Čvc 112012
 

30 kroků ke štěstí – krok 1.Inspirována Jirkovým omlazovacím kurzem (prezentován jako týdenní obsahuje pouze 5 lekcí, Jirkův týden je tedy logicky zkrácený – pětidenní), rozhodla jsem se i já široké veřejnosti a hlavně svým fanouškům nabídnout  30 kroků ke štěstí se Zuzi. Podobně jako u Jirky, není ani mých 30 lekcí původních. Objevila jsem je před 6 lety v dámském časopise a jejich lapidárnost a potencionální efekt mě poznamenaly nadlouho. Několikrát jsem se rozhodla krok za krokem postupovat podle návodu, ale ještě nikdy jsem na své štěstí nedosáhla, protože jsem se pokaždé sotva doplazila do poloviny. Nemám zkrátka tu vnitřní sílu zcela a úplně dokončit ten proces ke štěstí směřující.  Do konce prázdnin však zbývá necelých 50 dní, a tak možná… žeby… co říkáte?? Mohli bychom se vzájemně podporovat a dát svému štěstí konečně šanci! Upozorňuji ale předem, že to nebude snadné a netýká se to jenom cvičení. Také změn v oblasti vašeho soukromého a sociálního teritoria. Já budu vždy o jednu lekci napřed a poradím vám prakticky tím, že se svěřím se svými úspěchy či nezdary. Některé kroky možná zaberou více než jeden den, a tak nebudeme spěchat, ale do konce srpna, a to bych považovala za závazný termín, bychom šťastní být mohli, co říkáte? Jdeme nato??

1. krok ke štěstí

  • Přemýšlejte o tom, který váš zlozvyk vám nejvíce vadí. jste líná a je to na vás vidět? Pověste si na nástěnku fotografii z doby, kdy jste byla se svým vzhledem spokojená, bude vás motivovat.

reakce:   Ano, já se připojuji a rozhodla jsem se býti méně váhavou až línou a mít co nejméně chvil krátkých i dlouhých, kdy lelkuji a přemýšlím co dělat teď a potom a sepisuji seznamy. Seznam si vypíšu, ale hned ráno a jen jeden a budu hledět ho dodržet a neskákat z jednoho do druhého, nebudu se cíleně rozptylovat. Fotografii z doby, kdy jsem byla se svým vzhledem spokojená jsem obdržela shodou okolností včera u jednoho pána řemeslníka, s jehož otcem jsem kdysi pracovala v modelárně obuvi jako modelářka ( a ten pán si také sepisuje seznamy, bavili jsme se o tom, považuje to za velmi rozumné.  Byli jsme elitní tým a říkali nám bílé pláště. Navrhovali jsme obuv a současně i připravovali podklady pro vybrané modely do výroby, a to si piště, že si na nás na dílnách mnohdy pěkně smlsli, hlavně na mně, nejmladší a jediné ženě v kolektivu. Tu fotku si zítra vyvěsím doma na ledničku, zapomněla jsem si ji v práci ve skeneru.

1.  krok je zatím jednoduchý, tak dáme hned zítra 2.  a ten už bude trochu bolet zítra a napořád, než si zvykneme….

 

 

 Posted by at 16.41

  10 Responses to “Dát svému štěstí šanci!”

  1. Zuzi, než najdu fotku z doby, kdy jsem byla spokojena se svým „zjevem“ bude 30 dnů fuč. 🙂

    • Safra, to je nemilé, na tebe jsem spoléhala, že spolu k tomu štěstí dojdem do konce prázdnin obrazně ruku v ruce, a ty máš problém hned u první lekce. Vzmuž se, Evi, a co svatební fotky nebo když jsi byla zamilovaná. To prý žena zkrásní a vyzařuje.

      • Zuzi, moje svatební fotka – tak to je kapitola sama pro sebe, tu najdu, naskenuju a pošlu jen tobě. Ale i moje dcera z ní byla zklamaná. 🙂 Vlastně svatební fotky mám všeho všudy dvě, to byla taková svatba nesvatba. Ale vzmužím se a něco vyhrabu, každopádně jdu s tebou do toho, i kdybych si v první lekci měla pověsit na lednici Redforda.

  2. Tak fotku z doby, kdy jsem byla se svým vzhledem spokojená, mám možná jednu, je mi na ní tak půl roku, pak už to šlo z kopce. Tak hned takhle na začátku to musím vzdát a asi přesedlat k Jirkovi.

    • Marto, to není dobré; pro začátek něco slev, a pak se uvidí. Na vrchol hory se také nevyhoupneme jedním skokem, půjdeme poklidnou chůzí krok za krokem. Zkusme to! (volně podle doprovodného textu určeného ještě nerozhodnutým). Možná by to chtělo, aby s námi šel za štěstím nějaký muž. Jak jsem se přesvědčila na školení v Chrudimi (18 žen a jeden pán), žena se vypne k většímu výkonu a ta podpora je vlastně vzájemná.

  3. A co když je někdo spokojený imrvére?

  4. Fotky stranou, ale co když je moje nejneoblíbenější vlastnost něco úplně jiného, třeba moje ne-podnikavost nebo strach klást důležité otázky důležitým bližním? A když jsem nikdy podnikavá nebyla nebo ty otázky nedávala (protože kdyby jo, taky je to v pohodě a nevadí mi to na mně, že jo), tak jak je mám ztvárnit? Fotit, to už vůbec je irelevantní:)))

  5. Celé je to jen hra ale dobrá proto, aby člověka vytrhla z vyjetých kolejí a on se začal zabývat chvíli sám sebou. Jak, to už musí sám, nejsou to striktní návody.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz