Dub 102016
 
IMG_7835_6_7

poprvé!

 

Dlouho, velmi dlouho jsme měli v plánu prozkoumat kopec nad městem Moravskou Třebovou. Přijíždíme-li od Hřebče, na kruháči u pumpy OMV a Lidlu uhýbáme na Mohelnici a vpravo už nás vítá Křížový vrch a na vrcholku – zvlněná barokní stěna se třemi kříži – Kalvárie. Je-li zrovna čas bezlistí, prosvítají i některé z kapliček křížové cesty vedoucí k této podivuhodné dominantě vzhlížející ze své výše pyšně do kraje.

A dnes jsem tu.  Mám na Moravskou Třebovou celý den a jsem tu sama. Doma jsem zjistila, že počátky města spadají do poloviny 13.století. Podobně jako většina měst, které vznikly německou kolonizací, ukrývá v sobě mnoho druhů architektury. Řada staveb a uměleckých děl  dodnes upomíná na hospo­dářský rozkvět a vysokou kulturní úroveň města za vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486 – 1622), kdy byla Moravská Třebová centrem humanistické vzdělanosti a dostala přízvisko Moravské Athény. Pro svou krásu byla Moravská Třebová vyhlášena roku 1980 městskou památkovou rezervací (zahrnuje historické jádro, zámek a Křížový vrch).

Moravská Třebová byla součástí Sudet. Spolu se Svitavami se stala centrem Hřebečska – největšího jazykového ostrova v českých zemích,  rozkládajícího se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Toto území bylo od 13. století až do roku 1945 obýváno převážně Němci a název pochází od Hřebečského hřbetu, který prochází přibližně středem zdejšího regionu.

Jen pro zajímavost – při sčítání lidu v roce 1910 žilo ve městě Moravská Třebová (Mährisch Trübau) 27 509 Němců, 2 146 Čechů a 120 obyvatel jiných národností.

Tou domácí přípravou jsem velmi znejistěla. Záhy jsem totiž zjistila, že toto město nabízí tak širokou škálu příležitostí pro poznání, pro vnímání krásy i pro potěšení smyslů, že nelze za jeden den všechna ta zajímavá místa postihnout.

Proto jsem se rozhodla pominout městské historické jádro s množstvím zajímavých budov, domů a kostelů, včetně kláštera Františkánů a zamířila jsem přes náměstí k zámku. Zde jsem své volné putování městem a okolím započala a také skončila.

2. dubna, a to bylo právě dnes, se totiž na zámku otvírala nová sezóna a na odpoledne se chystala spousta dobré zábavy. Rytíři, středověké kapely, pohádky a u toho jsem prostě nesměla chybět. Dlouho jsem totiž něco podobného nezažila a tak jsem se na ten středověký blázinec hodně těšila.

Předtím jsem ovšem strávila mnoho času na Křížovém vrchu… Schody mrtvých, hřbitov, ten hlavně, Kalvárie, Hora Olivetská, kapličky vedoucí ke Kalvárii… nepospíchala jsem a byla jsem nadšena doslova vším, co mne zde potkalo. Byl zde klid a mír, protože všichni slavili na zámku nebo mířili na zdejší rozhlednu, Pastýřku.

Také já jsem tam z Křížového vrchu zavítala, abych se trochu prošla před tím odpoledním sezením na zámeckých slavnostech. Ale budete mnou zklamáni. Rozhlednu jsem nedala. Byla moc vzdušná, vratká a vysoká. V půlce jsem to otočila dolů. Bylo mi to zcela fuk. Neměla jsem zrovna žádné velké ambice, a tak jsem se na to jednoduše vykašlala.

A potom už jen zábava a hudba na zámeckém nádvoří, ale nejdříve kávička s dortíčkem v zámecké kavárně, a večerní procházka ke kruháči a další kávička na pumpě OMV.

Jó, už mi bylo teda smutno a těšila jsem se na cestu domů v uzavřené intimitě auta s dobrou společností :)

moravska trebova

Zde všude jsem byla. Začalo a skončilo to na kruháči vlevo dole. Mezitím po Brněnské a Cihlářově (navazuje na jižní část náměstí s Ičkem) přes náměstí k zámku, pak Jevíčskou ulicí po mostu přes Třebůvku a pod silniční tepnou k úpatí Křížového vrchu. Po Schodech mrtvých přes hřbitov, Kalvárii a cestou kapliček dolů. Dále po zelené Čertovou roklí do Pekla, zde doprava po červené přes Pastýřku zpět do města na zámek.

IMG_7567_8_9

Pro mne nádherný dům, kde je pravděpodobně ještě všechno pravé… na Brněnské, mezi kruháčem a odbočkou na náměstí.

IMG_7573_4_5

Rozlehlé čtvercové náměstí T. G. Masaryka. S kašnou se sv. Floriánem, kterou jsem nevyblejskla (dosud zakrytá – v zimním provozu). Uprostřed náměstí se nachází morový sloup, postavený v letech 1718–20 na paměť morové epidemie, na níž zemřelo asi 900 lidí, tehdy téměř polovina obyvatel města. Autorem sloupu a jeho sochařské výzdoby je olomoucký sochař Jan Sturm.

IMG_7576_7_8

A jsme na nádvoří zámku. Na uzavřené straně nás okouzlují renesanční arkády, na otevřené nádherný výhled do kraje.
Původně hrad z konce 13. století. Na sklonku 15. století byla zahájena jeho přestavba na renesanční zámek. V letech 1611–1618 jej Ladislav Velen ze Žerotína rozšířil o pozdně renesanční arkádové křídlo. Při požáru města v r. 1840 značná část zámku shořela. Dodnes zůstaly zachovány renesanční arkády, věž, raně renesanční brána z r. 1492 a medailony Ladislava z Boskovic a Magdaleny z Dubé, jedny z nejstarších renesančních památek v ČR.

IMG_7612_3_4_panorama

Ještě jednou nádvoří, jinam jsem nešla, v popředí vidíme pískovcový sloupek se slunečními hodinami (ty jsou k nám obráceny zády)

IMG_7582_3_4_panorama

Nádvoří se otvírá k jihu a zrovna dnes osvítilo to nádherné panorama slunce… Kdo najde Pastýřku?? I tam jsem byla.

IMG_7609_10_11

Na parkovišti před zámkem zaujme obří radiátor.

IMG_7630_1_2

Renesanční zámecká brána s vročením 1492 a nápisem se jménem stavebníka Ladislava z Boskovic byla původně osazena na vstupní bráně tzv. starého zámku (gotický hrad s obytnou věží který stával na místě dnešního zámku) tento portál je považován za jednu z nejstarších renesančních památek zachovanou na sever od Alp (sic!). Povšimněte si dvou medailonů, už jsem o nich psala, tak si příslušnou informaci najděte výše.

IMG_7624_5_6

Radiátor se zove Brána času – prostorová skulptura dokončena v roce 2013 je dílem architektky Markéty Veselé a vnější a vnitřní protor mají evokovat renesanci a baroko. Uvnitř na žebrech vyryta významná data v historii města.
Začíná zde naučná stezka od renesance (zámek) k baroku (Křížový vrch – Kalvárie, kapličky).

IMG_7627_8_9

Jsem uvnitř radiátoru nebo v břiše velryby a co jsem slibovala, zde opravdu najdete. Ale kvůli této atrakci zde nejsem, ostatně ta skulptura mohla být podle mého soudu mohutnější. Uvnitř se fakt cítím jako v krátké rouře a žádné ušlechtilé myšlenky mě tu nenapadají… asi nejsem v kondici nebo co.

IMG_7636_7_8_panorama

Jen malý kousek za zámkem jsem narazila na mostek přes Třebůvku. Barokní sousoší Loučení Krista s Pannou Marií, údajně od třebovského sochaře J. Pacáka z r. 1722, stojí na jeho počátku Sousoší mělo být součástí Křížové cesty z farního kostela na Křížový vrch.

IMG_7651_2_3

Na konci tohoto mostku vedoucího ke hřbitovu na Křížovém vrchu na nás shlíží svatý Jan z kamene vytesán – Nepomucký

IMG_7657_8_9

Součástí mostu jsou i kamenné desky s popisem následků dvou velkých povodní z r. 1663 a 1770, jež protrhly hráze rybníků u města a způsobily záplavy. Desky s nápisy nechali zhotovit Lichtenštejnové.

IMG_7663_4_5_panorama

Podcházím silnici a jsem u Schodů mrtvých. Jde o kryté schodiště s kamenným ostěním, na kterém jsou znaky pánů z Boskovic, města, letopočet 1575 a nápis „Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu“.

IMG_7669_70_71

Schodiště bylo postaveno za panování Jana z Boskovic a vede na Křížový vrch. Tudy se nosily máry s mrtvým na hřbitov.

IMG_7675_6_7_panorama

A jsme na konci – v roce 1999 schodiště vyhořelo zásahem neznámého žháře (šindele, krovy…) a bylo nově zrekonstruováno. Cesta, která se nám otvírá, vede ke kostelu Povýšení sv. Kříže, cca v jedné třetině se lomí doprava k Lapidáriu.

IMG_7681_2_3

Pohloed zpět na Schody mrtvých. Poblíž vidíte hezký obydlený domeček.

IMG_7693_4_5_panorama

Cesta vede ke hřbitovnímu kostelu Povýšení sv. Kříže.

IMG_7725_6_7_panorama

Hřbitovní kostel je uzavřený, ale to neva. I tak jeho vnější zdi skýtají mnoho co k vidění. Historicky přesnější je zasvěcení kostela ke cti Nalezení sv. Kříže, můžeme se proto setkat s dvojím názvem kostela. Jak kde.

IMG_7737_8_9_panorama

Na zdi kostela jsou umístěny náhrobky a epitafy. Náhrobkem se rozumí vodorovná kamenná deska v podlaze nebo ve vertikální poloze ve zdi kostela či kláštěra… zajímavé jsou zde náhrobky dětí.

Pozdně gotický kostel z přelomu 15. a 16. století byl v letech 1602-1605 radikálně přestavěn Andreasem Balzerem ze slezské Nisy.

IMG_7743_4_5

Mohutný barokní kříž (1763) pod přesahem kostelní střechy je s velkou pravděpodobností prací místního barokního sochaře Františka Josefa Seitla.

IMG_7746_7_8

V roce 1663 postihla část Moravské Třebové živelná katastrofa. Přívalová povodeň vyvolaná neobvyklým množstvím srážek za letní bouře nad nejhořejším povodím řeky Třebůvky (srovnej – povodňové desky výše!!).
Překlad epitafu: LP 1663 dne 7. července mezi 23. a 24. celou hodinou děsivé povětří nastalo, jež až do 6. hodiny ranní s neslýchaným deštěm a silným krupobitím trvalo. Dva rybníky se protrhly a 10 stavení při zdejším městě od základů odnesl pryč. 33 lidí se tam utopilo a jejich těla zde pochována leží. Bože, buď jim milostiv a dopřej šťastného vzkříšení.

Nelze mi jinak, vysvětlím i slovo epitaf. Myslela jsem si, že je to pouze motto na pomníku zemřelého, ale v materiálech k tomuto hřbitovu, co mám k dispozici, je tento pojem vysvětlen jinak (zřejmě se jedná o prapůvodní význam tohoto slova) … Epitaf je deska s reliéfním vyobrazením klečícího zesnulého spolu s rodinnými příslušníky, vždy pod výjevy Ukřižování či Zmrtvýchvstání. Vztah epitafu ke hrobu je mnohem volnější. Jeho hlavním posláním je připomínat zemřelého a potřebu konat za něj zádušní bohoslužby.  

Kromě povodňového epitafu jsou zde i další epitafy. A otevírají se vám další podivuhodné osudy zdejších mrtvých… totiž..

Na hřbitově poblíž vchodu stojí stojan s plánkem hřbitova a navíc je zde  k dispozici i zalaminovaný Průvodce po hřbitově – objektech i významných hrobech, kterého si můžete na své procházce vypůjčit. Doporučuji.

IMG_7821_2_3

Hřbitov je nesmírně krásný, oplývá množstvím starých pomníků, náhrobků, i prostých hrobů ponechaných zubu času…

IMG_7758_59_60

Strávila jsem zde několik hodin. Ráno ještě šedivec (vidno na první fotce seriálu MT), nyní prudké slunce, ale větrno. Zimní bunda se hodila..

IMG_7764_5_6

Jeden z významných hrobů patří Conradu Steinbrecherovi (+ 23.3.1918), podnikateli a průmyslníku v textilnictví, starostovi města v letech 1891-1894. Je jedním z prvních Třebovanů, ne-li vůbec prvním, který se rozhodl dát své ostatky po smrti zpopelnit v krematoriu v německé Žitavě, neboť konzervativní rakousko-uherské mocnářství se zavedení kremací zatvrzele bránilo.

Více o tomto zajímavém tématu zde

IMG_7767_8_9

Nejslavnější třebovský hrob – poutní místo romantiků…  Anna Gläserová a Josef Herkner.
Z hrobů obou ústředních postav proslulé moravskotřebovské pověsti či spíše baladického příběhu Annenruhe Anny Gläserové a Josefa Herknera se do současnosti dochoval jen ten Annin…

Josef Herkner, syn třebovského purkmistra, se nesmířil s koncem více jak pětiletého milostného vztahu s Annou Gläserovou, dcerou revírníka z vísky Karlína, a to ani poté, co se Anna na přání rodičů musela provdat za Franze Gromese, syna rychtáře z Linhartic. A dokonce ani poté, když Anna po necelém roce nešťastného manželství zemřela (23. ledna 1825). Josef tělo své milé v tajnosti z hrobu vykopal a přenesl je do své zahrady na úbočí Křížového vrchu, do připraveného skalního hrobu. V zahradě poté, v předvečer Anniných jmenin, uspořádal okázalou slavnost, která měla mezi obyvateli města veliký ohlas.

Reálný základ příběhu byl potvrzen v roce 1934, když dělníci v kamenolomu na Křížovém vrchu (v prostoru někdejší Herknerovy zahrady) nalezli ve skalní sluji kostru mladé ženy bez rakve, ležící na zbytcích zetlelých květin a černého hedvábí. Ostatky „Anny“ byly poté, po 109 letech, navráceny do rodinného hrobu Gromesů a Tinklů.

IMG_7782_3_4_panorama

Na hřbitově se otevírají nádherné výhledy na Moravskou Třebovou. No, a co potom na Kalvárii. Už teď se těším..

IMG_7803_4_5

Lapidárium náhrobníků vyňatých z dlažby hřbitovního kostela bylo vytvořeno v roce 1912 z tehdy již neužívané dušičkové kaple (Totenkapelle). Jde o jeden z vůbec prvních příkladů této metody záchrany a prezentace sepulkrálních památek na území Moravy.

IMG_7791_2_3_panorama

Náhrobky v Lapidáriu.
Pochmurně šedavý náhrobek je unikátem, neboť jej v roce 1690 dala zhotovit
osoba tzv. „snížená“ – moravskotřebovský kat Vavřinec Bohl. Heraldicky pojatý reliéf sice vypodobňuje mistra popravčího, text ale prokazuje, že náhrobník je zástupně věnován rodičům kata Bohla a také jeho zemřelým dětem.

IMG_7797_8_9

Další žánrové obrázky ze hřbitova

IMG_7794_5_6

Další žánrové obrázky ze hřbitova

IMG_7806_7_8

Další žánrové obrázky ze hřbitova – za zdí jedna z kapliček zdejší křížové cesty vedoucí ke Kalvárii.

IMG_7835_6_7

Ze hřbitova mířím k vrcholu kopce, ke Kalvárii.

IMG_7838_39_40

Barokní sousoší Kalvárie – tři kříže s ústředním Ježíšem, po stranách se dvěma lotry, dole postava Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů, je dílem sochaře Jiřího Pacáka z let 1730–40. Bylo vytvořeno jako zakončení Křížové cesty, vedoucí od děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie.

IMG_7844_5_6

Staří známí…

IMG_7847_8_9_panorama

Pohled z Kalvárie na Moravskou Třebovou

IMG_7859_60_61_panorama

A krásné je také panorama z opačné strany..

IMG_7832_3_4

Křížová cesta je tvořena čtyřmi barokními kapličkami, postavenými kolem roku 1723. Mělo jich být prý více, jak bylo a je u křížových cest u nás obvyklé. Mohu-li však srovnat s Rakouskem, kde je v Solné komoře Kalvárie v každé vísce, nevzpomínám si, že by někde bylo více kaplí než 5 … , snad se nepletu v tom počtu.

IMG_7826_7_8

Barokní kaple byly donedávna zpustlé a prázdné, eurofondy však pomohly a tak se mnohé církevní památky na Křížovém vrchu i pod ním zaskvěly v novém lesku (35 milionů Kč).

IMG_7886_7_8

O Velikonocích byly kaple vyzdobeny dětskými výtvory… jeden z nich se mi opravdu líbil

IMG_7880_1_2_panorama

je to dílo deváťáků a nechybí ani petart

IMG_7883_4_5

Jiný pohled na Schody mrtvých

IMG_7898_899_900

Sousoší Olivetská hora. Postava anděla s kalichem poklekla do kamenných oblak na vrcholu jehlancové hory zbudované z lomového kamene. Modlící se Ježíš naproti klečí v kamenitém terénu. Autor neznámý..

IMG_7889_90_91

Ještě jednou a proti slunci…

IMG_7910_1_2

Stoupám pozvolna Čertovou roklí vstříc rozhledně Pastýřka

IMG_7913_4_5

Tady se říká v Pekle a vyvěrá zde pramen. Za boudou, kde není nic jen nepořádek..

IMG_7916_7_8

Vypadá to, že zde bude přes léto v provozu nějaký lesní bufet. Škoda, dnes je zavřeno. Hned u bufetu se zabočí doprava a jde se na rozhlednu. Ještě jí nevidím, ale určitě nebude daleko..

IMG_7919_20_21

Tady ji máme, ale jak už jsem řekla, vzdala jsem to. Dnes na to prostě nemám koule!

IMG_7922_3_4

Nedobytná Pastýřka..

IMG_7940_1_2

Zajímavé místo tak 100 metrů od stezky, už na louce pod lesem. Fotím si Moravskou Třebovou.

IMG_7943_4_5

Je vidět pěkně zámek a vlevo kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tam jsem nebyla, ani nešla kolem..

IMG_7949

A už jsem na nádvoří a sleduji vtipné skeče Skupiny hysterického šermu Kvintana ze Širokého Dolu u Poličky. Bavím se skvěle, protože to pojímají netradičně. I když… vlastně nevím co teď frčí, dlouho jsem nic podobného neviděla..

A nastupuje hudební skupina historická zámecká slibného jména Lucrezia Borgia. Ti mě fakt nezaujali. Jednak je v tom větru není skoro slyšet a pak… hrají takové hity připomínající mi Spirituál kvintet. A to už je pro mne dávno pasé… Ani je nefotím a mířím do zámecké kavárny. Zde zajímavý zážitek… Přisedá si ke mně slečna? paní? a je mi podezřelá :) . Stále mluví a hned mi tyká a říká křestním jménem. Dětsky křišťálově důvěřivá a průzračná. Velmi pěkně oblečená a upravená, ale něco tu nehraje :) … ano,  jak jsme si vyměňovali informace, došlo i na pracovní zařazení…  pracuje v chráněné dílně… viděla jsem ji později s maminkou, krásná starší paní ve stylu hippies… jako vystřižená ze seriálu, který včera skončil na dvojce.. Stíny nad jezerem..

IMG_7950

Další historická hudba – skupina Trifficus. To už je jiný kafe. Mají skvělou bubenici, nezpívají a slyším je velmi dobře. Moc mě baví, a tak přidám jejich portréty.

IMG_7952

IMG_7953  IMG_7954 IMG_7956

IMG_7963

A tenhle historický divadelní ansámbl byla bomba! Pohádka o hladovém pavoukovi. Jednodušší děj, ale ta postava byla fascinující. Kdybych se nestyděla, hned bych se s ním na památku vyfotila, ale už je to tak, že jsem nedala dnes rozhlednu ani pavouka. Příště musím být odvážnější!!!!!

IMG_7965

Tak se jím pokochejte

IMG_7968

Je to divoch, ale charismatický! A abych upřesnila fakta. Shlédla jsem:
O princezně a pavoukovi II. – historická pohádka pro děti , (každý díl je ukončený). Skupina Přemyslovci ze Znojma

Cestou zpět ke kruháči jsem zapomněla včas zahnout doleva, a tak jsem neplánovaně prošla kolem budovy muzea, kláštera františkánů a kostela sv. Josefa. Ale to už jsem měla plnou hlavu návratu…

  8 Responses to “Boží Moravská Třebová”

  1. Ahoj Zuzi:-))

    dík moc za tohle čtení. Moravskou Třebovou znám spíše letmo při projíždění. Dík za spoustu detailů, co jsi vyzjistila. Je to krása. Vůbec tam nic neznám i když v 1983 jsem v Moravské Třebové zažil cosi nezapomnutelné a nepublikovatelné:-)) Tak až se někdy uvidíme třeba povykládám …. :-) ) lada

    • Ahoj lado, stále to dodělávám, to bude tak do půlnoci, ale nevzdám to!

    • Tak, Lado, stihla jsem to ještě před půlnocí :) . To mě teda vrtá hlavou, co jsi tak tam mohl prožít! To bude jistě něco speciálního. Já tam kromě svačiny na hřbitově, na lavičce u hrobu Anny Gläserové a setkání v kavárně nezažila nic zvláštního… neměla jsem holt štěstí.

  2. Já tam kdysi byl jako organizáror zájezdu důchodců. Toužil jsem navštívit místní mumii, prý má být ve sbírkách na zámku. Byl jsem odhodlán na hodinku důchodcům zdrhnout, ale nepustili mě a přisáli jsme se vespolek k půllitrům v krčmě na náměstí.

    • No strejdo, nejsem si jista, že je ta mumie na zámku. Tipla bych to na muzeum a je to tak. Teď jsem si to vygůglila. Škoda, že jsi tam nebyl na zámeckých slavnostech. Určitě by ses také chtěl vyfotit s pavoukem. Šli bychom každý z jedné strany.

  3. Pěkný článek, děkujeme za fotky.
    Hudební skupina Trifikus

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>