Led 032012
 

nebo trosečníkem

Je-li člověku zle, svoji energii, které ostatně valem ubyde, věnuje pouze tomu svému bídnému zápasu o přežití. Jaképak nadstavby intelektuální, umělecké a jiné. Jen empatie druhého člověka povzbudí na mysli, to se dobře vnímá! Jinak se všechna existence zúží jen na to základní. Člověk je tak smrtelně unaven, že i své myšlenky soustředí na jednu věc; dělat pouze to, co je potřeba k uhájení holého bytí.

Dramatickým líčením člověčího údělu se vracím k poslednímu a prvnímu dni starého a nového roku. Na Silvestra ráno jsem zhasla. Nebo zkolabovala, nazvěme to jak chceme. Přerušila se dodávka proudu, nastala odstávka na údržbu systému. Bez jakéhokoli upozornění alespoň den předem. Nebo jsem si jemných varovných příznaků nevšimla, i to je možné. Horečka ke čtyřicítce a zároveň drtivá zimnice, ochromující únava, hlava bolící jak střep. Nezbylo než zalehnout do postele a věnovat se tomu malému soukromému boji o přežití. Zaujalo mne, jak blahodárně působí na mysl oproštění se od všeho. Nic nemusím a ani nechci, jen pár dní být mimoněm a nedbat civilizačních signálů, prostě a jednoduše se na všechno co je kolem vykašlat.

Znám tu smrtelnou únavu, již dvakrát za život se mi ohlásila podobně, ale nyní ještě navíc ta zničující horečka. Nu, přežila jsem to, vypotila se důkladně, hlava ještě trochu pobolívá, jsem trochu pomalejší v tom návratu k normálu, ale mám týden dovolené a své nejbližší zde, tak houby zle! Ono se to poddá. Jen se mi zalíbila ta duševní izolace od veškerého světského pinožení. Ale to mám smůlu, protože zatím mi žádné vnuknutí, jak v tom smyslu upravit život nepřišlo. Chápu tedy poustevníky a trosečníky-  tento styl existence je v jistém smyslu úlevný a spojíte-li ho, jak nám před několika dny naznačil popguru Dušek dovozem svého artiklu – člověka západoevropana živícího se pouze pránou – tedy něčím takřka nehmotným, nezřetelným – se schopností živit se pouhým vzduchem, máte o duševní klid postaráno. A už žádné kolapsy.

A propos… květinový prám doplul do Děčína, květiny vypustili cirkusáci na vyšší úrovni Kocáb s Černým do vln Labe a skončila doba hájení. Dnes už se probírá v bulváru levná rakev z Polska a spolu s ní Ivetina hypotéka. V čem byl pohřeb korejského Kim Čong-ila jiný než ten Havlův… Jen v jisté snaze o decentnost. Leč ten prvek zbožštění, kolektivní truchlení a dlouhé předlouhé loučení s mrtvolou zde v Čechách bylo pouze o štych civilizovanější. To by nebylo ani ono, že se o svůj díl popularity přihlásit výtvarník Černý a Kocáb. Copak Černý, to je známý exhibicionista, provozující tuto činnost na velmi vysoké úrovni a tedy v tom duchu je potřeba pravidelně se ozývat. A s tou květinovou lodí to byl spásný nápad. Přizvání Kocába se pak už rozumělo samo sebou. Je podobný, jen neumí tak často jak Černý vymýšlet umělecké happeningy. Ale je mu jich také potřeba jako soli ( odchod vojsk, býti ministrem a jiné taškařice). A regulérním happeningem byla Havlova poslední květinová plavba. A vůbec celé to posmrtné třeštění, ty bakchanálie smutku, které se tvářily tak smrtelně vážně, byly nechtěným happeningem. Jak si jinak vysvětlit to rituální spojení člověka nejisté víry s monstrózními obřady katolické církve, která ho vzala za svého. Vždyť ještě před několika dny hledal poslední jiskřičku naděje u mediálního buddhisty, současného dalajlámy. Nikoli jinde. Ale pardon..  ještě jsou tu milosrdné sestry boromejky… až do domu. Člověk v nouzi se asi upíná k bohu jako k poslední naději a jistě je to útěšné. Myslit jen na to základní a připravit se v poklidu na odchod. Je-li tu ta možnost.

Dívám se na Havlovo rozloučení jako na absurdní divadelní hru v režii jeho poslední ženy Dáši. A v tom smyslu to bylo velmi pozoruhodné poředstavení. Chléb a hry. Ale dnes všechno trvá jen velmi krátce. Havel je mrtev, ať žije … kdo????? Je nám potřeba nové autority a jak říká spisovatel Pavel Kosatík, volně: v tom srabu a chaosu jsme v Čechách připraveni na příchod diktátora.

 Posted by at 6.56

  8 Responses to “Být poustevníkem”

  1. VH a DČ …Na rozloučení s V.H. mám stejný názor, ale nedokázala bych to tak jasně formulovat, jako Ty. (Dokonce VYJÍMEČNĚ souhlasím s Petrem Uhlem.) Co se týká Davida Černého, zrovna včera jsem o něm četla v knize UDĚLEJ SI RÁJ od Mariusze Szczygiela. Doporučuji k přečtení.
    Zdravím v novém roce. K.

  2. K.,děkuji za pozdrav a opětuji!
    Nečetla jsem Gottland ani "pokračování", o kterém se zmiňuješ (musela jsem se podívat, ušlo mi), ale navnadila jsi mě. Dík za tip.

  3. Takto je dobře, že už jsi zase naživu. Vzpomněl jsem si, co mi říkal jeden kamarád, že soused letos v létě nevycházel několik dní z domku a za oknem plno masařek. Zavolali policajty, vypáčili dveře a vyvalil se hrozný puch. Stačili jen zahlédnout staříka na otomaně, odvětrávali to a čekali na funebráky. A tu mezi nimi stařík stál a ptal se, co chtějí. Vrátil se z masny, udělalo se mu zle, tak ani nedal maso do ledničky a tři dny se válel na kanapi. Tak hodně zdraví! bz

  4. Jo, dík, drahý strýče,jsem taky ráda, že jsem se vzpamatovala, ještě se mi umírat nechce! Ale v době, kdy jsem byla v těch horečkách se mi doma ztratila domácí uzená kýta, jen lehce nakrojená. Dostala jsem ji darem a těšila se, jak si s pošmáknem. Dnes jsem si na ni vzpomněla a vůbec jsem ji nenašla, ač jsem prohledala celý byt. Je to tajemný a nevysvětlitelný úkaz. Nevzpomínám si, že bych ji snědla ..

  5. Nepochybně jsi ji stláskala v tom blouznivém stavu.

  6. Kdyby tomu tak bylo, bylo by to OK, jenže tomu tak není… ten výpadek mě přišel safra draho, i když ta kejta byla zadarmo :)…

  7. Tak to si myslím úplně naopak:
    právě že nejsme připraveni na diktátora; poselství Havlovy smrti, které po ní vzniklo, je naopak anti-diktátorské. v tom byl ten smysl.

  8. Ahoj Liško,já to vidím jen velmi krátkodobě, to jeho vznovuvzkříšené heslo: Pravda a láska… Nevznáší se tu jeho aura trvalejšího charakteru, jsme zase v tom srabu. Jsem unavena demokracií s věčným rozkrýváním kaus a kupčením s veřejnou kupou peněz. A ta charita s misskami, fotbalisty a věčnými kalendáři je směšná… Mám sama starosti a brát si na bedra ještě tohle?? Stejně jako mnoho dalších citlivých osob jsem uondána. Někdo možná ne, ale pokud má peníze na konzum, věnuje se tomuto koníčku. A dalším podobným. Kdo ještě má sílu něco veřejného řešit, když do čeho dloubneš, to je prožraný. Nebo odkloněný :). Takový má člověk pocit…Díky, že někteří novináře mají na to rozhrabávání hnojiště ještě sílu a podmínky. Tak je lidem jedno kdo je u vesla, vracejí se do své ulity. Pohádkám o demokracii už nikdo nevěří. Na správu věcí svých, která se k tobě lide zase navrátí, už nikdo nemá. Bude-li nám vládnout monarcha nebo diktátor a demokracie půjde od vesla, bude možná méně těch, kteří budou mít možnost odklánět ze společné kupy. Krást se bude stejně, ale ta demokracie nás stojí možná o hodně víc peněz!
    Nejsem žádnej politolog, tak se tomu můžete zasmát, ale mám snahu vyjádřit svůj pocit. Začít se má u sebe a doma. Ale někdy ani to není nic platný a systém se zhroutí..

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz