A je po problému..

Nedělní chrudimské sólo

Marně jsem se snažila přemluvit miláčka k dokončení chrudimského městského okruhu, nakousnutého v předchozím víkendu. Tehdy odmítl v půli cesty pokračovat, protože byl otráven nehostinností míst, kterými jsme procházeli. Já mám zato podobné lokality ráda, a tak jsem se těšila, co mne ještě čeká. Nepochybovala jsem, že mne zbytek trasy nezklame, což se potvrdilo. Akci jsem nakonec dokončila sama. V neděli v poledne jsem odjela autobusem a domů se vrátila za tmy vlakem.

Trasu jsem si upravila, protože jsem objevila ke konci něco zajímavějšího než skýtala doporučená trasa. V podstatě jsem se ale stále  pohybovala podél řeky Chrudimky a jejích bývalých mlýnských náhonů. Prvních pár stovek metrů jsem kopírovala trať předchozího pochodu – začátek u regionálního muzea, pokračovat ulicí Lázeňskou, poté ostře doleva a přes vodu – krátkou ulicí Podfortenskou, pak doprava a ulicí Střeleckou až za podchod a doleva a nahoru už ne ulicí ale cestou podél Chrudimky nazývanou v Blehovsku až k parku Střelnice. Přírodní rezervací Ptačí ostrovy a přes nový dřevěný můstek zamířit ke Kapličce 14 pomocníků a vrátit se ulicí Moravskou do středu města divočinou spadající podél zdi Klášterního parku až k toku, kopírujícího dráhu Střelecké ulice, kterou jsem pouť začínala…

Mrkněte kudy jsem šla, povedou vás červené body a přes jeden text dozadu naleznete první část tohoto podivuhodného výletu…

Chrudimka u Komerční banky, cca 50 metrů doprava a jsem u muzea, kde zahnu doleva a půjdu cestou podél bývalého náhonu

Pohled z mostku na náhon a biotop vybudovaný za evropské peníze… je to dávno, a tak ho za ty roky voda vzala … ale byl pěkný…

Dům naproti, kde ještě před pár lety v polních podmínkách, ale luxusně, tábořili bezdomovci. Domek na spadnutí je částečně vylepšen povzbudivými hesly a pozitivními obrázky

Dnes zde parkují auta, dříve zde měli obývák a ložnici bezdomovci

Místo střetu. Zde vyrážím na okružní trasu a až se vrátím budu pokračovat po schodech nahoru.

Zatím jen pohled mezi vraty na přilepený domek v poločasu rozpadu…

Podforteneká ulice, křížek u mostku – je označen i na mapě. Na následující fotce jsem ofotila laně na mostku, které nám minule zůstaly skryty

Následují fotky z parku Střelnice, ty kmeny nastojato je tzv. BROUKOVIŠTĚ a nesmí se tam lozit. Broukoviště tu jsou dvě! Snad to brouci ocení..

Fungl nový mostek přes náhon a za ním vykukuje zrekonstruovaná Kaple Čtrnácti sv. pomocníků a poblíž ve skrytu léčivý pramen

Pohled  přes sklo a kovářsky zpracovaná vrata do nitra kaple. Znázornění 14 sv. pomocníků z roku 2011 je dílem chrudimského výtvarníka Ivana Baboráka

Pohled na kapličku a chaloupku patřící ochráncům přírody. Docela se mi líbila i svou polohou a odlehlostí… poptám se zdali není ke koupi… v naší ulici už se mi vůbec nelíbí páč je čím dál tím víc zaplněná nepřizpůsobivými občany, kteří jsou velmi hluční a roztahovační. Stát to za ty sametové roky absolutně nezvládl a jejich počet roste geometrickou řadou. Jediné štěstí je, že vedle nás je městské muzeum a tak jsme tak trochu v ochranném pásmu. Ale opravdu jen tak trochu, neustále to musíme řešit. Nejen na městě, ale hlavně s těmi neslušnými osobami, a nejsou to jen cikáni. Není to vůbec příjemné, to si pište. Ale hájit a uhájit svoje území a svoji intimitu je naprosto nezbytné.

Pohled na park Střelnice od kapličky

O kousek dál je nově vybudovaný azylák. Všude klid a nikde nikdo..

Křížek v ulici Moravská, je také na mapě, na úplném kraji

Pohled z ulice Moravská na park Střelnice. Je odlistěno, a tak je přes tu holou vegetaci vidět ze svahu až dolů. Nachází se zde přírodní rezervace Ptačí ostrovy (důvodem ochrany jsou vlhké louky a zachovalé břehové porosty, významná hnízdiště, mimořádné havraní kolonie), a tak je každý strom označen cedulkou s pořadovým číslem… to jsem sama vydedukovala…

Už doma jsem na mapě zaregistrovala poněkud odlehlou ubytovnu U krkavce. To je ona, ale ten správný vchod je jinde. Půjdu to obhlédnout..

Už jsem tady. Bizarní prostředí, atmosféra zmaru…

A už jsem o pár stovek metrú dál. Nacházíme se poblíž oplocení Klášterních zahrad. Sídlo KSČM, jak bizarní… tohle slovo už jsem dnes použila, tuším, ale tentokrát sedne jako prdel na hrnec.

Tajemná a opuštěná stezka podél zdi Kláštěrních zahrad. Určitě byla tato spojka obnovena za evropské peníze, je to kouzelné a opuštěné místo..

Jsem u zahrady zchátralého domku, který jsem vyfotila mezerou ve vratech na počátku této okružní anabáze. Evidentně nový plot je narušen, ale tentokrát nemám náladu tu barabiznu prozkoumat, snad příště. Mám na něco chuť a už vím kam půjdu!!! Na kávičku a zákusek do cukrárny na Široké ulici

Ještě pohled dolů se schodů. Na tento “rozestavěný” dům jsem upozornila v minulém spotu

Tou “dírou” pod nápisem Hotel Fortna jsem vstoupila do civilizace a odcházím na kávičku. Tam nefotím, jen si užívám.

Cestou zpět registruji u parčíku poblíž divadla zrevitalizovanou sochu … ještě loni na jaře byla opravdu nepěkná… Mám opravdovou radost!!! Jen tak znát autora. Kdyby Houra dělal sochy, tipla bych to na něj. Ty packy jsou pro jeho výtvarný projev typické…

Na podstavci se můžete dočíst co je to za sochu – Té jako Transporta Chrudim

A hele… Černý má zase novou diskotéku, ach jo, zase recykluje Havla..

A kdopak to na mne kouká??? Toho chlápka přece znám! Volila jsem ho a budu ho volit. Není to žádná velká sláva, ale mám ho raději než Drahoše.

Pojďte po mých stopách