Bře 042018
 
IMG_9622_3_4

18. 4. 2014 / pátek – Cesta zpět přes Púbol a Portlligat, dvě místa, dvě sídla, spojená s fenoménem surrealisty tělem i duší Salvadora Dalí. A jeho ženou Galou. Přejezd přes španělsko-francouzské hranice do Béziers, kde jsme přespali jako vždy na těchto cestách v dálničním řetězci hotýlků Première Classe.

Obě dnešní zastavení Púbol a Portlligat jsme naplánovali již doma. A jinak to ani nešlo, protože návštěva se musela dojednat přesně na den a hodinu (Portlligat). Z Púbolu na dotazy ohledně vstupu nereagovali a až když jsme přijeli do této výjimečně krásné ale zcela vylidněné „ospalé díry“, pochopili jsme proč. Dodnes mám vše v paměti. Pocity i obrazy.

Je toho na jeden text moc, tak dnes Púbol. Trasu pátečního dne jsem okopírovala o štych níže, kdo chce podrobnosti, dám odkaz . Přijde čas ji pro zajímavost rozkliknout.. třeba pro představu jak jsme jeli 24,5 km do Portlligatu celou hodinu…pátek trasa

Vstávali jsme brzo, abychom dnešní nabitý program zvládli v pohodě, lehkosti a hlavně bez nervů. Sešli jsme pár stovek metrů k podzemní garáži, kde jsme po celou dobu svého pobytu v Barceloně parkovali auťák, naťukali cíl do navigace a vyrazili směr Púbol. Ráno, ale opravdu brzo ráno, se ještě dalo vymotat z města bez stresů, později by to byl pro nás horor jaksepatří.

Rozhodla jsem se začít od konce a doufám že vás to neodradí. Vylíčím ve zkratce příběh místa kam míříme – hradní sídlo Púbol, nyní Gala Dalí a osudy hrdinů vázané na tento objekt. Prohlídku začneme kryptou. Tedy…

V Púbolu nás čekalo středověké šlechtické sídlo – hrad Púbol, který Salvador Dalí na konci 60. let minulého století zakoupil a zvelebil výlučně pro svoji zbožňovanou celoživotní múzu, manželku Galu, s cílem poskytnout jí jedinečnou svatyni a místo odpočinku  Trávila zde letní dny v letech 1971-1980. On sám tam měl přístup pouze na písemnou žádost, po jejím schválení. Ale do jeho výstředního životního stylu, na který si nehrál ale skutečně jím žil, to zapadalo.

IMG_9616_7_8

Púbol je nablízku, v dálce je vidět věž kostela a hned vlevo šlechtický hrádek Gala Dalí.

IMG_9619_20_21

Gala zemřela v roce 1982,  což Dalího velmi zdrtilo. Přestěhoval se tam, kde Gala zemřela a měla v kryptě místo svého odpočinku, aby jí byl více nablízku. Dalí, zcela odloučen od společenského života, obýval púbolský hrádek do srpna 1984. Tehdy pravděpodobně následkem zkratu zvonku chytla postel a malíř utrpěl vážné popáleniny. Posledních pět let žil v domě Torre Galatea sousedícím s jeho Divadlem-muzeem ve Figueres a do Púbolu se už nikdy nevrátil. Dalí zemřel na selhání srdce ve věku 84 let 23. ledna 1989  a byl pohřben v kryptě svého muzea.

Hradní dům Gala Dalí v Púbolu byl zpřístupněn veřejnosti od roku 1996.

IMG_9931_2_3

Vchod do krypty, kde je pohřbena Gala a její hrob

IMG_9935

IMG_9936

Do Púbolu jsme přijeli příliš brzy, muzeum bylo zatím zavřeno. Alespoň jsme měli dost času prohlédnout si důkladně to malé a v krajině zapadlé osamělé místo se středověkými kamennými domy, kašnou, kostelem a dvěma parkovišti pro turisty.

IMG_9629_30_31_tonemapped

IMG_9632_3_4

IMG_9635_6_7

IMG_9647_8_9

IMG_9670_1_2

IMG_9650_1_2

Samý kámen… Byli jsme zde sami, ale jak se blížil čas otevření, přece se několik dalších zájemců o prohlídku sešlo…

IMG_9670_1_2

IMG_9658_59_60

Vstupujeme do areálu a jsme mile překvapeni střídmým ztvárněním celého prostoru a jeho intimitou a tajemností.

IMG_9941

IMG_9769_70_71

IMG_9760_1_2

IMG_9763_4_5

Ústřední cesta zahrady vedoucí k fontáně

IMG_3213_4_5

Polorozpadlou budovu z konce 11. století, téměř zarostlou bujnou vegetací a malou zahradu s fontánou, bylo po jejím zakoupení Dalím potřeba zrenovovat tak, aby se její vzhled příliš nezměnil, ale aby se tam dalo pohodlně bydlet. Bizarní dekorace exteriéru i interiéru jsou samozřejmě Dalího dílem, vše doplněno historickými kousky nábytku, kachlemi apod.. Některé obrazy a artefakty vznikly speciálně pro tento zámek, velkou pozornost věnoval zvláště výzdobě stropů. Vše pro Galu, vše vzývá a podporuje její majestát. Po zakoupení vstupenek si můžeme samostatně prohlédnout zahradu, poté následuje komentovaná prohlídka interiéru.

IMG_0074_5_6_tonemapped

Formální symetrická zahrada je plná překvapení. V bujné zeleni se skrývají podivní sloni na tenkých dlouhých nohách, na konci zahrady u bazénku je původní fontána s klasickými antickými sochami, obohacená barevnými bustami Richarda Wagnera a ďábelskou rybou chrlící vodu.

IMG_3219_20_21_Default

IMG_9697_8_9

IMG_9703_4_5

„Kašírované“ architektonické prvky připomínají divadelní kulisy

IMG_3216_7_8_tonemapped

IMG_9742_3_4_tonemapped

Tak už vím, odkud si vzal mustr sochař Róna když tvořil Jošta Moravského … nic nového pod sluncem..

IMG_9745_6_7

IMG_9718_19_20

Nikde žádné kvetoucí kytky, snad jen pár popínavých růží nad vchodem do hradu a po každé straně jeden bílý trs. Identifikuji bobkovišeň, rododendrony (po odkvětu), břečťan a pustoryl.

IMG_9724_5_6

IMG_9727_8_9

IMG_9730_1_2

IMG_9715_6_7

IMG_9709_10_11

Ještě zkoukneme vozový park a půjdeme dovnitř.

IMG_9748_49_50

IMG_9754_5_6

IMG_9751_2_3

IMG_9757_8_9

Nacházím se v jakémsi transu, neustále udivena a překvapována vším možným, co se zde nalézá. Samozřejmě hlavní roli hraje oslava kultu Galy, osudové ženy jeho života. Proto je zde všudy přítomná jistá dekorativní teatrálnost, opulentní královská výzdoba – trůny, balustrády, drapérie, barvy zlatá, červená, modrá atd… vše je velkolepé, ale přiměřené – tedy zcela odpovídající Dalího stylu.

IMG_9688_89_90

IMG_9922_3_4

IMG_9916_7_8

IMG_9913_4_5

IMG_9910_1_2

IMG_9907_8_9

IMG_9904_5_6

IMG_9901_2_3

IMG_9895_6_7

IMG_9892_3_4

IMG_9889_90_91

IMG_9883_4_5

IMG_9880_1_2

IMG_9877_8_9

IMG_9874_5_6

IMG_9871_2_3

IMG_9868_69_70

IMG_9862_3_4

IMG_9859_60_61

IMG_9856_7_8

IMG_9853_4_5

IMG_9850_1_2

IMG_9847_8_9

IMG_9844_5_6

IMG_9835_6_7 IMG_9832_3_4

IMG_9829_30_31

IMG_9826_7_8

IMG_9823_4_5

IMG_9820_1_2

IMG_9817_8_9

IMG_9814_5_6

IMG_9811_2_3

IMG_9808_09_10

IMG_9805_6_7

IMG_9799_800_801

IMG_9796_7_8

IMG_9793_4_5

 

„Když Gala zvedne oči, vždycky mě uvidí na svém nebi,“ vysvětloval svoji mánii v malování okázalých stropních výjevů. Má to ale i něco společného se šlechtickým luxusem a nebeskými výjevy v chrámech. Dole Gala královna s kouzelnou hůlkou nebo žezlem?? na obláčku nad přiznaným rustikálním překladem nade dveřmi

IMG_9790_1_2

IMG_9787_8_9

Odcházíme z toho, panoptika umělecky rozrušeni a těšíme se na Portlligat. Co nás tam asi  čeká?? Nudit se rozhodně nebudeme.

IMG_9938

IMG_9940

Pápá Púbole…. jestli si chcete přečíst více podrobností o nevšedním životě Dalího a Galy, zde je několik linků.

https://refresher.cz/33098-Manzelstvi-Salvadora-Daliho-a-jeho-muzy-Galy-bylo-plne-milencu-milenek-bourlivych-vecirku-ale-i-nekonecne-lasky

https://www.novinky.cz/zena/styl/460231-gala-dali-umela-rozvinout-genialni-talent-muzu.html

https://www.krasnapani.cz/gala-a-salvador-dali-bozska-mrcha-jako-inspirace

  4 Responses to “Barcelona 2014 – 14. ze 17 dní – 1/ odjezd a Púbol”

  1. Kulturní evropané všech národností se dělí na dva hlavní proudy: jižany a seveřany.
    Já jsem seveřan.
    To neznamená, že bych Dalím pohrdal a neměl ho rád, ale prostě vidím svět jinak. Seversky.

  2. Tak tohle dělení mne nikdy nenapadlo a slyším o tom poprvé… snad že seveřani jsou uměřenější, klasičtější – tedy méně výbojníí, delší noc je činí zasmušilejšími a hlouběji přemýšlejícími, drsná a barevprostá příroda je ovlivňuje k většímu sepětí s ní, květšímu patosu a jisté monumentalitě v tom smyslu… jižané jsou otevřenější, vášnivější a nestálejší, podléhající snadněji módním výbojům a jsou schopní se okamžitě nadchnout a bezuzdě se zamilovat, mají větší smysl pro povrchnost, tedy pro umění mající krátkodobou hodnotu, pro okamžitý efekt, provokace, barevný výboj… no, tak nějak si to představuji, snad na tom i něco bude, ale přikláním se osobně spíš k teorii individualismu člověka, který je prostředím determinován, ale dovede se mu vzbouřit a jít po svým.

  3. Panoptikum, to je docela dobrý výraz, ten ěm nenapadl.
    To celé historizujícně ujeté mi dost připomíná mýho tátu, trochu podobný našemu bytu, ale bizarnější.

    • Fakt že jo, Liško, jen ten Dalí měl víc peněz a možností a ještě přitvrdil.. Je to obdivuhodné, že něco takového vzniklo, je to jak divadelní kulisy.

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>