Kvě 092012
 

Centrální hřbitov

Krásný den… jako stvořený pro návštěvu hřbitova…. Rády vstáváme s rozbřeskem, abychom užily dne, a tak se scházíme v restauraci hotelu kolem sedmé hodiny a pěkně si tu snídani vychutnáváme. Brzy poté vyrážíme tramvají na centrální vídeňský hřbitov (Zentralfriedhof ) v oblasti ulice Simmering.

Tento hřbitov je nejznámější ze 46 vídeňských hřbitovů a svou rozlohou patří k největším na světě.  Byl otevřen v listopadu 1874 a pohřbeni tu jsou lidé bez rozdílu vyznání, však nikoli rozptýleně, ale pěkně v pořádku v sekcích podle své víry.  Nebylo snadné tento koncept uskutečnit, ale nakonec se to podařilo. Katolíci, protestanté, muslimové, židé, buddhisté a další věřící zde leží poblíž sebe, a tak to má být. Ve smrti jsme si všichni rovni.

Vzhledem k velké rozloze hřbitova a jeho dostupnosti je povolen za mírný poplatek vjezd automobilů a celým areálem projíždí každou půlhodinu vyhlídková tramvaj se zastávkou před hřbitovním kostelem sv. Karla Boromejského. Můžete si ale objednat i projížďku na funerálním kočáru taženém koňmi nebo pěší túru s výkladem průvodce.

My jsme se rozhodli pro soukromé časově neomezené poznávání bez cíle.  Úvodem jsme se ocitli v části zvané oblast klidu.  Nejsou zde hroby, ale příroda ponechaná tak trochu sama sobě  a různé kamenné mystické kruhy a jiné instalace s vědomím jejich hlubšího smyslu.  Božský klid oceňují svou přítomností  i ptáci a zvířata. My jsme pozorovaly žlunu zelenou a nějaké neznámé hlodavce, ale prý tu žijí i lišky, srnky a mnoho dalších živočišných druhů. Obdivovala jsem i bohatství kvetoucích rostlin.  Vše máme zdokumentováno.

Dále jsme se volně pohybovali po různých hřbitovních sekcích a věnovaly svou pozornost starým náhrobkům. Pomalu jsme se přibližovaly k impozantnímu hřbitovnímu kostelu Karla Boromejského a měly jsme štěstí. Objevily jsme pootevřené boční dveře a vstoupily jsme do spodní části chrámového komplexu, do základny chrámu, kde mělo své místo spočinutí jen velmi málo vyvolených.  Výtahem jsme se s provinilým pocitem dopravily do nádherné secesní lodě a pak ještě jednou o patro výše, blíž nebi.

V okolí chrámu je v několika hřbitovních oddílech pochováno mnoho význačných postav vědy, kultury, politiky. Vše popsáno na pláncích. Zde máme velkou rezervu. Skutečné skvosty mezi náhrobky nelze jen tak rychle projít, kochala jsem se těmi nejsoučasnějšími uměleckými kousky korespondujícími s oblastí působnosti zemřelého, ale dcera mě dlouho kochat nenechala. Měla v plánu ještě židovskou část.

Tam naštěstí nespěchala ale stejně… nelze vidět úplně vše.  To by zde člověk musel strávit dovolenou, aby vše zaznamenal , prohlédl a ocenil. Tuto část jsme měly k dispozici jen samy pro sebe, nikde nikdo, bylo to velmi příjemné. Ze vrat č. 1 jsme vyšly kolem 15. hodiny.  Tramvaj staví u všech třech vchodů a kdo chce vidět pouze chrám a nejvýznačnější hroby, ať vystoupí u vrat č. 2.

Fotky ještě nemám zpracovány.

 

 

 Posted by at 21.17

  2 Responses to “Vídeň, druhý den, 1. část”

  1. Krása.Závidím tak krásně prožitý den. A taky se těším hlavně na fotky těch nějakých neznámých hlodavců.

  2. Ano strýče,lépe prožitý den si lze přát jen ztěží, fotky hlodavce dodám jak jen to bude možné.

Leave a Reply to zuzi Cancel reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz