Úno 232015
 

Sám proti přírodě

Četla jsem v Lidovkách, v jazykovém koutku, že slevy velké, jedinečné, úžasné a fantastické už nikoho nenadchnou. Je potřeba přitvrdit. Slevy musejí být SUPER, MEGA a BOMBA. V neděli večer jsme jeli do našeho BIO CENTRAL v Hradci a v Chrudimi jsem zaznamenala přes okýnko auta slevu FATÁLNÍ. Tak si říkám, to určitě inteligenta s espritem do té prodejny bot nasaje jak houba vodu! A hned to spojuji s bombou – FATÁLNÍ BOMBA SLEVY! To je prostě dokonalé. Zabralo by to určitě i na mě.

Fatální bombou však byl i norský film Proti přírodě (2014), který jsme v BIO CENTRAL shlédli. I když… před 14 dny jsme si pustili doma švédský film SKENBART (2004), a to byla také bomba pecka. Prostě filmy s nápadem, JINÉ, svérázné, dokonale a se zaujetím vymyšlené a napsané. Nenudí jako ty „naše“, ať už je natočí kdokoli. Kašlu na to, že naši kinematografii nesleduju, na takový soud si troufnu z patra, vždyť to moje zklamání ze současné tvorby a odpor k českým filmům nevznikl hned. Musela jsem několik těch hrůz vidět, abych zaujala zásadní stanovisko. A to jsem nezavadila o ty největší řachandy…

Fotka, která avizuje film Proti přírodě, mě nenechala chladnou. A koho z žen by nechala? Takový krásně vypracovaný zadek v pobybu ve spojení s nevinnou tváří aktéra na mě působí jako červenej hadr na bejka. Musela jsem to vidět!

predstavuje-se-film-proti-prirode-ze-by-norska-verze-uteku-do-divociny

Ten záběr je geniální! Kontrast holého spodku těla a oblečené horní části je neobvyklý. Neostré pozadí a „zkrácení těla“ kompozici a dynamice záběru prospělo.

Film není dlouhý, trvá 8o minut, ale věřím, že mnohým divákům se mohl zdát rozvleklý až moc. Hodně se tam běhá a třeba i polehává. Film mapuje víkendový útěk do hor nezralého ženáče-běžce, který se ještě nesmířil s tím, že svoboda člověka má svá omezení. V souvislosti s touto proklamací prohlašuji, že film žádná omezení nemá. S krutou upřímností hraničící někdy s fraškou ukazuje bez autocenzury, co všechno osamělého frustrovaného člověka v přírodě napadá a co také uskuteční. Příroda není utěšitelkou, naopak k destrukci zmateného člověka přispívá. Když už fantasmagorie zoufalého jedince dospěla k vrcholu a on nešťastný sám ze sebe se vrací domů, z posledních záběrů filmu mám pocit, že se zklidnil a smířil sám ze sebou. Že mu ta podivná cesta k něčemu byla!

Miláčkovi se tento film nelíbil. Jednak mu nic „nedal“ – rozervané individuum ho nezaujalo, a pak tam bylo také dost intimních záběrů, a to ho naprosto nenadchlo. Mne film hlavně překvapil svou upřímností a bavila mne ta norské divočina. Musím přiznat, že s pocity a reakcemi hrdiny jsem souzněla, protože v mládí jsem prožila též několik osamělých útěků do „divočiny“.  Párkrát jsem byla sama na čundru a jednou sama i na velkým vandru. Na Brdech. A osamělý člověk, který má v sobě chaos, v přírodě klid fakt nenalezne… a napadají ho strašný nesmysly…

Na návštěvu kina se nepřipravuji čtením recenzí a obsahu filmu, a tak jsem po návratu domů byla tak mile překvapena, že ten film je autorský! Ole Giæver si film vymyslel, napsal scénář a dokonce se zhostil i hlavní role. A to není všechno! Jeho filmová maloměstská rodinka je jeho skutečná. Manželka i syn!

Pokud máte možnost, neprohloupíte, když do kina na Proti přírodě zajdete. Je v jistém smyslu osvěžující film a poznáte, že VŠE tu ještě nebylo! A mám vypozorováno, že mnohé z těch nejskvělejších filmů mají scénáristu i režiséra identického ( viz Pieta, Mistr a určitě bych si vzpomněla i na další kousky…)

A ještě něco.. jako vždy si lístky do BIO CENTRAL rezervuji, protože mám strach, aby se na nás dostalo. A jako vždy, i tentokrát, nás v kině sedělo do dvaceti. Je velmi smutné, že veřejnost odrazují filmy artové a filmy s puncem kvality. Čímž prosím nemyslím zrovna film, který ovládl před několika dny Českého lva. Na ten se nechystám.

  9 komentářů to “Fatální bomba!”

  1. Tyjo, máš recht- nátev Fatální bomba mě okamžitě přitáhnul. Říkala jsem si, že se Zuzi odvázala a co asi může být fatální bomba pro Zuzi … ON TO NAHÁČ!

    Jak o to filmu píšeš, tak by mě teda zajímal!

    A navíc přiznávám, že během mojí pětidenní solo cesty jsem často vypadala jako ten běžec na obrázku, i když jsem měla šestkrát větší batoh. Bylo mi horko a vyhrnovala jsem si sukni cestou tak, že jsem dolní polovinu těla měla vlastně nahou. Kalhotky jsem neměla, v těch bylo vedro.
    Chtěla jsem dokonce uveřejnit takové foto sebe zdáli zezadu, ale nakonec jsem poslední díl článků z té cesty radši nenapsala (taky jsme si v textu chtěla stěžovat na neaktuálnost map a cesty v mapě, které končí v reálu v poli nebo v kopřivách).

    • Ahoj Liško, zabralo to :). To víš, nadsazuju, ale jen trochu. Film v Praze promítají, přivezlo ho Aero. Tak vyražte se sousedem 🙂 a porovnej si to se sebou :). Jsem nějak poránu vtipná, ale to je tím hladem. Začala jsem držet měsíční detox :(. Mapy by si musel člověk kupovat každý rok nové, turisti značkaři jsou velmi kreativní :), také nadáváme, když se zamotáme a nevíme čeho se chytit. Ale někdy jsou zase staré mapy super, protože ty stezky, které byly mnohdy z různých důvodů přeznačeny, jsou často velmi zajímavé a dobrodružné (třeba hřeben Železek!). Mapy si nyní tiskneme ze Seznamu, tam je jistota aktualizace.
      Ten tvůj popis cestovatelského úboru mě pobavil, hlavně abys někde nepotkala toho Nora! Ten je velmi bujný!!! Možná by to ale bylo zábavné se tak někde potkat, jojo, to určitě!!

  2. Úplně tě vidím, teta, jak vnitřně rozervaná pobíháš po Brdech s holým zadkem.

    • To máš štěstí, že si to umíš představit, protože tohle nikdy ale opravdu nikdy naživo neuvidíš 🙂

  3. To je jasný. Škoda jen, že neumím malovat…

  4. Teď jak jsem si článek přečetla podruhý a viděla fotku znovu, už by mě naopak ten film nezajímal. Už mi ta zadnice přijde okoukaná a téma taky – Into the wild.
    Napodruhé jsem si všimla, že šel ven jen na víkend. A to je mi málo.

    • DIVOČINY. Ahoj Liško, jasný, chápu. Útěk do divočiny jsem viděla, je to něco úplně jiného než tenhle ponor do nitra rozervaného člověka. Rozdíly tam jsou. Bylo by zajímavé oba filmy porovnat, ale z toho staršího mi zbyl jen opar, pocit. Nicméně tento není tak učesaný a romantický jako Útěk. Je střelený, ale já mu věřím! A každý z utečenců byl také jiný a působil v jiných podmínkách. V sobotu jsme bylo ve Valmezu na Užovkách a Kobrách (nebo je to obráceně?) a viděla jsem tam další avizo na obdobný film. Už je v kinech a jmenuje Divočina. Utečence tam hraje drobná žebna s velkým batohem. To by tě určitě zaujalo. Jdeme na to v sobotu, a to se podrž, v Brně!!! Už jsme v Brně dlkouho nebyli!!! A vždycky na přelomu zimy a jara tam tradičně jezdíme.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php