Pro 202011
 

nelítostný konec roku..

Jakoby tomu ještě nebyl konec… ne, nebudu vyjmenovávat kdo všechno v dobách nedávných skončil na pravdě boží, ale smrt Hany Andronikové mě zaskočila. Myslela jsem, že je z té bídy venku a začíná, posilněna svým překvapivým a odvážným pobytem mezi přírodními lidmi, kam odjela zcela impulzivně a samozřejmě aniž měla předem daný plán, jinde a znovu.

Smutek, opravdovost a vážnost ji pro mne provázela svým životem, nebyla to žádná mediálně rozesmátá a důležitá hvězda co pro svou propagaci dělá bez rozpaků kompromisy, ale spíše žena v pozadí, tak vážně krásná venku i uvnitř; znovu jsem si poslechla její 13. komnatu a jak na ni nyní stále myslím, že už tu není, říkám si v duchu: není to příležitost začít si více vážit každého dne, všedního nebo svátečního, který zde můžeme ještě prožít relativně šťastni? Nebo zcela šťastni? Zní to jako tisíckrát opakované klišé, ale ať – je mi to jedno.

 Posted by at 16.39

  13 Responses to “Zemřela spisovatelka Hana Andronikova”

  1. Néé, tak s tím jsem taky vůbec nepočítala… že to takhle dopadne.
    Snad to nebylo pro ni tak hrozný :-( ((

    Včera jsem někde četla, že někteří lidi umřou mladí, aby obohatili ty, co zůstávají na světě. Aby jim tou smrtí nějak ukázali cestu.

  2. Liško, napsala jsi to hezky, pokud to lze tak říci, nemám co bych dodala.. dík

  3. Včera jsem se konečně koukla na její "13.komnatu" s uvádějícím Duškem. Bohužel až na základě této zprávy. Škoda každého života, ale ona měla pocit, že má vyhráno. Bohužel jsem si vzpomněla na Zuzanu Navarovou – ta analogie se bohužel velmi nabízí.

  4. Máš pravdu Elo, je to podobné tím, že s tím trápením nechtěly obtěžovat, nebo jak bych to řekla, bojovaly samy a smířené s tím udělat v klidu co se dá. Nějak tak to pociťuji. Je to rozhodnutí a je těžké být v klidu. Lze si to pro mne jen velmi těžko představit zachovat chladnou hlavu. Anebo odjet do neznáma.

  5. Omlouvám se za dvojí odeslání – nevímjaxeto.. Mohla bych smířlivě přikyvovat, ale nechci být za pokrytce, tak to upřesním. Obě odmítly klasickou medicínu. Navarová úplně, Androniková ji přijala až po návratu od šamanů. U této diagnozy jde o dny, možná o hodiny. Možná by to dopadlo stejně, zcela jistě mají nezpochybnitelné právo individuální volby.. Jen se prostě, jako lékařka prvního kontaktu, nemohu zbavit přesvědčení, že jim to nikdo z lékařů pořádně nevysvětlil, že jednaly spíše pocitově-impulzívně, než racionálně (což u H. Andronikové je pro mne velmi překvapivé). Vítám absolutně všechno, co pacientovi pomůže (i psychicky) – jakoukoliv alternativu nezpochybňuji, ani se ji neposmívám. Ale základní pravidlo musí být primum non nocere a také moje jednoduché pravidlo – udělat v dané chvíli maximum možného. A to tady uděláno nebylo. A je mi to moc líto.

  6. Už jsem to konečně smázla, nic se nestalo.. Děkuji za vysvětlení. Jak prosté, jde to napsat – vysvětlit v několika větách. O nemocné Zuzaně Navarové jsem vůbec nevěděla, že je nemocná. Až když zemřela. Mluvila jsem před cca rokem na rozloučení kamarádce. Myslela si také že to zvládne a odmítla klasické léčení. Dodnes mám hluboký pocit nespravedlnosti proč právě ona, byla tak hodná, vážná, s opravdovým zájmem o každého člověka a celý život pracovala na své kultivaci, aktivně se zabývala jógou a vedla zdravý život. Byla velmi uzavřená a svými starostmi a problémy nikoho neobtěžovala, spíš byla druhým oporou… nevídaly jsme se často, spíš náhodně ale i cíleně a já jsem se jí mohla svěřit se vším, a také jsem to nejednou učinila; ona si nikdy nepostěžovala, a že to jednoduché neměla… možná si ale ulevila od té tíže jiným způsobem, nemusí se svěřit člověk člověku

  7. Súzvuk empatieDobrý večer, chcem len napísať o tom zvláštnom, ale vlastne prirodzenom súzvuku s pani, ktorá napísala ten prvý príspevok. To čo na nej bolo ozaj naj, bol práve ten obohacujúci pocit, z vyžarovania jej bytosti, napriek smutnému životnému údelu, a keďže som ju mal na Facebooku v priateľoch, práve o tom obohatení som jej napísal na nástenku, bez toho, aby som čítal ten váš prvý príspevok. A ešte, to ako si bola prevziať tú cenu od Mareka Ebena, ten krásny plavný pohyb od sedadiel na pódium, to mi tiež utkvelo na prvýkrát v pamäti. Zvláštna a nádherná bytosť, pritom tak prirodzeno nenápadná.

  8. [7]Přesně řečeno! Ten krásný plavný pohyb.., mám to dodnes před očima a ještě malý detail, kdy ji, trochu nejistou, ME vzal za loket a mírně nasměroval na "místo". Jak taková "banálnost" v jistém smyslu slova může zůstat zaryta ve vědomí..

  9. Já jsem napřed viděla 13. komnatu a až pak četla tu knihu. Docetla jsem ji dnes. Vůbec jsem nevěděla, že Hana Androniková zemřela. Až dnes, kdy jsem si o ní chtěla na internetu ještě jednou pustit tu 13. komnatu. Kniha je nádherná, a je mi smutno. Ale ano, její smrt nám připomíná, že se máme radosvat z každé minuty a s obyčejných věcí. Nikdy – i když bojujeme s největším nasazením – nevíme, kdy a proč si nás Bůh povolá k sobě…..neuvěřitelná osobnost a skvělá spisovatelka.

  10. Děkuju Salvio za tvůj komentář; ano!

  11. Co!!!Dobrý večer..od prosince se mi začíná usazovat Peru v hlavě(a nevím proč)…dnes jsem zkouknul 13.komnatu(paní Hanu jsem před tím neznal..alespoň vědomě)..tak jsem si po shlédnutí vygoogloval a po vypadnutí zprávy,že zemřela jsem v šoku řekl nahlas Cooo!!a je mi hodně zvláštně..tak jsem napsal můj vůbec první příspěvek do nějaké diskuze..uff

  12. Leopolde,No, na to se dá říci jedině snad taky to staré dobré UFFF! Dobré ráno!

  13. [...] které bych si chtěla přečíst… V bedně kolegynní označené jako novinky objevuji knihu Nebe nemá dno spisovatelky Hany Andronikové. Užasnu. Novinka?? Snad ano, kniha je netknutá, ale pamatuji, že jsme ji objednávali před rokem [...]

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>