v Praze
Reynek: Parádní výstava v Domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Nejobsáhlejší, co jsem viděla, velmi zajímavá, rozsahem nebývalá a osvětlující mnohé, leč méně příležitosti na soustředěné soukromé vnímání. Ty davy obdivovatelů zkrátka trochu ruší a musíš se chovat korektně. Kromě pozorování obrazů si všímat i co se děje okolo tebe.
To bylo charismatických intelektuálů, mladých i starších, mužů i žen!!! Na první pohled zcela jiná skupina návštěvníků než na Radimském! Na Radimském však množství obdivovatelů nevadilo, jde o zcela jiný druh umění, trochu komerčně líbivého a není nutno se příliš “vciťovat” a navazovat s obrazem jakýsi kontakt. Stačí povrchně zaznamenávat. To Reynek je jiná. Viděla jsem Reynkových grafik již více (hlavně v chrudimské galerii ART loni), a tak jsem na jeho témata a styl zvyklá. Vím, čeho si všímat; zařazuji a vyhodnocuji tak nějak automaticky, no a při tom se kochám. Zejména motivy ze dvora s domácími zvířaty a autorovy portréty jsou mé nejoblíbenější, ale i přírodní a náboženské motivy si vychutnávám a snažím se zblízka analyzovat “kresbu” rydla.
Přivítala jsem zejména představení jeho grafického vývoje v čase a malby a kresby z raného období. První pokusy linorytu připomínaly robustností Gauguina, některé pastely a kresby již svou rozdrobenou linkou a načechraností naváděly pomalu k pozdějším vrcholným grafickým dílům. Ale ty jeho začátky byly nejednotné. Doba učení a hledání. První jednoduché suché jehly z 30. let se držely ještě hodně zpátky, ale netrvalo dlouho a Reynkův styl kombinující nekolik grafických technik spolu s barevným předtiskem vyzrál do podivuhodné jistoty a virtuozity. Jak je vidno, velké věci mohou vzniknout i na jednom místě. Smíření s údělem a vnímání přírody a zvířat, kteří žijí jako já, jak se dá a musí, v jednom teritoriu a nespalují je nějaké marné touhy uniknout z všednosti dní…
V posledním patře čekalo překvapení. Taková malá grafická dílna s vysvětlením. Grafické desky a ukázky postupného tisku, několik verzí otisků z jedné desky, originální mistrův lis apod…
Pokračování zítra
A co výstava muzeum Skuteč – poklady podzemí, nebo tak nějak
Moc bych nepoužíval u toho Reynka ten termín nebo formulaci ""kresba" rydla". Rydlo je pro grafika něco trochu jiného než "jehla". Ale tuší se, jak to myslíš. A co výstava muzeum Skuteč – poklady podzemí, nebo tak nějak
Výstava..Co nového pod zemí. Vernisáž a úvodní přednáška RNDr. Daniela Smutka se koná ve středu 18. ledna 2012 od 18 hodin.
Otevřeno každý den od 19. ledna do 4. března, vždy od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.
V expozici uvidíte unikátní zkameněliny z nejvýznamnějších českých a světových nalezišť. Prezentovány budou nejnovější a nejzajímavější geologické poznatky.
Tak tam jsem se ještě nedostala…
zbPíšu jak to cítím bez vyšších odborných znalostí a ambic, a tím dávám šanci taovým šťouralům jako jsi ty, s tím se počítá :). Přijeďte se na výstavu podívat, máte-li cestu kolem, však není-li tam více biootisků než krystalů! Omrknu to.
Však říkám, že se tuší, jak se to myslí. Mohli bychom přijet, uvidí se, taky podle počasí. Snad by se mohlo mrknout i do muzea na ty chcíplotiny. Zdar! bz
Norsko 13 chvál jedné země, 9. února
Tak se těším, jestli se ukážete, již jsme několikrát společně tlačili auto ze závějí a příkopu, ale letos ještě ne! Jsem v dobré kondici.
Norsko, ano, půjdu, právě jsme se domlouvaly s Tamarou, že jo.
[…] Kniha byla vydána u příležitosti výstavy Bohuslava Reynka v Galerii hlavního města Prahy, kterou jsem letos v lednu navštívila. na tu knihu nespěchám. Mohu se s ní těšit ještě hodně […]
[…] knihovně máme novou knihu. Je to obsáhlý katalog výstavy Bohumila Reynka, kterou jsem navštívila. Toužila jsem po ní a nyní ji “mám”. Šetřím si ji, […]
[…] http://rozvedena.blokuje.cz/918487-reynek-radimsky-a-ti-druzi-php […]