Bře 272012
 

po zimě a ještě ne jarní

Jablonec nad Nisou působí v tomhle nijakém čase na návštěvníka nemající k němu citovou vazbu velmi pochmurně. Milosrdný sníh je tentam a zeleň nikde. Sudety a reálný socialismus se tu mísí na každém kroku. Spousta zanedbaných vil obydlených vesměs sociálními vrstvami nemajícími peněz ani na jejich základní kultivaci se střídá s paneláky. Vše je dobře vidět, neboť panoramatické pohledy se vám díky terenním dispozicím otvírají takřka na každém kroku a často se zastavíte a nevěřícně zíráte na tu podivnou směsici dvou stylů. Jablonec je vesnicoměsto a při nekonečných přesunech od Milady k mamince, od Milady ke hřbitovu, od hřbitova k muzeu, od rozhledny k mamince, jsem nepostřehla nějaké sjednocující urbanické prvky. Omšelé vily se střídají s paneláky a územím nikoho, kde v přerostlých dřevinách se válí zaváté odpadky a všude plno suchého spadaného listí vyhřezávajícího spolu s všudypřítomnými bezprizorními věcmi do civilizačních spojnic. Zanedbanost, špína, smutek… Jen přítomnost Milady toto město rozjasňuje. Shlédla jsem zašlou budovu mincovny, v popředí s oprýskanou skulpturou a opět všudypřítomný nepořádek prozrazující lhostejnost místních ke svému bezprostřednímu okolí….  , kde se razí nebo razila pamětní medaile Václava Havla, připomínající mi žeton do nákupního vozíku, bez invence, bez radosti.. Ano, navrhoval ji akademický sochař Jiří Dostál, ředitel jablonecké uměleckoprůmyslové školy a vyšší odborné školy. Pospíšil si. Slušela by více Otakaru Duškovi… A také jsme míjeli opuštěné průmyslové budovy provozů jablonecké bižutérie…

Hřbitov je zde jen jeden, a tak jsem se na něho těšila. Je obrovský a prošla jsem si pouze jeho malou výseč. Nebyla jsem zklamána, jen mě mrzelo, že všechny krásné staré německé hroby mají odstraněny kovové součásti. Chybí lucerny i mříže a kdovíco ještě. Jak bezútěšné… Zastavuji se s podivem u dvou nových okázalých hrobů u hlavní cesty. Žulový a mramorový nevkus provázený množstvím ordinérních umělých kytic v tom nejodvážnějším barevném akcentu… Nevěřícně zírám a říkám si… v jakém otřískaném domě asi žijí, ale na tuto vnější nevkusnou pompéznost si potrpí…

Ještě prohlídka muzea skla a bižutérie, jen taková rychlá, základní, je to na několik návštěv… a pak už domů…

 Posted by at 21.11

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz