Taková malá procházka Turnovem
Po příjezdu z autobusového retrogeozájezdu jsme se jen jen ometli v našem hotelovém pokojíku a zakrátko vyrazili na podvečerní vycházku městem. Ani jsme se na ni nepřipravovali, pouze jsme nechtěli zapomenout na židovské památky. Synagogu a hřbitov. Jinak jsme šli krokem volným a nechali se inspirovat místy, kterými jsme náhodně procházeli. A možná to byla chyba, protože několik zajímavostí nám ušlo (třeba kubistický dům a neocenila jsem náležitě ani secesní budovu Střední uměleckoprůmyslové školy v Turnově). A všechny objekty už byly zavřeny.
Poblíž našeho hotelu stojí vedle sebe dvě výstavné budovy z obě z přelomu 20. století, ve stylu historismu. První z nich je budova sokolovny z roku 1898. Na fasádě nechybí Tyrš a Fügner, jsou zde pěkně celí od hlavy až k patě, jinde mají na sokolovnách jen svoje busty!
Vidíte je?? Oba sokolové stojící a nad budovou sokol letící. Budovu Sokolovny v ulici Skálově otevřeli sokolové slavnostně 28. a 29. května roku 1898. Projekt stavby zpracoval pražský architekt Alois Jan Čenský a provedením stavby byl pověřen turnovský stavitel Karel Knop. Slavnostní výzdobu reprezentativních místností pořídil malíř Jan Prousek. Sokolovna se tak stala první reprezentativní budovou ve městě.
Hned vedle stojí škola z roku 1906-1907, jak stojí na štukované desce.
Budova ve stylu historismu, ale zdobení jde trochu do secese.
Maskarony patří k secesní architektuře.
Náušnice, které mne zaujaly. Jsou z oceli s českými granáty. Trochu robustní, ale stylem secesní.
Římskokatolický kostel Narození Panny Marie v Turnově byl postaven v letech 1825 až 1853 jako jeden z prvních neogotických kostelů v Evropě. Mohutná trojlodní stavba s nedostavěnou věží, která se stala charakteristickou dominantou města, stojí na Mariánském náměstí.
Polychromovaný svatý Jan z kamene vytesán jakoby se k té strohé a monumentální stavbě nehodil. Je příliš lidský a naivní. Tím však sympatičtější. Připomíná mi Jana z Modřce.
Za kostelem nacházíme hřbitov. Máme málo času, ale i tak zde zůstáváme déle než hodinu.
Vzrostlá zeleň hřbitov šlechtí.
Všechny valéry zeleně..
Škoda, že jsme nesešli po těchto schodech níže. Z výšky jsme viděli zajímavou stavbu. Myslím, že se jednalo o moderní smuteční síň z roku 2003, dílo pražských architektů Radka Šímy, Libora Čížka, Ondřeje Moravce a Michala Nekoly z pražského Ateliéru 6. V konkurenci dalších 118 projektů architektům získala ocenení v 11. ročníku souteže o Grand Prix Obce architektů. Síň slouží zároveň jako komorní koncertní sál. Tak příště..
Hrob slavisty P. Fortunáta Durycha
Poslední záběr a jdeme dál
Střihem se přeneseme na hřbitov židovský, který byl takřka znesvěcen silničním mostem, který nad jednou jeho částí probíhá. Kamenný plot je netradičně nízký a snad je to i dobře, že ze hřbitova není uzavřené ghetto a hřbitov může dýchat. Pod mostem samozřejmě chybí zeleň a pohled na prašný kopec pod mostem s neplodnou zemí a hroby je tristní. Židovský hřbitov v Turnově je jediným zachovaným židovským hřbitovem v severních Čechách a mimo jiné zde odpočívají předkové Ivana Olbrachta či Pavla Tigrida. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1956.
Roku 2006 Jaroslav Achab Haidler všechny náhrobky zdokumentoval a výsledky jeho práce můžete vidět na jeho webu, jedná se o rozsáhlý projekt Keshet. Je to velmi živé čtení, doporučuji.
Další pohled pod most
Zde je to už lepší, ale jedná se pouze o oříznutou fotku
Další zajímavost. Jediný pohled na průčelí židovské synagogy v Turnově, jinak její exterier vyfotit nelze. Synagoga prošla rekonstrukcí a na dvorku stojí unikátní socha Golema. Více se dozvíte zde anebo zde
Pro vaši představu -. Pohled na synagogu po zboření okolních domů v roce 1926, (foto Muzeum českého Ráje v Turnově). V současnosti je tento plac opět zastavěn, takže není vidět nic.
