Srp 262012
 

svodka

  Vyjící mrtvola sděluje, že po smrti život nekončí

 Možná pro vás nošení dříví do lesa… Oklikou přes antikvariát jsem se dostala k posmrtnému temnému vytí Martina Maniše. Jako nápad se mi to zdálo skvělé, protože i po své smrti nebožtík strašil vskutku kvalitně = vtipně, řízně a  neohroženě; jeho potenciál k tomu určený je hoden obdivu, i když leckdy řeže hlava nehlava. A řezal i zaživa. Kdo za tou fikcí stojí? Napadlo mě v první chvíli že František Štorm (oslí můstek typografie) – typograf. Jeho literární styl bohatě využívající vyjadřovacích možností českého jazyku je podobný, a třeba nyni jen žertovně rozvíjí posmrtné dědictví svého dobrého kamaráda, a může tak „beztrestně“ přitvrdit více než on sám za sebe chce.. Ale je to jinak. Martin Maniš a od jisté doby mrtvola Martina Maniše,  žil a žije dál. Je jím Mudr. Jan Hýsek – narozený, jak sám uvádí, 29. června 1959 v Praze, velmi pracovitý člověk, majitel vydavatelství Lege artis, jak sám uvádí na prvním místě .

 Archiv MM na lege.cz  http://lege.cz/archiv/archiv.htm

 Bylo a bude vždy: umění vznikající o samotě

 Kolik je výtvarníků, tvořících o samotě, o kterých nevíme, o kterých jsme neslyšeli??? Jedním z nich je pro mne i Roman Brichcín, který  nyní vystavuje v Praze kolekci svých obrazů namalovaných v posledních 2 letech.

 Pražská Galerie Art představuje do 16. září na Staroměstském náměstí kolekci obrazů malíře současné střední generace Romana Brichcína (51 let), který trvale žije na jihu Čech a ateliér má v Hluboké nad Vltavou. Inspirací umělci nejsou jen každodenní setkání s lidmi a krajinou, svoji důležitou roli hrají také vzpomínky, sny, kulturní tradice i duch místa, kde žije. Tolik zdroj,

Rozhovor s malířem

nazev ani datace nezjistena

Kniha o nás – konzumentech umění

autor knihy, zdroj rajče (foto-grafka) fotky ze křtu knihy

 Miroslav Paulíček: Nikdo se neodváží říci, že je to nudné, sociologie vysokého a nízkého umění. Vydalo Sociologické nakladatelství (SLON). Tuto útlou knihu (132 s.) si koupím nebo půjčím, to spíš.

 Je toto vůbec možné?

 Neptejte se mne proč jsem si koupila svoji první Vlastu po sametovce. Neuměla bych vám to totiž rozumně vysvětlit. Snad nějaká reminiscence, nekontrolovaný výron podvědomí, nevím. Ale v náhlém popudu jsem poslechla volání vnitřního hlasu a stalo se.  Není to bulvár krmící nízké pudy všech bez rozdílu, není to plátek pro in ženy velkoměsta, je to takový neutrální nikoho neurážející  časopis ve stylu pejsek s kočičkou vaří dort. Ovšem přísně sofistikovaný. Trochu vychovávající původní čtenářky a neprudící, a přiměřeně kulturní, aby dostál, ale neodradil. Nic důležitého tam nechybí.  Hezké barevné fotografie, recepty, sudoku, luštění, rozhovory, květiny, bydlení, domácnost, přeměny čtenářek, kosmetické tipy. Tak normálka, střední kategorie konzumu, Elle pro chudé. Co mne však rozjařilo a moji teorii krutě potvrdilo, byla volná příloha: katalog internetového obchodu s oblečením witt international. Vážení, takové ucelené „retro“  včetně modelek jsem dlouho neviděla. Možná naposled před 20 lety. Kde se tu ta přehlídka „kvalita za výhodnou cenu vzala“??? Proběhla před časem zpráva, že skončil dříve chvalně známý před sametovou nedosažitelný  Neckermann.  Jojo, někdo levně skoupil jeho zásoby a teď s tím potichu vylezl. Mýlku nepřipouštím.

domácí erotika

 Jsem zákazníkem skylingTV

 Servisní poplatek ve výši  29 Kč za měsíc 348 za rok.  Je to moc nebo málo? Pro uživatele málo, pro poskytovatele slušná suma.  Peníze se hodí vždycky.  Není od věci si pravidelně přilepšovat. Luxus něco stojí.  Skyling říkal a veřejně potvrzoval, že to bude „aždosmrti“ zadarmo. Prý to ale zaplatit musíme, říkají veřejně texty „těch co vědí“ na internetu, i když to není správné, dodávají jedním dechem. vskutku šalamounská formulace. -  Na jednu stranu, platím  i přenos internetu, ČT a rádio, proč né „tohle“? Hmm, bylo to doteď bezva, dostávat něco „zadarmo“… Neznám jak skyling hospodaří a zda je mu té částky třeba. A nepřiplácím si nadstandard. Připomíná mi to bankovní poplatky v ČS. Miliónkrát skoro nic a abrakadabra… kupu peněz mohou přehrabovat vidlemi…

 A vy? Zaplatíte?

A nakonec pár návodů jak se probíjet životem jasně stručně a spolehlivě:

10 jednoduchých kroků pro překonání roztržitosti a nedůslednosti

1. Zaprvé se ujistěte, že něco opravdu chcete udělat. Na tohle vážně nezapomínejte.

2. Snažte se pracovat jednoduše. Nehrajte si s nástroji, formátováním, zkrátka ničím a prostě začněte.

3. Udělejte to jako první věc hned potom, co vstanete z postele. Ano, i před kontrolou emailu a vším ostatním.

4. Odstraňte cokoliv, co vám stojí v cestě. Jako první vypněte internet.

5. Prostě začněte. Skočte do toho a snadno proniknete skrz počáteční bariéru.

6. Řekněte si, že to budete dělat jen 10 minut.

7. Na vrchol vašeho seznamu úkolů dejte něco ještě těžšího. To pak odložte a věnujte se další (snazší) položce na seznamu (tzv. Plánovaná prokrastinace).

8. Najděte si na všem něco zajímavého.

9. Zapomeňte na dokonalost. Jednoduše začněte. Na opravy bude čas později.

10. Jestli se do toho nemůžete stále dokopat, znovu se zamyslete, zda to opravdu chcete dělat. Zvažte také možnost, že danou věc neuděláte, nebo ji odložíte na neurčito.

Poznatky o dobrém životě ve zkratce:

  1. K radosti stačí málo. Jednoduchá rostlinná strava, skromný přístřešek, trocha toho oblečení, dobrá kniha, zápisník, smysluplná práce a pár lidí, které máme rádi.
  2. Chtějte málo a nikdy nebudete chudí. Můžete mít spousty peněz a majetku, ale když chcete pořád víc a víc, jste na tom hůř než chlapík, co má málo a nechce nic.
  3. Soustřeďte se na přítomnost. Přestaňte se strachovat, co přinese budoucnost a trápit se s minulostí – jen si vezměte, kolik času strávíte přemýšlením nad něčím jiným, než kde zrovna jste a co děláte. Kolikrát jste jen tak zaseknutí a přemýšlíte o všem možném? Žijte teď, žijte okamžikem a budete žít naplno.
  4. Buďte spokojení s tím, co máte a kam jste se dostali. Až příliš často chceme dělat něco úplně jiného, někde úplně jinde a s jinými lidmi nebo třeba mít jiné věci než máme. Ale je přece skvělé, kam až jsme se dostali! S kým jsme, je taky v naprostém pořádku. To, co máme, nám stačí. To, co děláme, už je úžasné.
  5. Buďte vděční za malá potěšení. Jahody, čtvereček tmavé čokolády, čaj – prostá potěšení, která mohou být o tolik lepší než bohaté dezerty, přeslazené nápoje a smažená jídla, jen když si je užíváte naplno. Dobrá knížka z knihovny, procházka s někým blízkým, sladký pocit únavy z těžkého cvičení, bláznivé věci, co někdy děti řeknou, úsměv od cizince, bosá chůze v trávě, ta tichá chvíle, kdy už je ráno, ale svět ještě spí. Tohle jsou ta malá potěšení, s kterými můžete dobře žít, aniž byste toho potřebovali moc.
  6. Nechte se vést radostí a ne strachem. Spousta lidí je ovládána strachem. Strachem z toho, že propásnou něco důležitého, strachem ze změny, strachem ze ztráty. To ale nejsou zrovna ty nejlepší důvody proč něco dělat, je lepší dělat věci které nám či naším blízkým vnášejí do tváře úsměv. Dělejte věci ne proto, že se bojíte změny a tak se snažíte zakonzervovat váš způsob života, ale proto, abyste dělali něco, co má smysl — něco tvořili — něco co má opravdovou hodnotu.
  7. Buďte soucitní. Soucit pro druhé znamená tvoření skvělých vztahů, slitování se sám nad sebou vám dovolí odpustit si dávné chyby a tak budete sami se sebou jednat uctivěji (včetně lepších návyků). Milujte se takoví, jací jste.
  8. Zapomeňte na produktivitu a čísla. Vůbec na nich nezáleží. Jestli děláte věci, jen abyste dosáhli určitých výsledků, už jste nejspíš zapomněli, co je vlastně důležité. Jestli usilujete jen o produktivitu a vyplňujete váš čas jen snahou být výkonnější, zbytečně ztrácíte čas. Každý den je dar a neměl by být přeplněný událostmi až příliš — užívejte si každý den se vším všudy a nebudete toho nikdy litovat.

zdroj návodů

 

 Posted by at 11.40

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>