Led 132015
 

Průvodce

zdepadlJak uvidíte, pokud to jen trochu půjde, budeme se vyhýbat silnicím a dnes dokonce i značeným turistickým stezkám. O to bude cestování zajímavější a dobrodružnější. Náš druhý výlet vedeme ze Skutče do Skutče a můžete, chcete-li, jet i na kole (musíte ovšem počítat s občasnými terenními obtížemi). Rozhodnete-li se jít pěšky, vrátíte se domů za 3-4 hodiny.

Naše dnešní putování začíná na křižovatce místní obchvatové komunikace s ulicí Vilibalda Svobody (cesta k Velamosu). Přejdeme koleje a hned vpravo, na malé travnaté vyvýšenině nás upoutá zachovalý kovový křížek na kamenném soklu – křížek Štěpánkův (podle tehdejšího majitele pozemku ). Bližším ohledáním zjistíte, že je zde vytesán pouze letopočet L.P. 1893. Bližší informace pod článkem.

Žďárec u Skutče

Jdeme dál, zachováváme stále přímý směr. Za Velmosem se asfaltová cesta mění na polní, tou půjdeme do Žďárce u Skutče. Cestou nás nemine pěkný úvoz, což je v dnešní době, kdy je zvykem zarovnávat terén odpadky, již poměrně vzácný úkaz. Poblíž Žďárce se terén zase srovná a u přechodu kolejí pozor. Hned za tratí vpravo, u vzrostlé lípy stojí krásný kamenný křížek, bohužel ve velmi zdevastovaném stavu, včetně svého okolí. Dle sdělení místního obyvatele, pana Hlaváčka, před několika lety(cca 1995?) uhodil do lípy blesk a padající větev tento křížek poškodila. Ano, jak se stalo, tak i zůstalo. I dnes lze tuto událost snadno rekonstruovat, protože vše zůstalo na „místě činu“, a navíc je kamenný podstavec barevně dotvořen, zřejmě místním naivním umělcem. Tento křížek je ještě starší, než výše uvedený skutečský. Nese datum 1873 a nápis : „Ó, vy všichni, kteří jdete cestou, pozorujte a vizte, jestli jest bolest vaše jako bolest má. – Josef a Kateřina Peškaňovi „(?). Kdoví, existují-li ve Žďárci potomci Josefa a Kateřiny, ale asi ne, protože jinak ti by se jistě o obnovení křížku postarali…

Pokračujeme cestou mezi domy, která zanedlouho vyústí na silnici vedoucí vlevo směrem k lesu Hesiny. Dáme se tedy vlevo a hned (asi po 30-50 metrech) u první odbočky vpravo (pomůcka – šedý sloupek Telecom) se zastavíme a rozhodneme se kudy dál. Cyklistům doporučuji zvolit silnici, chodcům odbočku doprava. Cyklisté uvidí cestou pomníček, chodci kousek krásné přírody.

Hesiny

Varianta silnice

rybnikNa vrcholu stoupání uvidíme vlevo mezi lípami zachovalý, ale zborcený pomníček, na kterém stojí: „V upomínku předání půdy věnují svobodní potomci ujařmených praotců 15/7 1924. Oslava 1/6 1925“. Vida, zde již nějací potomci existují, ale zase nejsou bohužel podepsáni.

Jedeme dál, už jsme na křižovatce (vlevo Dolívka, vpravo Oldřetice) a sjedeme dolů, doprava, k lesu Hesiny. U odbočky doleva (ještě před mostem )zastavíme a počkáme na pěší.

Varianta chodci

Dali jsme se doprava, překročíme trať a touto zpočátku vozovou cestou, která tu blíž, tu zdáli kopíruje tok Žejbra, pokračujeme k místu, kde na nás již čekají netrpěliví cyklisté. Tato cesta míří k dříve zřejmě obdělávanému pozemku u řeky Žejbro a 2x ji přetíná brod. My brodit nemusíme, nám se stačí se vyškrábat do strmého svahu vlevo. Pokračujeme dále podél toku vlevo pěšinou k silnici, a hned naproti, u lesa, již vidíme cyklisty a vyrazíme společně dál.

Lesní cesta se asi po 5 minutách chůze, u lesní oplocenky vpravo, větví. My půjdeme doprava, a teď pozor: lesní magistrála, kterou jsme opustili, pokračuje dál, a my se na ní později opět vrátíme. Mezitím ale opíšeme pomyslné hranaté písmeno U. Jdeme, a opravdu, cesta se lomí ostře doleva a my bedlivě sledujeme lesík po pravé straně. Teď končí, jsou tu ještě nějaké břízky, popojdeme, a vpravo, asi 5 metrů od cesty uvidíme smrk, připomínající nám tvar kříže (má tři vrcholky). Zamíříme k němu a rozhlédneme se. Před sebou máme zarůstající dno bývalého rybníka, vpravo jeho hráz. Asi 10 metrů před námi roste trochu osamocená mladá břízka, a pod ní uvidíme zřetelně něco jako vyšší patník. Je to pomníček, připomínající smrt hajného pytlákovou střelou. Pokud jste opravdu dospěli až sem, nebudu prozrazovat co zde stojí vytesáno, odměňte se sami.

A již se vracíme zpět na lesní cestu, z které jsme odbočili. Za malou chvilku vidíme před sebou mysliveckou kazatelnu, u ní „zalomíme“ doleva a písmeno U je záhy dokonáno. Jsme na lesní magistrále a pokračujeme doprava – tedy přímou cestou vpřed. Nebudeme-li zbytečně nikde odbočovat, cesta nás dovede k hájence v Hesinách.

Lešany

Zde doleva a opět stále sledujeme hlavní lesní cestu. Měli bychom se po ní dostat do vesnice Lešany. Na návsi pod starou lípou si můžeme chvilku odpočinout, ale naše další kroky povedou silnicí vlevo. Mineme nádraží Předhradí, překročíme trať a vidíme před sebou Daletický dvůr. Dvůr připomíná svým jménem dědinu Daletice, která zanikla v době pobělohorské. Rychmburská vrchnost přesídlila poddané do jiných osad, zbourala usedlosti a ves změnila roku 1651 v panský dvůr. Osada k dvoru nyní přiléhající se nazývá Dolívka podle názvu někdejší hospody.

Hned za tratí zahneme doprava na cestičku vedoucí mezi dráhou a dvorem. Před poslední stodolou se cesta větví. Doprava míří do Lažan, a cesta jdoucí podél ovocného sadu nás zavede na letiště. Zde se již neztratíme a příště na shledanou.

POZN. – Kříž Štěpánkův: Na pozemku č.kat. 2109/ při polní cestě ke Žďárci a ke Lněničkovým vilám nad přejezdem dráhy z ulice Vilibalda Svobody. Na žulové desce v zemi spočívá komolý jehlančitý podstavec, deska 75×75 cm. Dolní základna podstavce 42×64, horní 31×46 cm, výška 120. na podstavci je nápis L:P: 1893. Kříž je litinový o rozpětí asi 60 cm a vysoký 175 cm. Nápis INRI je na kříži. Soška kovová pozlacená.
– Z rukopisného sešitku Jana Sedláka 1944, Kříže a sochy na katastru obce města Skuteč (v majetku skutečského muzea)

TIP na cestu: Půjdete-li na tento výlet na jaře, v dubnu, nenechte ujít část cesty podél Žejbra ze Žďárce do Hesin. Nádherné přirozené louky plné jarních květin – petrklíčů a sasanek – rozhodně stojí za to.

Doplnění 2000: V říjnu, roku 2000, jsem se byla znovu podívat na místa popisovaná v tomto výletu a nestačila jsem se divit. Pomníček „Hajného smrt“ stojí na okraji lesního rybníka – jmenuje se Hesiny, obnovily ho Lesy České republiky a je krásný. Nikde ani stopy po těžkých mechanizmech. Vypadá to, jakoby spadl z nebe. Proto i oželím, že pomníček už vlastně není na svém původním historickém místě, kde by ale ostatně ani vidět nebyl – je tam totiž dno nového rybníka. Jen pro úplnost dodávám, že další zázraky se nekonaly. Poškozený křížek a povalený památníček, oba poblíž Žďárce u Skutče, zůstaly v nezměněném stavu. Rybníček je popsán ve výletu č. 25.

Doplnění 2005: Na podzim 2005 jsem si tento výlet zopakovala. Několik změn: Křížek u trati, pamětihodnost z roku 1873, kterou nechali vybudovat na své náklady Josef a Kateřina Peškařovi ze Žďárce byla v průběhu roku 2005 kompletně opravena (viz Skutečské noviny1/2006). Nepoužívaná vozová cesta podél toku Žebra je značně zarostlá bujnou vegetací s skoro neprostupná. Doporučuji použít vyježděnou polní cestu, která vede těsně nad hranicí lesa, nad svahem a později klesá lesem k pozemku u potoka. Zde je vybudován malý soukromý rybníček, který už stačila objevit a obydlet různá vodní „žoužel“. Dále už je stezka pro chodce schůdná.

 Posted by at 11.05

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz