Kvě 192015
 
Set403from_DSC03611

aneb Židovský hřbitov v Luži

 

V nedávném textu jsme zavítali do nedaleké Luže a udělali si malý výlet. Nyní se k němu vracím a představím jednotlivé lokality.

 

Luže

Židovský hřbitov v Luži

Nedaleko od křesťanského hřbitova, ale na málo dostupném a skrytém místě v lese, leží starý židovský hřbitov. Stejně jako mnoho jiných židovských hřbitovů a památek na židovské osídlení obecně, i tento hřbitov byl od 40. let minulého století opuštěn a chátral. Případně rozkradeny nebo zničeny stély. Nebylo Židů, kteří by se o něj starali a nebylo ani koho pochovávat. Po „sametovce“ se situace změnila a díky financování z vnějších zdrojů se jejich úpadek zastavil. Kamenné ploty jsou opravovány a zasazeny brány se zámkem. Plevelná zeleň vymýcena a mnohé náhrobky zrestaurovány.

Set083from_DSC03514pan

Cestou k židovskému hřbitovu

Hřbitov v Luži byl založen ve značně členitém terénu zřejmě již v první polovině 17. Století. Přesná datace není známa, nicméně podle pramenů, které datují stavbu staré synagogy v Luži do roku 1612lze stáří hřbitova stanovit do doby založení zdejší židovské obce před tímto datem. Stejně jako řada dalších, je i tento židovský hřbitov situován do odlehlého, nehostinného místa daleko od obce.

Důvodem bývala snaha vrchnosti vytěsnit tato pietní místa co možná nejdál od obce. Mohlo  ale jít i o důvody zcela praktické: jednou z prvních povinností nově vzniklé, málo početné a tedy ne příliš bohaté židovské obce bylo najít a koupit místo k věčnému uložení svých souvěrců. A místa nevhodná k zemědělskému využití  na nepřístupných místech se nabízela jako vhodná varianta.  Podle historických pramenů bývalo na místě zdejšího židovského hřbitova popraviště.

Set113from_DSC03524pan

Celkový pohled na hřbitov od brány

Set153from_DSC03536pan

Celkem se na ploše hřbitova o velikosti 3442 m2 nachází kolem 600 náhrobků.

Set173from_DSC03542pan

Nalezneme zde velké množství stél s bohatou a umně provedenou symbolikou regionální kamenické dílny Salomona Grotteho, zastoupenou výhradně na židovských hřbitovech východních Čech.

Set203from_DSC03551pan

Set223from_DSC03557pan

Set253from_DSC03566

Na stélách (macevách)se setkáme se třemi jazykovými variantami. Hebrejské, hebrejsko-německé a hebrejsko-české texty. Oproti německé a české části textu, který bývá poměrně stručný, nalezneme v hebrejské části obsáhlejší a poetičtější pojednání o životě a skutcích zemřelého někdy doplněné souvisejícími náboženskými texty.

Set263from_DSC03569

Set273from_DSC03572

Set283from_DSC03575

Maceva obsahuje i jméno a rodovou příslušnost, která byla – až do povinného zavedení příjmení pro židy Josefem II. v roce 1787 – důležitým nejen poznávacím znakem. Jmenovaný se tedy v německé a české části tituluje např. Adolf Goldstein, ale v hebrejské části se dozvíme, že jde např. o Ahrona ben Davida (Árona syna Davidova). Příslušnost a vazba na otce je pochopitelná i z důvodu dědičnosti a pokračování rodové linie po otci.

Podobně je tomu i u ženských náhrobků, kdy se opět v hebrejské části uvádí např. Rachel bat Jehuda (Ráchel dcera Jehudy) nebo vazba na manžela.

Set313from_DSC03584

Set323from_DSC03587 Set333from_DSC03590

Set343from_DSC03593pan

Set363from_DSC03599

Set373from_DSC03602pan

Ano, lužský židovský hřbitov byl používán do začátku 40. let dvacátého století…

Set393from_DSC03608

Set403from_DSC03611

Rozdílný je oproti občanskému kalendáři i ten hebrejský a s ním spojená data na macevách. Např. rok 2012 je v hebrejském kalendáři rokem 5722 a částečně 5773. Jelikož židovský „nový rok“ připadá na srpen až říjen. Jde o kalendář lunárno-solární. V hebrejském textu se tedy dovíme z data např. toto:  „zemřel dvacátéhočtvrtého dne měsíce tišri 7578 podle malého počtu“ což je 7. října 1996.

Set293from_DSC03578pan

Před druhou světovou válkou žilo na dnešním území ČR více než 118 tisíc Židů; 26 tisícům se podařilo do roku 1941 – kdy bylo protektorátními úřady vystěhování zakázáno a současně začaly transporty – emigrovat. Přes 80 tisíc osob bylo během holokaustu za druhé světové války vyvražděno. (zdroj Wikipedie)

Vycházíme, chvíli pokračujeme cestou podél kamenné zdi a následně zahýbáme doleva. Zpočátku lesem a za malým lesním rybníčkem vstupujeme na prosluněnou stráň, kde nás vedou mezi starými jabloněmi vyjetá kola povozu až k samotě pod Voleticemi – U liščí farmy.

Galerii fotek z okolí Luže, s větším rozlišením, si můžete prohlédnout na našem zonerama, určitě stojí za klik :)

Set413from_DSC03614

Více o židovských hřbitovech na tomto blogu:

http://rozvedena.blokuje.cz/udoli-anenskeho-potoka-a-zidovsky-hrbitov-v-hroubovicich

http://rozvedena.blokuje.cz/vikend-v-mrazive-zime

rozvedena.blokuje.cz/zidovsky-hrbitov-v-polne

Fakta v tomto textu vycházejí z textu, který byl umístěn na bráně hřbitova. Viz zonerama

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>