Dub 062020
 

Do zaniklé vsi Janovičky, kde zůstal jen kostel a hřbitov

Že zamířím do Janoviček jsem se rozhodla až když už jsem byla na cestě někam jinam. Vzpomněla jsem si, že na tom malém hřbitůvku s výhledem do kraje byl před pár dny pohřeb, a tak jsem změnila plán. Takové krásné místo, byla by škoda jít někam jinam, řekla jsem si a koukla na mapy.cz, zda to zvládnu. Jo, troufla jsem si. Tam půjdu přes lesy a pole a zpátky stejně jako před týdnem – sportovně po silnici. Za pět hodin bych měla být doma, a opravdu to tak vyšlo. Díky mapě jsem různě improvizovala, abych nechodila jen po turistických značkách a mohu říci, že jsem nepotkala po celou dobu výletu v lese než jednu turistku v roušce a dvě party chlapů, co nakládali dřevo. Ani zpět se nešlo špatně. Bylo znát, že v téhle lokalitě dnes každej raději sedí doma než aby někde coural. Kromě toho podivína, co jsem o něm psala minule, co se pohybovat jako pavouk….

Cestu jsem si užila a kochala jsem se vším co mám ráda. Přírodou, jarními kytkami (dokonce jsem objevila i lokalitu s planou pažitkou, tak jsem donesla domů trs na pomazánku), kostelíkem a hřbitůvkem a prohodila i pár slov s lužskou knihovnicí, bydlící nedaleko janovičského kostela.

Kdosi vyčistil studánku v Malhošti – chválihodný čin. Bohužel to kazí okolní les, o který nikdo nepečuje.
Vycházím z Malhoště a polňačkou kráčím vstříc dalšímu lesu – Borku.
Momentka z Borku
Javor klen napadený kůrovcem… stejně jako před týdnem…
Zájezdní hospoda u Anduly… a co z ní zbylo. Za mého mládí to tu o víkendech žilo. Andula byla obyčejná tělnatá ženská v teplákách, co se s nikým nemazala. V hospodě byla pánem ona a nikoli nějaký pofidérní host. Právě proto byla tak oblíbená a každý se kupodivu od ní nechal rád sprdnout… Kde jsou ty časy, kdy se na nic nehrálo…
Jsme ve Lhotě a obdivuji klasický skládaný opukový plot
Jeden plot, dva styly…
Pozemek ve vsi, který rozehrává moji fantazii …
Přes louku a les a jsem na místě. Kostel v Janovičkách a pod ním malý úhledný hřbitůvek, kde jsou pochováni starousedlíci z nedalekých Dolů a ze Lhoty. A také spisovatel Jiří Šotola, který nedaleko chalupařil.
Barokní kostel Zvěstování Panny Marie shlíží do údolí řeky Krounky nedaleko jejího soutoku s Novohradkou.
Obcházím kostel. Je vidět, že je opravdu opečováván. Stará se o něho Spolek Janovičky
Je tu milo, a tak se na chvíli posadím a budu se kochat výhledem. Pak se podívám na hřbitůvek a po silnici vyrazím domů.
Pohled přes kamenný plot na hřbitov, jeden hrob je čerstvý
Hrob Jiřího Šotoly, českého básníka, prozaika, dramatika, herce a divadelního režiséra, kterého proslavily především jeho historické romány Kuře na rožni a Tovaryšstvo Ježíšovo. 
Dva staré hroby
Loučím se a vyrážím po silnici přes Doly domů. Dlouho jsem tudy nešla, tak jsem zvědavá…
Zátiší s hmyzím hotelem u řeky Krounky .. další hotýlek objevuji ve vsi u autobusové zastávky
Detail pro inspiraci
Pohled do dáli na bývalý Panský dvůr, který byl v roce 1780 zrušen, dodnes se zde říká místně Ve dvoře.
Nová socha sv. Kryštofa, patrona poutníků (2016). Autorem díla je Viktor Kostelecký, štukatér, který se zabývá výrobou umělého pískovce. Jeho firma sídlí nedaleko.
Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/u-luze-se-objevil-originalni-rozcestnik.A160817_104228_pardubice-zpravy_jah
JEŠTĚ JE TADY…….!!! A další zbořenina, na které si já tak potrpím. Stojí tu a stárne už od dob mého dětství (měli jsme nedaleko chatu) a já ji mám ráda. Je to asi chlívek a je postaven z vepřovic, cihel z nepálené hlíny.
První jarní pampeliška
Křehká krása sasanky hajní
Shluk sasanek
Orsej jarní
Orsej jarní ještě jednou
Hluchavka nachová
Vylézá pryšec
Zkusila jsem černobílé fotky…
Nechci se pyšnit, ale podle mě to má atmosféru. Tohle místo musíte navštívit…. pojedete-li kolem. Ale vezměte si svačinu, hospodu tu nenajdete…

Janovičky zde na blogu:

  2 komentáře to “Dlouhý výlet s okamžitou inspirací”

  1. Les je tajuplný, zřícenin kouzelné a ten kostelík, pěkně udržovaný, s hřbitůvkem je malebný, působí jako útul-né místo, na kterém, když už člověk musí jednou umřít, je příjemné spočinout.
    Obdivuju, jak jsi rychle obešlápla nový wordpress, mně se do toho zatím nějak nechce pronikat, snad se hecnu brzo.

    • Liško, začni, ono se to poddá… kdybys tak objevila ten podnadpis… je tam spousta funkcí, kterým nerozumím, budu to muset zkoušet metodou pokus omyl… ale myslím, že je to o hodně lepší než starej wordpress…

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php