Bře 262017
 
IMG_9133_4_5

když mají všude zavřeno….

Fundacio Miró 2

11. den – 15. 4. 2014

Den strávený na kopci Montjuïc jsme zakončili podvečerní vycházkou. Kolem olympijského stadionu ke hřbitovu Cementiri de Montjuïc a zpět k botanické zahradě. Přestože jsou všechna vyjmenovaná místa turisticky atraktivní, nenavštívili jsme ani jedno. Hřbitov a zahrady byly už zavřeny a sportovní areál jsme se rozhodli minout. Přestože je architektonicky zajímavý, nemusíme vidět všechno. Chtěli jsme už domů, navečeřet se a jít spát…

Pár postřehů, fotek a konečně také nějaká botanika… i když té si ještě užijete dost v botanické zahradě…

IMG_9119

Brachychiton populneus – Brachychiton topolovitý

IMG_9126

Lahvový strom Vlnovec nádherný (Ceiba speciosa).

IMG_9124

Ještě jednou plody Brachychiton populneus – Brachychiton topolovitý

IMG_9123

Listy Brachychiton populneus – Brachychiton topolovitý

IMG_9129

Dominanta olympijského stadionu – komunikační věž postavená inženýrem a architektem Santiagem Calatrava se tyčí hned vedle stadionu. 136 metrů vysoká ocelová věž se záměrně naklání a nese tak odkaz Gaudího architektonického stylu. Podstavec je vyzdoben mozaikou. V pozadí vidíte telekomunikační věž v severní Barceloně a ve středu vykukuje katolický kostel Temple de Sagrat Cor (Kostel svatého srdce) na vrcholku Tibidaba.

IMG_2300_1_2

To jen tak mimochodem, tu krásnou věž máme nafocenou ze dne, kdy jsme se v severní Barceloně motali (5 den – Torre Bellesquard)

IMG_9127

Nádhera … na stadion se chodí jako do architektonického muzea a stojí to za to…

Vznik olympijského stadionu sahá do prvního čtvrtletí 20. století. Stadion byl postaven k Mezinárodní výstavě v Barceloně v roce 1929 podle návrhu architekta Pere Doménech i Roura.

Významnou událostí na stadionu se měla stát olympiáda v roce 1936. Po vypuknutí občanské války však byla olympiáda zrušena. Hlavním dějištěm sportovních výkonů se stává stadion v roce 1955 na Středozemních hrách. Po období velké slávy, začal být stadion od 60. let nevyužitý a postupně chátral.

Zlomovým bodem se stal rok 1992, kdy byla Barcelona vybrána jako město pro uskutečnění olympijských her. Na stadionu začal pracovat tým architektů a došlo k jeho přestavbě.

Olympijský stadion nese od roku 2001 název Estadio Olímpico Lluís Companys na počest prezidenta Generalitad de Cataluňa. Ten byl v občanské válce odsouzen k trestu smrti.

19328323186-f9e383567c-k

Vizualizace areálu … vlastně souboru avantgardní architektury. Vedle stadionu se nachází Sportovní palác Palau San Jordi, nesoucí jméno katalánského národního světce San Jordiho, stavbu navrhl Japonec Arata Isozaki. Mezi stadionem a palácem pseudoantické kamenné sloupy, ze kterých vyrůstají zohýbané dráty. japonské umělkyně Aiko Migawaki.

IMG_9133_4_5

Hřbitov už spí, tak se jdeme stezkou pro pěší podívat podle jeho zdi někam nahoru…

IMG_9130_1_2

IMG_9142

Cesta nás zavedla až k báječné vyhlídce lemované palmami

IMG_9136_7_8_tonemapped

Jak jinak… výhled na Barcelonu a pod námi vidíte olympijskou vesničku z roku 1992. Ubytovalo se v ní 9956 sportovců ze 169 zemí. Jo, to je let … tenkrát si československá výprava přivezla čtyři zlaté (Jan Železný – hod oštěpem; Robert Změlík – desetiboj; Petr Hrdlička – sportovní střelba; Lukáš Pollert – vodní slalom)

A ještě nějaký bonus tu máme… z předchozího dne, architektonické procházky jsem v dnešním dni objevila modernistickou pouliční lampu a celkový pohled na dům zvaný Casas Rocamora.

IMG_9073narov

Další den se můžete těšit na jisté vyvrcholení. Návštěva hřbitova na kopci  Montjuïc , hledání hrobu Joana Miróa  a návštěva nejposvátnějšího místa Katalánců Fossar de la Pedrera. Ještě teď, když to píšu, zažívám ten slavnostní pocit z návštěvy a jsem šťastná, že jsme tam byli.  Následovala botanická zahrada opodál…

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>