Zář 172013
 

zaujalo mne v Týdeníku Rozhlas

Text Věry Noskové má nadpis Noblesa  a styl – široké pojmy a autorka v něm kultivovaně rozebírá co je a není styl a jak je propojen s noblesou chování a jednání… a všímá si těchto pojmů v kontextu dnešní, jak sama říká, zdá se, poněkud bezduché doby.  Text bohužel není přístupný, a to je škoda.

Potkat se s noblesním člověkem je pro mne vzácné, nevím jak tuto vlastnost? či schopnost, pro někoho možná přirozenost, přesně popsat, ale instinktivně tyto lidi vnímám velmi brzy, co se s nimi dostanu do styku. Něco vyzařují a cítím se v jejich společnosti ..vznešeně. Tu kultivovanost, vytříbenost, přenášejí i na druhé… Letos jsem se setkala se dvěmi ženami, které bych mohla nazvat noblesními. Obě byly ve věku 65-70 let?? Jednou z nich je paní Rücklová ze sklářského rod Rücklů, kterou jsme poznali s miláčkem v Horním Bradle, tou druhou je náhodná spolucestující z vlaku při mé nedávné cestě do Zábřehu. Neznám její jméno, vím že jen že nyní bydlí ve Zlíně a některé další indicie, ale jméno není důležité. Zanechala nesmazatelný dojem.

Zpět k textu Věry Noskové.  Opíšu několik citací:

Styl a noblesa voplně souvisejí jednou se zásadami, jindy s povahou, inteligencí srdce nebo osobní kulturou, etickými hodnotami. Přečemž jedno prostupuje druhým.

Cesta k neokázalé noblese začíná už někdy v pubertě, kráčíme k ní klopotně, usilujeme o ni pokusem a omylem, pomáháme si četbou, pozorováním okolí, objevováním vzorů. proces pokračuje desítky let, dřinou se soukromým pěstitelstvím osobnosti. Je nutné být ve střehu, hlídat si vlastní integritu, vždyť kdekdo nás chce formovat, deformovat, ovlivňovat, lámat..

Doba se zdá být poněkud bezduchá, média zamořují prostor mnohdy rozčilujícími hloupostmi a nehoráznostmi, strkají nám pod oči primitivní zviditelňovače, tragikomické šašky. Ale nač moralizovat? Stačí si hemžení hlupců a histiriónů (viz diskuse) nevšímat.

Staré výzvy k noblesnímu chování jsou tu stále:

Nezávidět. Nevnucovat se. Nestěžovat si. Nepropadat beznaději. Nepřipustit bezpráví a ponižování. Nevěřit šarlatánům. Nepřít se s hlupáky. Nepředstírat city. Chránit své blízké. Zbavovat se předsudků. Pěstit přátelství. Pomáhat dobrému. Hledět si své práce a životní cesty.

Zajímavý rozhovor s Věrou Noskovou (spisovatelka, publicistka) pro MfDnes obsahuje i její životní krédo:

Jsou minimálně tři:

Člověk by měl vyzařovat světlo a teplo, být malým sluncem pro okolí.
Snažme se realizovat některé sny z mládí, abychom neměli pocit životní prohry.
Ničemu nevěřím, v nic nedoufám – jsem svobodná.

 

 Posted by at 19.05

  2 Responses to “Cesta k neokázalé noblese”

  1. Po delší době mám chvilku na blogy a zrovna první článek, který čtu je tento. Krásný! Asi mi to pro dnešek stačilo, aby se mi nerozmělnilo právě přečtené.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz