Kvě 142012
 

Židovská sekce

Na Ústředním vídeňském hřbitově jsou židovské hřbitovy dva. Jeden nový, poblíž zóny klidu a míru – tam jsme nezavítaly. Navštívily jsme židovský hřbitov starý, kde se pochovávalo tak jako všude jinde… do doby označované hebrejsky šoa, od těch časů to ve střední Evropě už nebylo nikdy jako dříve, nezůstal kámen na kameni… a to doslova. Součástí tohoto hřbitova, kde se již dnes nepochovává, je i nakupená hromada zbytků náhrobků zničených po bombardování Vídně….

Hřbitov jsme navštívily za slunečného dne, byly jsme jeho jedinými hosty a přes všechnu tu truchlivost, opuštěnost, samotu a patinu zarostlé evropské džungle mělo pro nástoto místo podmanivé kouzlo. Na člověka to zde zkrátka nějak všechno padne, a nemusí být stále veselo. I mírný smutek patří k životu. Překvapila mne jedna věc. Procházeli jsme hřbitov a všude plno švitoření, ptáci proletovali, posedávali, poskakovali a já myslím na to, že „u židů“ bude těch ptáků o mnoho víc. Je tam určitě více klidu a vegetace. A  je kde se schovat. Ale opak je pravdou. Neslyšíš nic, je tu klid a takové zvláštní ticho. Člověk se cítí jako v jiné dimenzi. A na ptáka tam nenarazíš!

Tradice a náboženství ukládaly Židům vždy mimořádnou úctu k místům, kde jsou uloženy pozůstatky jejich předků, a rituály nebo lépe řečeno zvyklosti, spojené s pohřebními obřady židovského náboženství – judaismu, jsou velmi zajímavé svou odlišností od našich obvyklých křesťanských.

Podle náboženského příkazu má být mrtvým zaručena neporušitelnost hrobů na věčné časy. Z této zvláštní náboženské zásady vyplývá řada důsledků, které dodnes určují zvláštní vzhled a atmosféru židovských hřbitovů. Tato zásada je také příčinou toho, proč se dochovalo tolik židovských hřbitovů (asi 350 v ČR) a starých náhrobků, zatímco i na daleko starších křesťanských hřbitovech, kde jsou na rozdíl od židovských hroby po čase rušeny, se můžeme setkat obvykle pouze s náhrobky z minulého století.

Židovský náhrobek je obrácen svou tváří k Jeruzalému a vlastní hrob se nachází za ním. Datace nejstarších náhrobků je pro nás velmi obtížná, protože hebrejština nemá zvláštní znaky pro číslice a počátek počítání letopočtu se ustálil na datu stvoření světa, tj. na rok 3760 před našim letopočtem. Pomníky z přelomu 19. a 20.století již jsou silně ovlivňovány nežidovskou tradicí a ztrácejí umělecký význam.

Vstup. V průběhu procházky jsem si všimla nenápadné a velmi citlivé práce zahradníků. Hřbitov je „podle pravidel“ zarostlý a ponechaný sám sobě, ale není to tak docela pravda přestože to tak vypadá.

Centrální hřbitov byl otevřen v listopadu 1874. Podél cest kterými procházíme nenalézáme klasické židovské náhrobky z pískovce, ale pouze ty modernější ovlivněné křesťanskou tradicí. A mnohdy i snahou o zdůraznění majetnosti. Nepátraly jsme zda tu ty staré jsou, v té chvíli to nebylo vůbec podstatné. Určitě se sem ještě vrátíme.

Posedět se svými mrtvými…

Náhrobek neobvyklý svou velikostí

Neokázalost bohatství

Kamínky, zde spíš výjímečné než běžné

Náhrobky zničené bombardováním, pietně shromážděné na jednom místě

Rodinná hrobka

„kaplička“

Rodinná hrobka

Po šestihodinovém pobytu na hřbitově nás zde u svačiny kontaktoval příjemný průvodce a chtěl nás zařadit do své prohlídkové skupiny. S úsměvem, ale rezolutně jsme odmítly.

U brány číslo jedna se srocují turisté a čekají na prohlídku.  Zde se vchází do staré židovské části.

V celém objektu Centrálního hřbitova jsou historické, ale velmi čisté a vším potřebným vybavené záchody. Volně přístupné. Vůbec… veřejné záchody v Rakousku, to je kapitola sama pro sebe. Jsem jimi nadšena!

Více fotografií z židovské sekce na rajčeti

 Posted by at 21.48

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz