Bře 292012
 

zítra kolem deváté

Tenhle text by měl viset spíše na spřáteleném knihovnickém blogu, ale nedá se nic dělat téma evakuace zastřeší spolehlivě blogy dva!

Mám za sebou povedené středeční a čtvrteční besedy, ale nemám už sílu stahovat fotky, fotky krásných písmen, která vytvořily děti, aby je vzápětí nenávratně odhodily do kouzelného okénka… tajemné to hluboké díry, kterou nám zde ve zdi kdysi dávno zanechali stavbaři a do této doby jsem se nikdy nepokusila tuto záhadu prozkoumat. Okénko nám slouží jako studna, do které se házejí mince. My do této nenasytné díry ale vhazujeme písmenka, abychom se rádi do knihovny vraceli…

Zítra nastane ve škole knihovnický poplach, takzvaná SOS evakuace. Děti mají nachystané pohotovostní balíčky a už od úterý čekají na vyhlášení knihovnického SOS poplachu, který bude oznámen klasicky školním rozhlasem, aby okamžitě začali prchat směrem ke knihovně. Tedy pouze druhá třída. Mám štěstí na lidi, kteří se nebojí takhle bláznivě experimentovat a třeba o přestávce hledají žížalu nebo šneka, jestli náhodou nenesou zprávu místo poštovního holuba, který trucuje a odletěl na dovolenou. Žížala ani šnek nedorazili, a tak se už nezbývá než vyhlásit evakuaci, neboť beseda o Boženě Němcové se musí konat všemu navzdory, buď jak buď zítra. Ale má to jeden háček. Pokud děti zapomenou heslo, do knihovny vpuštěny nebudou. Heslo je zvoleno klasicky lehce, protože při evakuaci mohou nastat výpadky paměti z rozrušení, třeba ho uhodnete napoprvé i vy. Tipněte si.

Hned po příchodu nastane oblíbená soutěž. Kluci soutěží s holkama, kdo dříve srovná rozřaďovače do abecedy. Minule to vyhrály holky, a kdo to bude zítra???

Večer Noc s Andersenem, snad to nějak se ctí přežiju. Zážitek dne… při besedě, která není statická jsem si všimla, že mě jedna holčička zničehonic hladí po paži, podívám se na ni, ona na mě, nic neříká jen se usmívá… dělám na ni kukadla a směju se, hýbu vesele hlavou jako brouk ze strany na stranu… jak se dá na tohle reagovat ??? Stalo se mi to tajně ještě dvakrát, když byla příležitost se mě dotknout. Vážně… tohle bylo při besedě poprvé. Poslední dobou mám pocit, že se ze mě stává knihovnický šoumen a můj „věhlas“ už proniká za hranice knihovny :)… Člověk musí vyzrát a někdy to trvá hodně dlouho…

 Posted by at 20.12

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz