Lis 042012
 

Chaloupka a zahrada, exteriér

 

Bílkovou první dílnou byla stará, vetchá, dnes již dávno zbořená schwarzenbergská střelnice v chýnovském lese Obora. V zimě pak rád přijal prostor v domku profesora Františka Nekuta „Na podmostě“  (Nekutův náhrobek!). Teprve v roce
1898 si vystavěl F. Bílek (bylo mu 26let) s velkými obětmi na zahradě svého otce patrový dům s mansardovou střechou, v nemž bydlel a v jehož rozsáhlém ateliéru tvořil. Samozřejmě si ho sám navrh, byl to jeho první architektonický pokus a na jeho realizaci se osobně podílel. Byl nesmírně šikovný a pracovitý. Pustil se s odvahou do všeho, pracoval s hlínou, se dřevem…, jen malování se vyhýbal.  (Na Akademii výtvarných umění  byl přijat v roce 1887 k profesoru Maxmiliánu Pirnerovi. Ač výborný žák, nezvládl ve druhém ročníku studia práci s barvami dle živého modelu. Lékařským vyšetřením se následně zjistilo, že trpí částečným daltonismem (barvoslepost pro určité barvy). Profesor Pirner, vědom si jeho nadání, mu tehdy zařídil studium u profesora Josefa Maudra na Uměleckoprůmyslové škole, kde se vyučovalo sochařství. Studium skončil v roce 1890.)

Vstup do domu; Bílek měl velkou úctu k přírodním materiálům, k neomítaným cihlám stěn a k dřevu. Tyto materiály pak vévodí i interiéru a rozrazují Bílkovu neokázalost a skromnost.  Domek byl zasazen do přírody citlivě, dnes bychom řekli, že se architekt choval ekologicky. Domek připomíná anglickou architekturu.

Chaloupka nebyla jen tak obyčejná, určenák práci a bydlení, Bílek jí chtěl vyjádřit i svá poselství, chtěl sdělit něco hlubšího. Byl mystickým křesťanem (přestoupil záhy od katolíků k evangelíkům), vyjadřoval se symboly.  Na všech stranách domu nechybí proto různé nápisy, znaky a figurální štukové reliéfy.

Detail (šambrána)

Zadní část domu obrácena ke svahu a potoku

Jednoduše řešená zahrada, směrem k ulici, toto je vlastně jediná zahradní úprava a ještě se domnívám, že zimostrázové  plůtky jsou zasazeny dodatečně, neptala jsem se, ale podle mě vymezují pohyb návštěvníka. Zahrada je volně přístupná.

Zahrada přechází plynule do přírodního terénu a spadá k potoku, není oddělena plotem

Pohled zpět

Zvláštní stavba… vypadá jako stylizovaný dřevěný kostelíček, domnívala jsem se, že sloužila na hraní dětem, okoukla jsem stavbu i zezadu a objevila tam terasu se zábradlím…

Účel je ale jiný. Dočetla jsem se, že se jedná o včelín, který Bílek vytvořil pro včelstva, jež dostal jako honorář.

Zahrada do ulice, z druhé strany, je velmi prostá a jednoduchá, na podzim vyzdobená barevným listím na keřích i trávě.  Docela působivé.

Obešli jsme celou chaloupku a jsme opět u vchodu, ještě detail reliéfu nad oknem vlevo od vchodu

Významy jednotlivých reliéfů, včetně dalších podrobných informací o Chaloupce a životě Františka Bílka naleznete zde (práce Jana Basíka / František Bílek / 2004, 26 stran).

A nyní něco méně krásného, celkový pohled, co vše vyrostlo později na Bílkovic pozemku.

Text dokončím zítra, vložím ještě pár žánrových obrázků a Bílkovu rodnou chalupu po revitalizaci 🙂

 Posted by at 19.39

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz