Lis 122012
 

ale jen „Fantova“

28. října jsem zavítala po čase do Prahy na prezentaci nové medaile Otakara Duška a hned na Hlaváči jsem zavětřila…  prostor Fantovy kavárny (nazvána po architektu budovy – Josefu Fantovi)  je opět otevřen.  Naposledy jsem zde byla v roce 2008 na kafi. Tak jsem se tam zašla po té době podívat podívat a bylo mně z toho hodně smutno.  NIC. Snad to někdy dopadne, ale kdoví, zda se toho všichni dožijem, rekonstrukce Hlavního nádraží má trvat 30 let! To moderní už jakžtakž na první pohled slouží, obchody prodávají, to staré zatím chátrá a nic se neděje.  Ale díky, že se do prostoru kavárny můžeme zase podívat a potěšit se autentickou secesí v poločasu rozpadu.

Nádraží je v provozu od 14. prosince 1871, kdy z něj byl zahájen provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Jmenovalo se tehdy Nádraží císaře Františka Josefa. Začátkem dvacátého století prošlo rekonstrukcí a v letech 1901–1909 byla postavena podle návrhu architekta Josefa Fanty nová hlavní budova v secesním slohu.

Dne 9. května 1974 tu byl zahájen provoz metra (stanice Hlavní nádraží). V letech 1972–1979 vznikla nad stanicí metra nová, na svou dobu moderní odbavovací hala Hlavního (Wilsonova) nádraží, které ustoupila část dosavadních sadů.

Boční trakt

Rozsáhlá rekonstrukce nádraží podle návrhu českého architekta Patrika Kotase s rozpočtem více než 650 milionů korun začala 14. prosince 2006. Zajišťuje ji italská developerská společnost Grandi Stazioni, která nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova.

Připomínám, že architekt Patrik Kotas je nám již známý ze svého velkorysého projektu vesmírné stanice Střížkov na Proseku nebo také u mne na blogu

 

 Posted by at 16.19

  9 Responses to “Fantova kavárna – otevřeno”

  1. Taky jsem tam byl, tuším někdy v roce 2002-3. Byla tam zima, kafe bylo drahý, hnusný a obsluha příšerná. A ještě se tam na mě vilně šklebil nějaký homosexuál. A to ani sebelepší interier nezachrání.

  2. V tom máš Sejra pravdu, že to tam žádný luxus nebyl, samej podezřelej orientální vekslák, a klientela spolu s obsluhou žádná noblesa přiměřená skvostnému interiéru. Já jsem si to přesto užívala, tohle přízemní opomíjejíc……. vilně šklebil homosexuál… to je mi ale situace… !

  3. Vždy mě fascinovaly ty dvě šlachovité a prsaté sochy, a mezi nimi ten nápis „PRAGA mater urbium“. A mám dojem, že to onehdy inspirovalo i architekta Vávru a sochaře Rónu, když přišli se svou soutěžní koncepcí dostavby Staroměstské radnice, ve které nechyběla ani obří pražská rodidla ze sliveneckého mramoru, z nichž měla vycházet další česká města.

    • Tak to mně mrzí, že jsem ti nenafotila detaily, snad zůstanou tato ňadra a šlakovitá záda zachována nám navěky a samolibý architekt je nenahradí nějakým ufounem. Vávra s Rónou vyhráli dostavbu? To bych nečekala, to o čem píšeš má charakter růžové chobotnice na Letné. To nemůže být pravda, že by papaláši v čele s hradní ekipou tohle schválili. Počkáme si na Franze. Zaujalo mne co píšeš, a tak jsem vyhledala doplňující informaci, myslím, že tvoje vize má také něco do sebe, trochu sis to upravil ke svému obrazu 🙂
      Róna:
      My jsme to řešili v poslední soutěži s Davidem Vávrou, on nechal víceméně na mně, co by v nové radnici mělo být. Já jsem to pojal jako konceptuální legraci a vytvořil jsem dovnitř veliké sousoší Praha – matka měst, kdy Praha je klasicizující matrona s mohutnými prsy a všechna ostatní významná světová města jsou pod ní kolem na schodech jako malí chlapečci a holčičky, čůrající kolem sebe. Tím pádem se to změnilo v kašnu v hlavní hale radnice.

      • Nic samozřejmě nevyhráli, ale byli vystaveni kdesi v podkroví, ve společnosti těch, kteří předložili něco zajímavého. Bylo to prý takové podkroví rebelů. Myslím, že to tehdy nevyhrál nikdo. David Vávra mi v té době příprav na soutěž osobně líčil tu představu obřích rodících rodidel ve velké suterénní hale. Samosebou, že to byla recese a jistě se to všelijak vyvíjo, měnilo a nápady se košatily. Jistě si to taky ten Róna mohl dodatečně všelijak dotvářet, když o tom třeba po dvaceti letech někde mluvil, je to takovej ukecanej přirozeňák, co o tom příště klidně promluví zas nějak jinak, podle toho, co ho zrovna napadne.
        Fotky ňader té šlachovité ženštiny mi pořizovat nemusíš, mám je od dětství vryty v mém českém srdci.

  4. Aha, nebudeš tomu věřit, ale té soutěže o přestavbu se tehdy zúčastnil i Vlastík, je to už strašně dávno, myslela jsem, že šlo o novější soutěž.

  5. Píšeš o těch ňadrech tak zaujatě a hezky, jsi opravdový milovník umění. A dobrý vlastenec. A to se počítá.

    • Ta šlachovitá ňadra mě fascinovala už dávno. Když mi bylo asi osm let, loudil jsem pod nimi na otci černou limonádu, jakou jsem do té doby nikdy neviděl. Ale mám dojem, že si ty statůje pamatuju odjakživa, snad tak od svých čtyř let, z prvních vzpomínek na návštěvy Stověžaté. Je to silné dílo. Ani nevím, kdo to vysochal.
      Na Vlastíkův návrh závěsné dostavby Staroměstské radnice si vzpomínám. Ale tehdy říkal, že se do té soutěže zapomněl nezaregistrovat.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz