Led 142015
 

Průvodce

Mezi drobnými památkami-upomínkami na stopy člověka ve volné krajině zaujímají zvláštní postavení kamenné kříže, křížové kameny a kamenné kruhové stély se symbolem kříže. Můžeme se s nimi setkat na mezích, u cest a silnic, a často jsou i dobře schované v lesích, tak, že o jejich existenci ví jen málokdo. Jsou zhotoveny z jednoho kusu kamene a jejich ztvárnění vypovídá o různé řemeslné dovednosti tvůrce. Někdy jsou kameny do tvaru kříže přizpůsobeny pouze několika údery sekáčkem, jindy prozrazují dobrou úroveň práce profesionálního kameníka. Necelá polovina počtu křížů na našem území (je jich v Česku kolem třinácti set, nejvíce západně od Plzně a především na Českomoravské vysočině) nese vysekaný obrazec kříže, nářadí nebo zbraně, v některých případech letopočet nebo text.

Důvody vzniku a umístění kamenných křížů jsou obecně spjaty s působením křesťanství a všeobecným přijímáním symbolu kříže. Jejich význam je spojen s kultem smrti a podvědomou potřebou budování památníků zemřelým.

Výklady o jejich původu nejsou jednoznačné a právě proto působí tak záhadně a magicky podmanivě. Ukrývají v sobě tajemství a příliš toho o nich nevíme. Spíš tušíme, že jsou to památníky zlých činů. Mnohdy hrůzných činů. Jde o svědky středověkého trestního práva, kameny pokání, které připomínají nějakou tragickou krvavou událost – vraždu (odtud tedy můžeme usuzovat na vytesaný symbol vražedného nástroje). K jejich vzniku docházelo na základě tzv. smírčích smluv. Pachatel dostal šanci vykoupit se za svůj čin a kromě pokuty pozůstalým a jiných vykoupení, kostelu apod., musel navíc na místě zlého činu vztyčit kříž či kámen, který měl vlastnoručně zhotovit. Po třicetileté válce (1618-1648) už nemohlo dojít k mimosoudnímu vyrovnání, takže funkce smírčích křížů zaniká a stavějí se pouze z důvodů připomínky neštěstí.

Toto vysvětlení původu kamenných křížů je ovšem velmi zjednodušené a jak jsem již uvedla, mnohdy nelze jejich tajuplný příběh zjistit ani prokázat. Dnes se o těchto kamenných křížích, bez ohledu na jejich minulost, hovoří běžně jako o křížích smírčích, právě v souvislosti s výkladem středověkého trestního práva. Jejich zvláštní podmanivost a vazbu na místo zlého činu nám dokládá i tradovaná pověra – Kdo poškodí, zneuctí či přemístí kříž, bude stihnut neštěstím.

Tyto záhadné kříže mají své nezaměnitelné místo v české krajině a jsou přísně vázány na lokalitu, kde se nacházejí. Umístěny v muzeu ztrácejí svůj smysl a své vnitřní poselství. Jejich kouzlo a tajemno osloví vnímavého poutníka i po staletích a v romanticky založeném člověku vyvolávají tyto kamenné kříže nejrůznější představy. Jsem ráda, že i v našem okolí se tyto zdánlivě nepatrné, ale ojedinělé a nezastupitelné pozůstatky naší minulosti nacházejí, a že vám je mohu představit.

Začátek cesty

Naše poznávací cesta je plánována jako okružní se začátkem a koncem ve Skutči. Kříže jsou od sebe poněkud vzdáleny, proto, chcete-li navštívit všechny lokality v jednom dni, použijte vhodný dopravní prostředek – auto nebo kolo. Vyjedeme ze Skutče a naše zastávky budou Chacholice (1), Chrudim (2), Topol (3), Ostrov (4), Vraclav (5).

Dnes tedy uvidíme pět smírčích křížů a dopravní spojení mezi jednotlivými místy tentokrát nebudu blíže popisovat. Trasa výletu není složitá: ze Skutče pojedeme na Chrudim (cestou odbočka Chacholice), z Chrudimě na Hrochův Týnec (cestou odbočka Topol), Ostrov, za Stradouní odbočka na Vraclav a kolem okraje Vysokého Mýta se vrátíme do Skutče.

Nyní se již obraťme podrobněji k jednotlivým objektům. Povíme si hlavně, kde je hledat a tuto informaci doplníme jejich stručnou charakteristikou, popřípadě pověstí, vážící se k jejich vzniku.

1. Chacholice – starý kamenný kříž s reliéfem lidské lebky a hnáty

foto_19_chacholice

Místo nálezu: cca 700 metrů západně od obce Chacholice směrem na Horka, opticky asi 100 metrů od konce Horeckého rybníka, na okraji lesa přes pole vlevo.

Krásný pískovcový kříž s dole se rozšiřujícím kmenem a s málo znatelnou vyrytou rýhou kopírující kmen a hlavu. Při patce kříže pěkně vyvedený pozitivní reliéf lebky – dole se zkříženými hnáty.

Dle tradice byl zde na počátku 19. století zabit bleskem nejmenovaný soused z Horky.

Rozměry: 88 × 57 × 25 cm, u kořene 39 cm

2. Chrudim – přelomený kamenný kříž, ležící aversem k zemi

foto_19_topol97

Místo nálezu: okraj Chrudimi, u silnice vpravo směr Rabštejnská Lhota – na vrcholu úvozu proti bráně objektu Technické služby města Chrudim. Kříž byl zřejmě vybagrován a rozlomen při výstavbě parovodu. Původně stával níže ve stráni směrem k silnici.

Mohutný pískovcový kříž s hlavou klínového tvaru – nyní ulomený kmen těsně pod břevnem. Celé tělo kříže zachováno. Kříž leží čelní stranou k zemi (nezjistili jsme žádné znaky ani vrypy, tělo kříže se nám nepodařilo otočit).

Informace o tomto kříži mi byly poskytnuty náhodně občanem z obce Topol, který také udává cyrilo-metodějskou tradici.

Rozměry 188 × 53 × 23 cm, vrchní ulomená část 65 cm

3. Topol – menší kamenný kříž, v nedávné době obnažena spodní část kmene

foto_19_ostrov

Místo nálezu: stojí asi 3 metry od silnice, vpravo směrem na Chrudim, vedle zahradního plotu domu č. 64

Původně snad klínový kříž, dnes velmi zvětralý, na přední straně ještě Dreyhausen (badatel v tomto oboru) v roce 1940 zachytil obrys šavle a letopočet 1655 a na odvrácené straně trojzubec, dokládající pověst, že zde byl probodnut vidlemi starosta.

Rozměry 60 × 70 cm

4. Ostrov – žulový, silně erodovaný kříž na evidentně mladším podstavci

foto_19_vraclav

Místo nálezu: stojí v centrální části obce, ve skupině parkových dřevin, vlevo u hlavní silnice směr Vysoké Mýto.

Rozměry 62 × 59 × 21 cm, výška soklu 33 cm

5. Vraclav – starý robustní kamenný kříž s vysekaným symbolem

foto_19_vraclav_real

Místo nálezu: vpravo u silnice z Vraclavi na Vysoké Mýto, pod vzrostlým jasanem u křižovatky na Domoradice.

Pravidelný, dosti hrubě opracovaný kříž, vpředu šipka procházející zřejmě lukem.

Rozměry 108 × 86 × 35 cm

Pozn: Při psaní těchto výletů jsem částečně vycházela z knihy Kamenné kříže Čech a Moravy, kterou zpracoval kolektiv autorů soustředěných kolem městského muzea v Aši. Toto muzeum sdružuje již několik desítek let kolem sebe nadšence, kteří se smírčími kříži systematicky zabývají a kromě snahy dokumentační zároveň usilují i o samotné zachování těchto poněkud opomíjených kulturních památek pro příští generace. Všechny kamenné kříže uvedené v devatenáctých výletech jsou v ašském muzeu evidovány a jejich osud je sledován.

Dovolte mi závěrem několik osobních slov. Zvláštní vztah mám ke kříži v Chacholicích, který jsem podle starých pramenů několikrát marně hledala, než se mi ho podařilo, za nepřímé pomoci bývalého revírníka z Horky, objevit, a ke kříži v Chrudimi, jehož existenci mi prozradil zcela náhodně neznámý občan z vesnice Topol. Oba tyto kříže jsem 1. května roku 1998 nechala zaregistrovat v ašském muzeu.

 Posted by at 14.17

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php