Říj 242012
 

Návštěva Gustav Klimt Zentrum

Navazuji na texty:

http://rozvedena.blokuje.cz/gustav-klimt-zentrum-u-jezera-attersee-salzkammergut

http://rozvedena.blokuje.cz/gustav-klimt-zentrum-u-jezera-attersee-2

Gustav Klimt  (1862–1918) trávil pravidelně letní měsíce  v letech 1900 – 1916 u jezera Attersee se svými přáteli, zejména  módní návrhářkou Emilie Flöge (1874-1952), svou životní láskou a celoživotní družkou, která tolerovala jeho pletky se ženami.  Nikdy se nevzali a spekuluje se, zda jejich vztah byl platonický či nikoli. Jeho okouzlení a inspirace tyrkysově modrou opalizující barvou hladiny jezera, okolními lesy a zahradami byla tak významná, že většina jeho krajinářských děl vznikla právě na Attersee.

V letech kdy v létě pobýval na Attersee již tvořil ve stylu secesním ( 1897  /pozor! v témže roce namaloval své první krajinomalby/ založil v opozici proti konzervativnímu spolku Wiener Künstlergenossenschaft spolu s devatenácti jinými umělci Vereinigung bildender Künstler Österreichs-Secession a byl jejím předsedou až do 1905, kdy s několika svými přáteli spolek opustil a „Secession“ se rozpadla).

Vraťme se do skutečnosti, do Gustav Klimt Centra u jezera Attersee, otevřeného letos v létě ve dni 150. Klimtových narozenin.

chybějící fotografie naleznete na rajčeti: https://zuzizuzi.rajce.idnes.cz/Solna_komora_2012_podzim%2C_jezero_Attersee%2C_Gustav_Klimt_centrum/

Pohled na Centrum od ulice směrem k jezeru

Zahrádka před jediným vchodem do Centra. Vstoupíte a můžete si vybrat. Vlevo kavárna, vpravo velká samoobsluha se suvenýry a rovně po schodech do patra ke Klimtovi.

Typ záhonů, které letos frčí. Barevná paleta bez hluchého místa v takřka architektonickém rozložení

Oči se opájí. A rozmařile mnohovrstevnaté záhony připomínají obrazy Arcimbolda.

To jsou ale sestavy!

Tak dáme ještě jednu…

a pak do kavárny na zmrzlinu či zákuseček (předložená vstupenka z Centra vás opravňuje k odběru kornoutku s jedním kopečkem zmrzliny zdarma nebo čehokoli jiného v té ceně, lze samozřejmě doplatit)

Zde je náš cíl!

Před vstupem do expozice (150 m2).

Vlevo, nad vstupním schodištěm vidíme  osmimetrovou kopii  pracovních výkresů sloužících jako podklad pro výrobu významného Klimtova díla – vlysu Stocklet (Stocletfrieze) – série tří mozaik vytvořených Klimtem v letech 1905-1911 pro jídelnu paláce Stocklet v Bruselu.  Mozaiky jsou sestaveny z  luxusních materiálů: mramoru, keramiky, zlacené dlažby, smaltu spolu s perlami a drahými kameny.

Ústřední bod expozice: Klimt a Emilie, autentická křesla a autentické řízy.

Klimtovou celoživotní družkou byla Emilie Flögeová, která Klimtovi trpělivě odpouštěla jeho pletky s ostatními ženami. Klimt byl otcem nejméně čtrnácti dětí, jejich matkami byly často jeho modelky, které se někdy také živily prostitucí. Protože Klimt byl významným malířem, mohl (a často tak dělal) po svých modelkách vyžadovat různé vyzývavé pózy, které leckdy hraničily s pornografií. Z těchto sezení pak vznikaly otevřeně sexuální kresby, které se nikdy, stejně jako jeho poměry s modelkami-prostitutkami, nedostaly k veřejnosti. Při práci a odpočinku doma Klimt nosil pouze dlouhou róbu bez spodního prádla a sandály.   zdroj Artcentrum Marie Glenn

Pohledy do expozice, která se bude pravidelně obměňovat.

První výstava Centra Gustava Klimta  zahrnuje asi 30 originálních kreseb výjimečné kvality, osobní rukopisy, historické fotografie a pohlednice dokumentující tehdejší prostředí u jezera Attersee anebo Klimtovým perem posvěcené. Ta černá díra je vstup do místnosti, kde běží nonstop skvělý film související s Klimtem a Attersee.  Jak jinak. Česky nedabováno.

Na terase s velmi řečným panem průvodcem

Kdopak to asi načrtl portrét Gustava Klimta s náznakem modré řízy a dvěma rybami??? Uhodnout není těžké. Egon Schiele.

Pohled od jezera, z naučné stezky na Schloss Kammer (zámek), Klimtům častý malířský objekt, z mnoha úhlů pohledu. Zde, ve ville Oleander, prokazatelně pracoval na vlysu Stocklet

Romantický podvečer u jezera Attersee je nejlepší trávit v páru.  A jak doporučuje strýc z Kolína v komentáři – vhodným oděvem je říza „na Klimta“

Gustav Klimt na fotografii Josefa Antona Trčky z roku 1914, zdroj Česká televize

Více fotografií z této lokality naleznete na mém rajčeti

 Posted by at 15.16

  10 Responses to “Gustav Klimt Zentrum u jezera Attersee 3.”

  1. Rozhodně by sis měla pořídit pořádnou řízu. Významně tak posílíš věhlas vaší knihovny. A nezapoměň – Klimt i Emilie pod řízami chodili naostro.

  2. To určitě! V tom pytli vypadá žena tak akorát asexuálně. A „na klimta“ chodit už vůbec ne. O Emilii se totiž nikde nepíše že chodila bez prádla, to sis strýče vybájil ve své bujné představivosti. Ha!

    • Nemusíš se hned opičit po Emilii a brát si pod řízu prádlo. Nauč se být svá. A k tomu ti dopomáhej říza.

      • V Kolíně snad… ale na našem maloměstě by mě říza společensky odrovnala a jít „naklimta“ nepřichází v úvahu. Proč to nezkusíš sám. nejdříve v tom tvém alchymistickém krámku a pak se rozejdi po ulici, za měsíc vyrazíš na náměstí a na kmochově kolíně už budeš působit zcela přirozeně. Neboj půjde to! Máš v sobě něco z Klimta, jsi mu podobný! Pořiď si uměleckou bradku.

        • Snad na tom Kmochově Kolíně bych zapad do kolektivu krojovaných. Ale ještě jsem tam nebyl. Vždycky z Kolína mizím. Pokud bys tam šla se mnou v říze, navštívil bych to taky. Mohli bychom dát i řízný taneček.
          Ale ty bys mohla zkusit s tou řízou řeč v obřadce. Bylo by to působivé. A ani bys nemusela řízu shánět, nějaký ten rubáš by se jistě vyštrachal.

  3. Klimt vypadá velmi současně. Vůbec nemá ten vzhled lidí z předminulého století. To asi ta říza 🙂
    Ovšem největší bomba jsou ty mangoldy v okrasných záhonech! Nejprve zdobí a pak se uvaří!

    • Ahoj Báro, jsi vzdělaná, já vůbec nevím že je to mangold a ani jsem ho nikdy neviděla. Jen něco zaslechla netušíc na co je ten mangold dobrý, musím se lépe podívat!

  4. Mangold jsem měla vždy na zahradě, chutná jako velmi jemný špenát a průběžně dorůstá, takže ho máš celou sezónu. Na rozdíl od špenátu, kterého mám jeden týden nespotřebovatelné množství a druhý týden už je přerostlý. Řapíky se upravují zvlášť jako „falešný chřest“ zejména ty červené jsou hodně efektní 🙂
    Ale co tady melu o mangoldu, když tady je tolik cenných informací mnohem zásadnějšího kalibru, dík za tu práci, co sis s tím dala.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz