Vídeň Centrální hřbitov

Kostel sv. Karla Boromejského = Karlskirche

Centrální vídeňský hřbitov .. Tento hřbitov je nejznámějším ze 46 vídeňských hřbitovů a svou rozlohou patří k největším na světě.  Byl otevřen v listopadu 1874 a pohřbeni tu jsou lidé bez rozdílu vyznání, však nikoli rozptýleně, ale pěkně v pořádku v sekcích podle své víry.  Nebylo snadné tento koncept uskutečnit, ale nakonec se to podařilo. Katolíci, protestanté, muslimové, židé, buddhisté a další věřící zde leží poblíž sebe, a tak to má být. Ve smrti jsme si všichni rovni.

Vzhledem k velké rozloze hřbitova a jeho dostupnosti je povolen za mírný poplatek vjezd automobilů a celým areálem projíždí každou půlhodinu vyhlídková tramvaj se zastávkou před hřbitovním kostelem sv. Karla Boromejského. Můžete si ale objednat i projížďku na funerálním kočáru taženém koňmi nebo pěší túru s výkladem průvodce.

V centru rozlehlého a funerálně, též přírodně, velmi pestrého areálu s mnoha podivuhodnými náhrobky,  se nachází dominanta celého prostoru – secesní kostel sv. Karla Boromejského.  Jeho přirozenou, i když oddělenou součástí, jsou dvě půlkruhové lodžie otevřené do exteriéru arkádami.  Jsou zde umístěny náhrobky těch, kdo si to zřejmě mohli dovolit. Také poblíž kostela  se nachází oddíly hrobů slavných nebožtíků – umělců i politiků.  A v centrálním kruhovém prostoru před vchodem do chrámu jsou umístěny ostatky rakouských prezidentů a nejvýznačnějších politiků světového významu.

Pohled přes arkády na kostel

Kostel je navržen ve stylu secese, ale jen velmi opatrně. Vlastně nejen barevně, ale i architektonicky připomíná na první pohled honosné habsburské barokně-klasické paláce a zámky ve městě; já jim říkám cukřenky.  Teprve bližším pohledem zjistíte známky secese, ale blíž to má k historismusmu…

Secesní „krypta“ kostela, pohled ke vchodu

Kostel byl postaven v roce 1908-1910, architekt Max Hegele, žák  významného architekta  Otto Wagnera.  Hegelovým dílem je i secesní brána č. 2, vedoucí přímou cestou ke hřbitovnímu kostelu. Pozoruhodností je, že obdobnou stavbu kostela navrhl před ním sám jeho učitel Otto Wagner – Kostel Sv. Leopolda, Steinhof, Vídeň (1903 až 1907). A předsedal  komisi, která rozhodla o vítězství Maxe Hegela.

Výtahem jsme vyjeli o patro výš, jsme v lodi kostela, díváme se na hlavní oltář; kostel působí velmi střídmě a čistě, v bílozlaté harmonii s akcentem barevných oltářních obrazů a hlavně vitráží, hvězdná kupole nebeskou čistotu prostoru umocňuje

Jedna z vitráží, ta hlavní, naproti oltáři, nad hlavním vchodem

Rytmus secesní architektury

Vyjíždíme o patro výš – pohled z kůru na jednu z lodžií

I na kůru jsou hasičáky

Hlavní vchod a výseč z „pohřebiště prezidentů“

Odcházíme… nerady … safra, nepřipomíná vám to taky něčím Tádž Mahal??  :)))

více fotek chrámu na rajčeti