Lis 022013
 

Letošní první! Bude ještě jedna???? (Novoroční??)

Minulou sobotu se zadařilo. Babí léto zazářilo ve svém vrcholu a od té doby to už jde jen k zimě. Zatím nemrzne, ale zda-li to budeme moci říkat ještě alespoň do konce listopadu??! Kéž by.

Ať už jsme měli naplánováno cokoli, všechno šlo stranou, a vyrazili jsme na Baldu u Poličky. Moje kultovní místo, které mi před několika lety ukázala Milada, a já tam zavedla Miloše na našem prvním rande. Už to bude bez několika týdnů rok. Výlet na Baldu jsme si ve dvou zopakovali, díky pozvání Ivy, která tam ale tehdy nebyla, jedné loňské noci, kdy se lámal starý rok a začínal nový 2013. Nezapomenutelné.

Ale ani ten „baldovský“ výlet před týdnem nás nezklamal. I když, řekněme si to narovinu, Balda tam nakonec nehrála takovou roli jako vždy předtím. A je to dobře. Ta změna byla totiž moc příjemná.

O změnu jsme se ostatně snažili už při plánování trasy. „Stará“ stezka, červená turistická, nám měla posloužit při návratu zpět do Poličky. Z Poličky na Baldu jsme hodlali využít částečně zelenou naučnou cestu vedoucí podél tří poličských jezer,  a pak jsme se chtěli napojit zkratkou přes kopec na silnici vedoucí přes vesnici Modřec až na Baldu.

Zaparkovali jsme na obvyklém místě u Tylova domu, a než jsme vyrazili na trasu, okoukli jsme podzimní Poličku za hradbami. Teplými odstíny červeně a žlutě ještě zkrásněla a my jsme se už teď začali těšit, až se po té dnešní túře zastavíme v našem oblíbeném bufetu v městském parku na čaj a něco nezdravého k tomu.

Vyrážíme z města směrem doleva a naše první prašná cesta vede podél plotu zahrádkářské kolonie. Dlouho, předlouho  nám je dopřáno pozorovat rozličné chatky, terasy, posezení pod stromy a pečlivě sklizené a zryté záhonky. Všude vládne čilý ruch, protože dnes se počasí opravdu vyvedlo a v přípravě na zimu se dá  ještě dohnat, co se zanedbalo!         – Tak se podívejte. Nejdřív Polička a potom zahrádky.

IMG_5299

Vycházíme z městské brány

IMG_5303

Dlouhý stín za branou…

IMG_5306

Polička je na podzim obzvláště krásná…

IMG_5308

Nefotit by byl hřích!

IMG_5309

Teplé barvy podzimu

IMG_5311

Bufet v městském parku nemůžeme minout bez řádného povšimnutí. Do jeho pohostinné náruče ale vstoupíme až večer po návratu z túry.

IMG_3054

Poslední pohled na vodní hladinu a odloupneme se směrem k okraji města. Zatím půjdeme na západ, později se stočíme na jih.

IMG_5316

Naddimenzovaná autobusová zastávka, u které měníme zásadně směr cesty.

IMG_3065

Ocitáme se za městem. Stále míjíme z pravé strany zahrádky. Toto je pohled zpět do míst, odkud přicházíme.

IMG_3072

Miluji ten pohled!

IMG_3063

Zahrádkářské kolonie jsou oázy lidové tvořivosti

IMG_5323

Dnes se nesedí, dnes se pracuje!

IMG_5324

Důkladná a důsledná příprava na zimu se vyplácí

IMG_3067

A jdeme dál…

  Skončily zahrádky a úzkou, skoro neznatelnou, pěšinou v trávě se blížíme k prvnímu z poličských jezer. Už jsme zde a slunce sálá a rybáři se poddávají jeho hřejivým paprskům. Zaujímají uvolněné pozice na svých stoličkách, slastně se protahují jako koťata a mnozí dokonce uléhají na zem a usínají. Poslední příležitost k sladkému kolektivnímu lenošení u vody!

A už nás vítá druhý rybník. Rybářské sdružení Vysočina má dnes rybářské závody, a proto to zde žije! Zde se lenoší jen trochu – v místním bistru. Naopak desítky rybářů, lemujících v pravidelných rozestupech oba následující rybníky, jsou ve střehu a švihají ladně a dovedně svými pruty jako o život. Jako kovboj svým lasem. Loví pstruhy.

IMG_3077

Neznatelná stezka v trávě nás navádí k prvnímu z „jezer“

IMG_3078

Klídek a pohodička

IMG_5326

Přímo proti slunci..

IMG_3085

Není kam spěchat..

IMG_5332

Co se to zde děje???

IMG_5333

Že by rybářské závody??

IMG_5334

Ano.. a naše první kroky vedou do rybářského bistra

IMG_5337

Je to tu hezké, ale lepší je venkovní posezení

IMG_5339

Komunitou rybářů jsme vlídně přivítáni a dáváme si knedlíčkovou polévku. Už ze spoda kastrólu, a tak se slevou. Vládne zde skvělá atmosféra. Taková všeobjímající.

IMG_5345

Je zde veselo, ale někteří jsou tím rybářským kláním pořádně znaveni

IMG_3092

Polévka stydne, a tak zatím vyhlížím směrem k rybníku

IMG_5348

Je zde veselo, a pan pořadatel chce vyfotit se slečnou. Nesmím zapomenout mu poslat fotku.

IMG_5349

Celkový pohled z hráze na loviště

IMG_3101

O závody je nebývalý zájem!! A co chvíli se zatřepetá ryba v podběráku. Je kumšt tuto chvíli zaznamenat, rybáři jsou v práci velmi hbití. Zabere ryba a než stačíš zmáčknout spoušť, je v podběráku a rybář okamžitě vyhlíží pohledem komisaře, aby mu tu rybku poměřil. A on mohl opět točit nad hlavou prutem jak kovboj lasem. Toto je ovšem velmi jemné umění.

IMG_5352

Úlovek

IMG_5353

Bizarní maringotky na břehu jezera

IMG_5357

Pobřežní svět sám pro sebe…

IMG_5360

Poslední pohled na druhý břeh a míříme přes kopec k silnici.

Po silnici se jde dobře, není skoro žádný provoz, a co by dup nás vítají první domky obce zvané Modřec (Riegersdorf). Nacházíme se totiž v bývalých Sudetech. Na počátku a na konci obce jsou dva nově opravené železné křížky s kamenným soklem, v centru obce něčím podivuhodná socha sv. Jana Nepomuckého (1910, F.Dvořák). Čím asi??; světec je poměrně malý a pohledem spíš lidský než světský, trochu naivní. Velmi se mi zamlouvá.

IMG_5367

Cestou po silnici k Modřci

IMG_5373

Svatý Jan z kamene vytesán (jak pravil Svěrák)

IMG_5374

Krásná lidová socha (brutart po našem)

IMG_5403

Kamenný kříž za obcí u silničky směrem k Baldě (1821), občan projíždějící kolem nás na kole z lesa nám sděluje hrdě, že oprava stála 700 000 Kč. Nevím, jestli se nespletl.

IMG_5397

V centru obce Modřec stojí malý kostelík Nejsvětější Trojice, který byl postaven v letech 1866 – 1869 v novogotickém slohu. Rozhodujeme se k němu zajít podívat. A zjišťujeme, že máme opravdu „z pekla“ štěstí :)). Samozřejmě, že je to nadsázka. Štěstí máme „shůry“.  Zítra se zde náhodou koná mše (jsou pouhé dvě do roka) a  kostelík se právě vyzdobuje živými květy. Máme svolení se podívat. Dozvídáme se, že kostel je přístupný pouhých 5 let, předtím byl 30 let uzavřen.

Kostel byl postaven na místě dřevěné kaple, která hrozila zřícením a byla zbourána v roce 1865. Stavba byla budována ve velmi složité válečné době a v období přírodních pohrom s následnými neúrodnými léty. Finančně, materiálově a s velkou námahou se na stavbě kostela podíleli převážně málo majetní lidé obce Modřec, v té době Riegersdorf, který spadal pod správu Laubendorfu  (Pomezí).

Kostel Nejsvětější Trojice je obdélníkového tvaru s trojbokým kněžištěm, zastřešen sedlovou střechou se sanktusní věžičkou a na západní straně s hlavním vstupem přes vysokou kamennou hranolovou věž, zastřešenou pravidelným osmibokým jehlanem s přechodem při okapu do čtvercového půdorysu. V sanktusní věžičce je osazen litinový zvon z roku 1736. Velký věžní zvon z roku 1893, který měl v průměru 70 cm a vážil 272 kg byl v březnu roku 1917 rekvírován. Z původní dřevěné kaple pochází obrazy křížové cesty.

Následkem povětrnostních vlivů byly začátkem 20. století obě věže a celá střecha kostela značně poškozena a teprve v roce 1924 byla provedena jejich rekonstrukce. Dnešní podobu kostel získal opravou prováděnou v letech 1989 – 1992.

IMG_5379

Pohled zezdola na kůr, povšimněte si ozdobných lyr, nikde jsem tento symbol na kruchtě neviděla. Nebo si nevzpomínám.

IMG_5390

Vystoupali jsme na kruchtu.

IMG_5386

Pohled na opravené varhany s autentickou židlí. Mimochodem – interiér kostelíka sice není opraven podle místních tak dokonale, jak by sami rádi viděli, ale, my jsme nadšeni citlivostí, s jakou byl zřejmě amatérsky zrevitalizován. Dřevo bez nátěrů, vše původní, prosté, žádné „opičky“ a zbytečnosti. Jsme okouzleni tím malým a úhledným kostelíkem (mimochodem, dozvídáme se že i zde, jakož i všude jinde, byl před lety kostelík vykraden – samozřejmě po sametovce, jak jinak).

IMG_5388

Pohled z kruchty dolů. Velmi zvláštní oltář spíše altářík s beránkem božím, také se málokdy vidí.

IMG_5399

Jeden z domů v obci

IMG_5401

Bývalá rychta, 2004 zahájena rekonstrukce opuštěné a devastované budovy

IMG_5405

Cestou k Baldě

IMG_5409

Balda a nové lavice u bufetu (otevřen pouze o prázdninách v sobotu a v neděli). My jsme posvačili ze svého, nabrali živou vodu a spěchali do Poličky. Na další svačinu do bufetu v městském parku.

dalších cca 100 fotek z výletu na rajčeti

 

 

 

 Posted by at 20.01

  4 Responses to “Cestou na Baldu”

  1. ano, ano, bufet v Policce je vyhlasene, trochu hrabalovske misto 🙂

  2. […] novoroční mši a milovat ji budem, dokud tady budem! A v závěru cesty nemůžeme pominout hrabalovský bufítek v Poličce, uprostřed městského parku. A také zde si dát nějakou malou nezdravou dobrotu, co tu pro hosty […]

  3. […] Zaparkovali jsme na obvyklém místě u Tyláku a vyrazili kam jinam než do našeho milého hrabalovského bufetu. Na smažený sýr v bulce nebo bramboráčky a dorazit se čerstvě upečenou vaflí se […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz