Led 222014
 

Čtyři dohody

 

DON MIGUEL RUIZ rozumí staré moudrosti Toltéků, nebo to alespoň sám sobě a nám dokazuje napsáním populárně-naučné knihy Čtyři dohody.

Na nemnoha stranách této jednoduché a srozumitelné knihy navádí lidi na cestu osobní svobody, na cestu osvobození od civilizačních pout, které ho svírají. Dodržováním čtyř lapidárních pravidel lze ve velmi krátké době dosáhnout nového prožitku štěstí, lásky a volnosti.

Jaromír Dušek si tuto knihu oblíbil, podle ní stvořil duchovní divadelní one man show a nedělá to špatně. Obohacuje nás jí již devět let a stále jsou hlediště plná. V necelých dvou hodinách vás svou energií  strhne na svou stranu, ať už přicházíte empaticky naladěni nebo ne. Je to samozřejmě iluze, že bychom se od teď všichni uvolnili a ladně pluli nebesy. Ale v tu chvíli to tak funguje a my odcházíme domů šťastni, plni naděje a vstřícnosti. Vyspíme se a pokud na sebe nebudeme tvrdí a nezačneme skutečně čtyři dohody ve svém životě praktikovat, za chvíli už nám zbude jen ten hezký pocit z neobvyklého divadelního představení.

Ano, je to divadlo, a tak k těm Duškovým toltéckým dogmatům musíme přistupovat. Nic není tak horké, jak se to uvaří, a úkolem herce v této duchovní šou je člověka napumpovat dobrem a nadějí v co nejkratší době.  Dušek je zkušený a šikovný guru a zvládá to na úrovni. A s humorem – hmm, kdo by ho neměl rád?!

Zdatně mu v této osvětové činnosti pomáhá  charismatický mánička Zdeněk Konopásek – bubeník a kytarista Pjér la Šé’z, mimochodem bosý stejně jako Dušek. O botech či nebotech Konopáska nevím nic.

Ke každé dohodě patřila jedna píseň a celé představení bylo skvěle podmalováno náladovou hudbou. Ty písně nic moc, ale také se o nic dvakrát nesnažily, jen tak lehce dotvářely pohodu celého kusu. Jinde by neobstály, byly neslané nemastné a zpěvákův hlas taky. Zněl jako tisíc jiných, ničím neuchvátil. Nudil. Texty písní mi nic neříkaly a rým práce – s dodatkem bez legrace, mně přišel hodně jetý… lepší když jen tak preludovali. Bubeník Konopásek mi ale imponoval. Přispěl k tomu i jeho výzor starší máničky, kterou nemůže už nic na světě překvapit a vyrušit ze svého klidu.

Odcházeli jsme s miláčkem domů pozitivně naladěni, stejně jako všichni ostatní přihlížející. Děkujeme hoši.

Miláček natočil video, ale ještě to moc neumíme, tak nečekejte zázraky. Je to zaznamenáno z poslední řady narvaného kulturního klubu ve Skutči – 19.1.2014

Čtyři dohody:

PRVNÍ DOHODA – Nehřešte slovem
DRUHÁ DOHODA – Neberte si nic osobně
TŘETÍ DOHODA – Nevytvářejte si žádné domněnky
ČTVRTÁ DOHODA – Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete

Text knihy jsem objevila na stránkách vesmírných lidí. Na sklonku loňského roku proběhl v kinech záznam tohoto představení (Olga Špátová) obohaceného o fotky z rodinného archivu Dušků a nyní je v prodeji i DVD.

Jen bych ještě dodala, že mne občas zarazila emotivně vypjatá slova Jaromíra Duška, kterými tu lahodnou duchovní omáčku zpestřoval a zlidšťoval. Už si moc nevzpomínám, ale myslím že řekl několikrát hovno a žrát, respektive vyžrat bufet. Už si to valně nepamatuju..

 

 Posted by at 18.19