Vytažena z doupěte

a krásná hudba pro dnešní podvečer

Dnešek byl dnem návštěv. První přišla očekávaně¨ale neobvykle už v šest hodin ráno, tak jsem si přivstala a později se už chystala na další. Nazdobila jsem tác chlebíčků a na plató naložila od každého cukroví něco. Nestačila jsem se ani dodívat na druhý díl Františka a Kláry (tuze dojemný kus, mnohokrát jsem zaslzela..) a už tu byla Tamara. Přijela na kole a počasí na to kolo bylo v prosincijak dělaný… Tamara měla spoustu času, nechtěla se zúčastnit velkého rodinného oběda, a tak jsme si nejenom povídaly, ale také zvládly velkou procházku k rybníku a protože nepršelo, pomohla mi odnést z knihovny i rozměrné pozadí k betlému. Ale až na třetí pokus, protože jsme se tam zabraly do prohlížení vyřazených knih a odešly s něčím úplně jiným. Poprvé jsem zjistila, že jsem tam zapomněla jen klíče od domu a až napodruhé, v klidu doma, mě Tamara upozornila na absenci těch kulis, pro které jsme tam vlastně původně šly šly. To bylo tedy velké selhání!Neuvěřitelné!

A nyní už jsem zase doma a jen tak drobně si doma pracuji. Zítra musím nutně sehnat šikovného chlapa, aby mi sestavil stolek Expo 58, který chci umístit pod betlém. Roky leží stolek rozložen na půdě a já nemám páru narvat 4 kónické nožky do otvorů v desce. A neznám taky ty grify, co jsou k tomu potřeba. Takže betlém se zase odkládá.

Sváteční hudba, raději bez obrázku, jen pro poslech: J. Pachelbel: Kánon D dur pro smyčce (vyslechla jsem navečer http://www.ceskatelevize.cz/tv-program/hledani/?filtr[IDEC]=21154215696 – bude brzy k vidění a poslechu ze záznamu v archivu ČT)