Úno 262017
 

14. 4. 2014 / Pondělí – Casa Lleó Morera a procházka po významných modernistických památkách čtvrti Eixample.

Odpočinkový den říkali jsme si…  celý den se budeme pohybovat v jedné až dvou ulicích čtvrti Eixample a začneme prohlídkou Casa Lleó Morera, jednoho z trojice domů tvořících tzv. Ostrůvek disharmonie nebo také Blok sváru.

Casa Lleó I Morera je jednou ze tří prestižních secesních staveb na tomto tajemně pojmenovaném úseku třídy  Passeig de Gracia. Tou druhou je  Gaudího Casa Batlló a architekt Josep Puig i Cadafalch je autorem třetí z nich – Casa Amatller. Každá stavba má svou jedinečnou tvář a každý architekt  svůj vlastní styl.  Společné mají to, že že žádný z těchto domů nebyl nově postaven; všechny tři  jsou přestavby již existujících budov a Casa Amatller  byl na řadě jako první, poslední pak Gaudího Casa Batlló…. A teď se rozhodněte, který je z nich je nejkrásnější, když je každý tak originální? Domy se nakrucují jako slečinky, dávají na odiv svou krásu a současně mezi sebou soupeří.

Casa Lleó I Morera vypadá jako nadýchané krajkové šaty z kamene. Na první pohled upjatý a plochý Casa Amatller kombinuje novogotický sloh s neobvyklou stupňovitou fasádou inspirovanou domy v Nizozemí a Casa Batlló… to je nevyslovitelný gejzír fantazie…

Tak, které krásce dáte vy své pomyslné Paridovo jablko?? Hmmm, a to jsme ještě nebyli uvnitř…

Barcelona-MansanaDiscordia-004

Stav před. V cajku zatím Casa Amatller, na zbývající rekonstrukce si ještě počkáme.

1

Hotovo! Vlevo krajkový roháč Casa Lleo Morera, kam se podíváme, Casa Amatler už znáte zpaměti (stupňovitá fasáda) a Casa Batlló hned vedle.

alzado-la-manzana-de-la-discordia-barcelona-gaudi-montaner-cadafalch-495

Ostrůvek disharmonie v dobové secesní kresbě

Než se dostanu k naší návštěvě domu Casa Lleó Morera, ještě bych zopakovala několik faktů o „nové“ barcelonské modernistické čtvrti Eixample. (Stále se tím tématem zabývám a jak se nořím a nořím, tak se v tom až potápím a omlouvám se, že se možná opakuji a vracím k informacím z předchozích textů; a možná jdu zbytečně moc do hloubky. Na úkor délky a atraktivity z hlediska čtivosti).

Zlatý věk barcelonské architektury nastal na konci 19. a začátku 20. století. Barcelona zaznamenala v té době nebývalý nárůst obyvatelstva, trh s nemovitostmi prosperoval a majetní občané žili v blahobytu.

V tomto klimatu, příznivém pro rozvoj architektury, hrálo svou nezaměnitelnou roli založení nové luxusní městské čtvrti zvané Eixample, která vyrostla vně tehdejších městských hradeb (v druhé polovině 19. století byly radikálně strženy).

Představte si to nějak podobně jako panelové sídliště založené na zelené louce. Jen paneláky jsou nahrazeny velkoryse pojatými sídly ve stylu katalánského modernismu (místní verze secese – ještě špetka pozdního historismu s převahou oblých secesních linií napodobujících přírodu, japonská inspirace a obměna předchozího španělského kulturního dědictví, zejména gotických a islámských staveb ke svému obrazu..).

Katalánským modernistům se dostalo nebývalé podpory ekonomicky silných občanů z řad nové buržoasie, kteří v té době stavěli svá přepychová a umělecky rozmařilá rodinná sídla jako houby po dešti a nejen ve skvěle urbanisticky vyřešené čtvrti Eixample. A ruku v ruce s architekty slavili svůj triumf i tisíce zručných uměleckých řemeslníků – dekoratérů.

Casa Lleó Morera

Rekonstrukce domu č. 35 na rohu Passeig de Gracia s ulicí Consell de Cent byla provedena mezi léty 1902 – 1905 architektem Lluís Domènechem i Montanerem. Původní stavbu – Casa Rocamora, postavenou v roce 1864 pro Development Society Eixample, vidíte na předchozím černobílém obrázku.

Přestavbu domu iniciovala dáma Francesca Morera i Ortiz. Dům získala jako dědictví po svém strýci. Dobře situovaná rodina obchodníků, která zbohatla na koloniích v Americe, si může dovolit toho nejlepšího architekta a nejlepší umělecké řemeslníky.

Architekt  Lluís Domènech i Montaner, jehož jméno známe z nemocničního komplexu Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau přestavěl a vylepšil fasádu ve stylu renesance kamennými balkony, třemi galeriemi, na vrcholu stavby otevřenou rotundou a s pomocí téměř 40 nejtalentovanějších řemeslníků přebudoval celý interiér na luxusní buržoazní sídlo. Není zde místečka, které by nebylo umělecky ošetřeno….  vitráže, mozaiky, keramika, sochařské dekorace, dřevo, mramor. Opakujícím se detailem, kterého si nelze nevšimnout, je květ moruše, symbolický překlad jména „Morera.“ 

IMG_8868_69_70

Ten krásný dům vyfotit tak, abych byla spokojená, se nepovedlo. Myslím ale, že detaily mi dají za pravdu a i vy se přidáte k mým nadšeným ovacím.

IMG_8635

Roh domu. Pěkně načančaný barák a nejkrásnější je ta otevřená věžička nahoře. Jsem v rozpacích jak ji nazvat. Bádala jsem a přikláním se k italskému Tempietto. Ještě se k ní vrátím.

IMG_8638

Detail u vchodu. Kytek hafo, ale zda víte kolik má okvětních plátků moruše, erbovní květ tohoto domu?

IMG_8637

Pořád ten samý dům… všimla jsem si, že identickou kovovou secesní desku mám zachycenu i na jiné fotografii, jiném domě, asi si dám práci a vyluštím co tam píší. Ale neslibuju.

Už to vím, jedná se o vítěznou desku.  Městskou radou Barcelony byla roku 1899 zřízena soutěž uměleckých objektů na území města, tedy domů. Každý rok byl odměněn touto plaketou jeden dům, který se nejvíc toho roku povedl, později rozšířeno o obchodní provozovny. Casa Lleo Morera získal toto ocenění v roce 1906.

IMG_8641

Je toto květ moruše??

IMG_8642

Trochu utajený detail z přízemí domu.

Bohužel v roce roce 1943 byla díky záměru firmy Loewe otevřít zde obchod s oděvy (je zde dosud) nenávratně zničena dekorace přízemí domu – modernistická okna včetně dvou soch dívek nesoucích  kulaté opálky na květiny (sochař Eusebi Arnau i Mascort), na wiki se píše o brutální „vraždě“ krumpáčem na chodníku. Později byla prodána torza soch  Salvadoru Dalímu, který je umístil na zeď nádvoří svého muzea ve Figueres.

IMG_8643

Vchod – zde začínáme. Bohatá výzdoba nemá konce hned od začátku abych tak  řekla a! konečně vidíme i moruše.

IMG_8732_3_4

Exteriér i interiér … fasáda, vstupní hala, schodiště, výtah.. prostě vše, co zde naleznete, představuje jeden z nejbohatších a nejzachovalejších projevů katalánského uměleckoprůmyslového modernismu a umění.

Ale nedokončili jsme životopis domu …. vraťme se zpět.

Francesca umírá v roce 1904 a dokončení prací přebírá její syn  Ph. D. Albert Lleó i Morera. Albert byl váženým členem katalánské buržoasie a pracoval jako ředitel laboratoře v Hospital de la Santa Cruz i Sant Pau.  Ha! Stejný architekt nemocnice i domu Morera – Lluis Domenech i Montaner!

V majetku rodiny zůstal dům po tři generace. V roce 1943 bylo rodinné sídlo prodáno pojišťovně Sociedad Mercantil Bilbao a v roce 2006 získala budovu Group Núñez i Navarro. Tato respektovaná Skupina ( s jejími aktivitami se v Barceloně můžete setkat takřka na každém kroku) v roce 2014 část paláce zpřístupnila pro veřejnost.

A  jedeme dál…  zatím chybí záběry ze zadního traktu domu a interiéry.  Nechce se mi ale ještě opustit fasádu domu, tak to bude holt delší povídání…

IMG_8798

Tempietto, chrámek, otevřená rotunda… úchvatný kopec šlehačky na dokonalém dortu.

IMG_8813_4_5

Během občanské války v roce 1936 byl chrámek včetně římsy vážně poškozen, v letech 1986 až 1988 se architekt Oscar Tusquets ujal opravy a v roce 1992 zrekonstruoval architektonické prvky fasády.

Vzpomněla jsem si, že podobný roztomilý chrámek na vršku uplatnil architekt Lluís Domènech i Montaner i v nemocničním komplexu Hospital de la Santa Creu i de Sant Pau, mrkněte:

eb34a1ab2f77202695e19f031b43928aZvláštností fasády jsou i čtyři alegorické postavy na dvou bočních balkónech s odkazem na tehdejší vynálezy: elektřina, fotografie, fonograf a telefon. A také zde naleznete v 1. patře na balkónech tak trochu skrytě umístěné vykukující čtyři hlavy – rodinné portréty.

IMG_8789_90_91

IMG_8795_6_7

Tohle vypadá na fonograf

IMG_8801

Určete si sami..

Zítra dokončím tento dům, jde to ztuha. A přidám Casa Amatlér, slibuju, čestně fakt…  v Barceloně se s tím nemažou. Můžeš fotit všude. Je to už započítáno v ceně. Ale rádi jsme dali. Zákaz fotit v interiéru byl jen v muzeu Miró, jinak jsme  fotili vesele i ve třech muzeích spojených se jménem Dalí: Portlligat , Figueres a Púbol.  Těšte se! Na Figueres je mimochodem odkaz v textu

IMG_8808

Vrcholová věžička je pozdravem Gaudímu. Jsou tu dvě – na začátku a na konci střechy. Evokuje jeho typické kříže.

Následují záběry z interiéru. Pro návštěvníky je přístupná pouze část domu, ale to co jsme viděli bylo parádní. Nefotografovala jsem nábytek, přišel mi střízlivý a ne příliš zajímavý. A byl pouze tuším v jedné místnosti. byla jsem tomu ráda, protože vyniklo to ostatní. Tak se podívejte.

IMG_8668

IMG_8658

IMG_8662

IMG_8659

IMG_8654

IMG_8653

IMG_8648

IMG_8644

IMG_8678

Jako v Pompejích…

IMG_8673

IMG_8699

IMG_8704

Na mozaikách nejsou anonymní lidé, ale příslušníci rodu. A nacházíme se na nejkrásnějším místě interiéru. Naproti tomuto otevřenému sálu leží půlkruhová vitráž s kohouty.

IMG_8732_3_4

IMG_8703

Ten vokáč je náš průvodce

IMG_8706

IMG_8700

A přijde překvapení. Vstoupíme na terasu a uvidíme zadní část domu.

IMG_8711_2_3

Neskutečné…. Čtyři vitráže nad sebou a každá jiná. To ale muselo stát peněz! A uvědomuji si jednu podstatnou věc. Tenhle luxus nikdo z ulice nevidí, je to rozmar!

IMG_8717_8_9

Zde vidíte zadní trakty vedlejších domů … a jsou ošizené. Prezentovat bohatství bylo nezbytné do ulice, na soukromé tváři zase tak nezáleželo. I když … není to tak docela. Překvapení se konalo uvnitř budovy a vitráže byly svým způsobem chráněné před poškozením…

 Casa Batlló má ale také pěkný dvorek i zadní fasádu, mrkněte na to, musíte sjet hodně dolů.  Počítejte.. je to  4. dům vlevo, třetí Casa Amatller (stupňovitá fasáda vpředu).

IMG_8726_7_8

A jsme na terase. Ten přístřešek vzadu je prádelna

IMG_8723_4_5

Náš průvodce naší malé skupince udělal radost a šel nám ještě ukázat vestibul Casa Amatller. Tam se opravdu běžně nedostanete.  Ale i do Casa Lleó Morera je přístup omezený. Takže bingo!! S tím jsme fakt nepočítali, když jsme sem jeli.  loni byl Casa Lleó Morera ještě pro veřejnost uzavřený a o jeho návštěvě jsme si mohli jen nechat zdát… V roce 2017 je situace zase jiná a podle všeho se dostanete i sem…

IMG_8780_1_2

Stavba vznikla na zakázku podnikatele Antoniho Amatllera úpravou původní budovy z roku 1875.  Josep Puig  vytvořil v letech 1898 až 1900 městský gotický palác s plochou fasádou, centrálním nádvořím a schodištěm vedoucím do obytných prostor..

IMG_8786_7_8

Výzdoba je tvořena sgrafity a jemnou keramikou. 

IMG_8783_4_5

V sousedství Casa Batlló

IMG_8771_2_3

IMG_8777_8_9

Vestibul byl určen pro vjezd kočáru; Jsou zde ornamentální lampy a vitráže na dvou schodištích.

IMG_8753_4_5

Toto vitrážové okno je považováno za jedno z nejkrásnějších v éře katalánského modernismu

IMG_8774_5_6

Detaily z vestibulu

IMG_8765_6_7

Impozantní vstup do patra později použit i v dalším paláci, který dnes navštívíme v naší architektonické procházce. Tu si nechám na samostatný text, už je toho zde příliš. A také to bude docela fuška po čase identifikovat těch 10 nebo kolik domů…

IMG_8756_7_8

Světlík… safra, patří vůbec k tomuto domu?? Tipuju že jó.

A to je dnes vše. Architektonickou procházku musím zmáknout do konce týdne. Uvidíme. Ještě bonusy. Stará fotka a plánek nové čtvrti Eixample.

IMG_8649 (2)

PGracia,35-00MansanaDiscordia

Jsou dva (všimněte si detailu rotundiček na vrcholku Casa Lleó Morera, nyní pouze jedna a zdá se mi dokonce hezčí než ta „stará“). Casa Batlló ještě není!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php