby souvisí i ta borelka, ale že by koronáč? to mě nenapadlo.
Ale napadlo to mého doktora, když jsem si to k němu v pondělí přihasila, že jsem dobrala antibiotika na borelku a bolí mě klouby a mám večer slabou horečku. Ten hodný a slušný člověk mi strašně vyčinil co tam dělám a že jsem měla volat. To mě nenapadlo. Mám úplně volné a čisté dýchací cesty, nesmrká, nekašlu, čich i chuť funguje… ale prý je koronáč velmi nevyzpytatelný. To mi řekl nejen pan doktor, ale i osoby, které s ním měly cosi do činění.
A tak jsem si dala pauzu od všeho. Ležím v posteli a čekám na čtvrtek, kdy jsem objednaná na kovidtest. Jak na tom jsem budu vědět v pátek. Včera k ránu jsem se poprvé pořádně vypotila a dnes je mi o hodně lépe. I na ty klouby. A říkám si..o budoucna už len pomaly….!
Tenhle výlet zpracuji samostatně, určitě to byl můj/náš výlet roku 2020. Tedy, ještě váhám mezi s Miloticemi a Bzencem. A to jsou zdatní soupeři!… A držte mi zítra palce, prosím, ať jsem negativní!
Krásný!
Zuzi, poslala jsem ti mail. 🙂
Ahoj Barčo, udělala jsi mi mejlem velkou radost, už jsem četla, ozvu se zítra dopolko, teď už zase skomírám, mám slabou horečku, a převaluju se a zkouším jak nejlíp usnout. Ani jedna pozice však nefunguje. Tak vylezu, projdu byt, napiju se, vyčůrám se a zase to jdu zkusit :))
Rádo se stalo.
A správně 🙂 – odpočívat, odpočívat, odpočívat, poctivě marodit s borelkou a nešidit to. At je každým dnem o kousek líp!
Dík Barčo, vezmu si k srdci :))
Paradni fotky.
Taky jsem si minulou sobotu uzil a udelal si letos uz opravdu posledni celodenni cyklovylet.
O svacinu jsem se podelil s jednim kotetem, co se odkudsi vynorilo, ale trpasliky jsem nepotkal, to jsi mela vetsi stesti 🙂
Dík, Saule. Sobota se mimořádně vydařila i proto, že mi po té strašné túře tělo už odmítlo dál fachčit a zabrzdilo mě. Únava a horečka, borelka se pěkně rozjela. Tak to mělo ještě jeden efekt kromě krásy. Ten průvod má na konci jedno překvapení. Je tam nepřizpůsobivá liška. K průvodu se staví zadkem. Zveřejním. Svačinu jsme si také nabalili :).Snědli v tom přístřešku.
To je dobře, že máte ten trpasličí průvod i fotograficky zdokumentovaný.
Jinak bys mohla upadnout v podezření, že šlo o houbařský výlet s ochutnávkou lysohlávek 🙂
jojo, ještě tam byla naproti pod stromem sekce ptáků, taková umělecká instalace, těš se! To tě nabije, jsem si jista!