Bře 052012
 

do konce týdne zdarma na webu

Stejně jak před časem dokument Rafanů 31 konců 31 začátků, je až do neděle na webu www.DAFilms.com k dispozici i dokument podobného ražení Trafačka – Chrám svobody REŽ: Saša Dlouhý 2011 / Česká republika / 75 min/, zmíněný i v předchozím odkazu na tomto blogu. Tak si to nenechte ujít.

Spolu s Trafačkou jsou tam na jednom místě v týdnu od 5. do 11. března zdarma i další 4 dokumenty, nominované na cenu Český lev pro nejlepší dokument. Některé už ale „došly“….

ZDARMA a bez omezeni můžete streamovat filmy Divadlo Svoboda, Nickyho rodina a Trafačka – Chrám svobody. Prvních 200 diváků může zdarma zhlédnout film Vše pro dobro světa a Nošovic a prvních 100 diváků film Pod sluncem tma. Po celý týden nabízíme také 20-ti minutové ukázky z obou posledně jmenovaných filmů a informace o tom, kde je teď možné filmy vidět v kinech či zakoupit na DVD.
V dokumentuje Trafačka je dán velký prostor Romanu Týcovi z umělecké skupiny Ztohoven, který šel nedávno za značné pozornosti médií  „sedět“ za uměleckou výměnu skel s panáčky u semaforů. O této akci zde hovoří se svými druhy z Trafačky a můžete ho pozorovat i přímo v akci, a ne jedné. Poněkud překvapivá byla pro mě i jeho tvrdě spirituální umělecká záležitost spojená s velikonoční výměnou plakátů ve veřejném prostoru. Též si můžete znovu zopakovat atomový hřib v TV pořadu PANORAMA. Pan Týc později z Trafačky mizí – život ve společenství pravděpodobně klade velké nároky na svobodné jedince.
Koho zajímá pan Týc více – kladu zde odkaz i na jeho otevřený dopis soudkyni Janě Miklové, kde vysvětluje svůj postoj ve věci semaforů a nejen to, můžeme se seznámit i s jeho světonázorem a uměleckým krédem. Ponechávám tento manifest bez svého komentáře, nemám to vyjasněno. Mám-li však volit Losnu nebo Mažňáka, dávám svůj hlas jednoznačně Kalábovi před Týcem. Týc je poděs s komunistickým podhoubím. Určitě by se člověk domluvil spíš s Kalábem jak s ním, ačkoli jsou oba nespoutaní. Kalábovi věřím víc.
Na dokumentu Trafačka mi vadí anonymita zúčastněných umělců. Časem jejich tváře rozeznávám, ale jména přiřadit nedovedu, ale ještě mi zbývý cca 20 minut do konce. Možná víc. Zezačátku však některé představovali, podívám se. – Objevuji podle pláten Jana Kalába a unešená jsem z dřevěného domečku v městské džungli. Uvědomuji si, že do toho světa nepatřím, i když trochu uvolněnosti by mi jen prospělo;  obyvatelé Trafačky i přilehlého pavlačáku jsou živí, sympatičtí a držím jim palce. Žádné figury. Padá na mě současně s postupujícím časem filmu pocit beznaděje, tísně a smutku. Postupuje totiž nejen čas filmu, ale i čas obecně. Stejný stav jsem prožívala včera u pořadu Babylon, kde polský fotograf AREK mapuje mizející svět slezské Ostravy. Povídal … akceptují svoji chudobu, přeloženo přijali svoji chudobu… Jak bude dál??? Kdo ví… Trafačku si určitě nenechte ujít!
 Posted by at 12.10

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz