Solná komora 2012 podzim
Představuji vám další Kalvárii Solné komory, tentokrát v jejím klenotu, vesnici Hallstatt, sevřené v úzkém údolí po pravé straně Hallstattského jezera. Tak sevřené, že železniční trať a zastávka se sem už nevešla, vlak tudíž staví na opačné straně jezera a kdo chce vidět krásy Hallstattu musí se k němu přeplavit lodí, která pendluje celý den od nádraží k osídlené straně jezera.
Najít cestu ke Kalvárii bylo trochu obtížné, ale stálo to zato. V tomto prostoru jsme se pohybovaly samy, daleko od hlučícího davu Japonců a Číňanů a mohly si konečně užít trochu klidu. Jako obvykle ke Kalvárii vede několik cest, ale tentokrát není příchod vůbec fyzicky náročný a hlavní kostel je vidět už od hlavní silnice. Takže velmi netypická situace. Podél silnice také spatříte 3 kaple s dřevěnými plastikami vybraných výjevů křížové cesty, které blízkost Kalvárie avizují.
Hallstatt Kalvárie
Odbočujeme z hlavní podél řeky cestou malířů (Malerweg), u penzionu Hirlatz odbočujeme doleva, noříme se do lesa, a po bíle vysypané cestě míříme ke Kalvárii.
Pohodlná cesta stoupá velmi mírně a po chvíli se objeví mezi stromy první lesní kaple.
Na dohled další, a už jsme u Kalvárie, kde se nám otvírá pohled na městečko či vesničku Hallstatt. Také sem dolehla zřejmě krize navzdory masivnímu cestovnímu ruchu. Několik velkých budov je zjevně opuštěných (hudební škola a také rozlehlá budova poblíž kalvárie neznámého účelu. Totéž se týká nové velkolepé galerie moderního umění, kde zřejmě provoz také časem zanikl…
Kostel je bohužel uzavřen
Scházíme dolů a cestou zpět do centra míjíme související kapličky s dřevěnými plastikami
Nic nepřikrášlující pohled zpět na Kalvárii
Díky za milou připomínku. U té benzínky pod kostelíkem jsem letos v létě tankoval. Benzín měl elegantní plnou chuť a lehce ovocné aroma s květinovým dozvukem.
Hezké propojení, škoda, že jsme se střetli v místě, ale ne v čase….