Lis 272011
 

poutní místa, kostely, zabíjačky, hřbitovy

Konalo se minulou sobotu a tento výlet byl nezapomenutelný, protože se vyvedl tak hezky, ač jsem od něho mnoho neočekávala. A ani jsem nepočítala s tím, že se uskuteční.

Vlakem jsem dorazila do Hradce Králové kolem sedmé ráno a jak jsem přes týdnem již řekla, Albín mi nejprve zcela nečekaně představil architektonické skvosty doby minulé i současné pomalou jízdou spojenou s orientačním výkladem centrem Hradce. Nikde nikdo, takže to byl opravdu nevídaný zážitek. Oči si patřičně užívaly té potravy.

Počasí pošmourné, mlžno, lezavo, však dávalo to celé pouti podzimně melancholický ráz. Slunce vykouklo až jízdou po hřebenech.

První zastávka poutní místo Dřízna u Přepych, předtím ale malá zastávka u kostela v Přepychách a zrušeného hřbitova.

Kostel sv. Prokopa v Přepychách. Původně gotický kostel, připomínaný k roku 1355, který byl později, v roce 1574 renesančně přestavěn. Zařízen je z roku 1774. Nachází se u Farského rybníku.

Náhrobky zrušeného hřbitova. projde-me-li bránou dozadu a brankou ven, naskytne se nám pohled na faru a areál k ní pravděpodobně patřící… rybník je napájen potokem přitékajícím z poutního místa Dřízny.

V říjnu roku 1984 přišly do Přepych ctihodné sestry Křesťanské lásky, lidově nazývané Vincentky, podle jejich zakladatele sv. Vincence. Usadily se ve farní budově, kde později, v létě 1986, nechaly v zahradě postavit domov pro staré sestry. Také jejich zásluhou je poutní místo Dřízna udržované a s oblibou navštěvované nejen poutníky, ale i běžnými výletníky.

A po chvíli, nenápadnou cestou sjíždíme dolů příjemným lesním údolím, podél potůčku Dřízna, až k nevelké mýtince, skrývající poutní místo s kaplí Nanebevzetí Panny Marie a lesní křížovou cestou s božím hrobem v závěru.  Jsme zde sami a tak si můžeme vychutnat tu posmutnělou podzimní atmosféru. V lese obklopujícím Dřízenské údolí vyvěrá silný pramen vody, který odolává i dobám velkého sucha. Díky tomu mu lidé začali přisuzovat zvláštní poslání, a někteří i léčebné účinky. Právě on byl důvodem k založení poutního místa. O čistotu a pořádek se zde starají sestry z charitativního domova v Přepychách. Poutní místo je nyní nově opravené.

Kaple Panny Marie, postavená v roce 1889, je dominantou poutního místa. Uvnitř studánky s kapličkou se nachází soška P. Marie. Pomník Aloisi Mádrovi, zakladateli poutního místa, postavili v roce 1897 jeho ctitelé. Zvláštní věcí je rádoby moderní mariánský výjev na ostrůvku uprostřed malého rybníčku, dílo zřejmě čiperného amatéra. Tento objekt z traverzy a kuličkových ložisek, kde jsem zůstala ohromena zejména z tlapiček Panny Marie a Ježiška, bych zde neprezentovala. Fotografie z popisiovaných míst naleznete na rajčeti

A pokračujeme do Opočna, naším cílem náměstí, kde se nalézá kapucínský klášter s kostelem Panny Marie a křížovou cestou, kam se nedostaneme ani po dvojím zazvonění.

Pokračujeme dál podél budovy kláštera směrem k věži zvonice, jedné z hlavních dominant města. Masívní hranolová renesanční stavba vybudovaná z lomového kamene (opuky z místních lomů) v roce 1594 Italem Simonem de Paret je součástí areálu kostela P. Marie, odsvěceného. Obdivujeme nejprve zpoza opukového plotu márnici, sochu a náhrobky v malebném podzimním hávu se skrývající a také nakukujeme do údolí (zapomněla jsem jeho název) a vpravo zahlédáme zámek v mlžném oparu. Vracíme se a vtom zahlédneme neznámou dámu otvírající zámek vrat areálu. Vmžiku jsme u ní a loudíme o vstup nejen do zahrady, ale i do kostela, kde visí obrazy Františka Kupky. Ta výstava dnes končí, ale otevřeno je až za 2 hodiny, a to už musíme být zase někde jinde… Podařilo se a máme dost času si prohlédnout vše co nám toto místo nabízí. V kostele se měla za chvíli konat svatba.

Naší další zastávkou byly zvěřinové hody v nedaleké vesnici. Datudánka, kam jsme tali jsme si v hospodě zvěřinový gulášek s poctivým domácím knedlíkem a pokračovali směrem na poutní místo Ské po chvíli tápání dorazili, ovšem až po prohlídce Areálu zdraví nalézajícím se ve vesnici Chábory, který jsme nemohli minout bez povšimnutí!

Poutní místo  a kaple Panny Marie na Studánce nás vítá sochou světce Jana Nepomuckého z roku 1760, tentokrát netradičně zpodobněného jako poutníka do Staré Boleslavi. Pokračujeme po prašné cestě dál a míjíme pozpátku některá ze zastavení křížové cesty směřující ke Studánce a kapli Panny Marie. Posledním zastavením je opět boží hrob, stejně jako tomu bylo u křížové cesty v Dřízně.

Poutního místo Studánka. Kaple Panny Marie a naproti léčivý pramen, který vyléčil dobrušského sládka Tmeje, který trpěl údajnou slepotou. Roku 1741 byla komisionálně ověřena léčivost vody. Barokní kaple Panny Marie je z roku 1755. Základní kámen křížové cesty a božího hrobu byl položen v roce 1905. Kolem zdejšího pramene byly ještě v 18. století lesy, táhnoucí se od cháborského hradiště, kde stával, ve 14. století postavený, a od roku 1571 již opuštěný hrad.

Studánka  s léčivým pramenem. Ovšem pozor! – při veliké povodni v červenci 1998 do tohoto vodního zdroje vnikly nečistoty a voda stále není pitná.

A nyní zlatý hřeb výletu, jak se brzy ukázalo – poutní místo Rokole (po staročesku rokle). Takto nenápadně nás vítá u silnice hned vedle bývalé hospody, dnes školícího střediska patřícího k církevním objektům.

Rybníček, parková úprava, z mlhy vykukuje vlevo od silnice křížová cesta. A to je celé?, divím se v duchu… můj průvodce mne však směruje za hospodu, kde se otvírá prostor s kaplí a pramenem pod ní, impozantním kostelem a tzv. Loretou, tedy otevřenou mariánskou křížovou cestou. Tak se mrkněte. Tady je už ovšem živo, trousí se sem lidé s přepravkami plnými plastových lahví a nabírají léčivou vodu. Albín na můj udivený dotaz co s takovým množstvím léčivé vody doma dělají, míní, že ji používají běžně místo vody kupuvané v obchodě. Tato je zadarmo a navíc má charisma!

Kaple, vlevo tušíme vyvěrající pramen

Mariánská Loreta v mlze

Loreta a kostel zezadu

Za lesíkem stojí na mírném kopci uprostřed louky schönstattská kaplička. Jsme tu sami, jen jeden chodec míjí kapli zprava doleva aniž se zastaví. Jsme těsně u jejich vrat, jen vzít za kliku a zkusit, zda je otevřeno.. když tu se rozevřou veřeje a vychází jeptiška. Zdravíme se a ona nám zcela nečekaně sama nabízí návštěvu a prohlídku jejich provinčního domu. Jdeme s ní. Jak se později ukáže, je to sestra představená. Čeká nás prohlídka osmiboké moderní kaple a poprvé otvírám jeruzalémskou bibli, tedy její český překlad.. velmi milá a komunikativní žena neustále se za řeči vlídně usmívající, hovoří slovensky.

Podzim odkrývá svými oholenými větvemi nečekané pohledy, zde na hřbitůvek opodál provinčního domu, stranou veřejné cesty, jinak neviditelný

… Nebo pohled na kostel přes větve stromů, v popředí se sochou Panny Marie na sloupu stojící před Loretou

Podle legendy zabloudilo ve zdejších hlubokých lesích (rokli) děvčátko. Ve velké tísni se obrátilo o pomoc k Panně Marii. Ta se dívce zjevila a vyvedla ji za ruku z lesa ven. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tu studánka, později zde vystavěli dřevěnou kapli, která byla v roce 1859 nahrazena kaplí zděnou. V roce 1930 dal továrník Přibyl postavit kostel. Vedle kostela stojí dřevěná stavba Lorety, kde můžeme vidět obrazy sedm bolestí Panny Marie v podání lidového umělce. Po pádu totality byla v Rokoli postavena a 19.7.1997 posvěcena první originální svatyně v Čechách – kopie původní kapličky v Schönstattě. Je to 143. schönstattská kaplička na světě a nese ideál – poslání Betléma. Tři roky na to byl dobudován v její blízkosti provinční dům, kde v současné době žije asi 20 sester, většinou už starších a nemocných.


 

 

 

 

Pokračování zítra, stejně jako oprava chyb a formátování, dík za pochopení, dá to fušku: Kostel sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově – Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Vrchní Orlici a zabíjačková tlačenka v místě, kde se zastavil čas…

 Posted by at 17.38

  10 Responses to “Podhůřím Orlických hor”

  1. Nádhera.Myslela jsem si, že okolí Hradce dost dobře znám, ale o Dřízně vůbec nevím, ani na mapě jsem ji nenašla.Dobrý tip na nový výlet,díky.Doufám, že už jsi veselejší.

  2. Ahoj Alčo 🙂ani já o těch místech netušila, a v tom okruhu jsem se pohybovala úplně poprvé. Ať se ti výlet vydaří! Veselejší jsem chvílemi, jak se zadaří. Juchat radostně hýkatz už pravděpodobně nebudu nikdy 🙁

  3. Dobrá radaNetušil jsem, že při projíždění městem, jako Hradec Králové se při řízení auta dají systematicky ukazovat spolujezdkyni skvosty architektury v okolí projížděných ulic. Ještě, že vše dobře dopadlo a řidič se spolujezdkyní, nebo některý z ostatních účastníků silničního provozu, nedoplatili na řidičovo nezodpovědné nevěnování pozornosti tomu, čemu se při jízdě věnovat měl. Dobrá rada: Příště k takovému řidiči raději nesedat! 🙂

  4. Kdo by to v tu chvíli řešil… kdyby byl člověk stále praktický a než něco udělá to obracel ze všech stran, zmizela by ze života spontaneita. Člověk nemůže být pořád takovej suchoprd a žít podle směrnic EU. Teď se to vyplatilo. Kdybych mu zadržela ruku na volantu a řekla, Ale ale Albíne, to se nesmí, přišla bych o ten okamžik, kdy zmízí to všední a nastane svátek.

  5. to 4)… nejde o "suchoprdství". Jde o to, že při každé analýze nehodového děje v autě se vždy přijde na to, kdyby se nějaké okolnosti věnovala pozornost jaká se věnovat měla, tak by k nehodě nedošlo. Autem se dá nechtěně i zabíjet. Třeba nezúčastněné chodce. Jak k tomu poškození přijdou, že auta řídí i jedinci nedostatečně soudní?

  6. Mně se zdá, idole, že na toho Albína spíš žárlíš, než že bys byl tak moc starostlivý. Jsem z Hradce a v sobotu v 7 hodin ráno je na ulicích mrtvo. Pro toho, kdo Hradec zná po paměti, není nejmenší problém upozorňovat, kde co je a při tom řídit.

  7. Alčo,haha, tohle "nařčení" idola chladným nenechá … 🙂

  8. Dobrá rada nad zlato.ZUZI, mohu radit i já? Já to s Tebou myslím vždycky dobře …
    Příště k takovému řidiči co nejrychleji nasedni. Mně můžeš věřit. K.

  9. Ká..cha cháááá, skvěle napsáno! Tahle věta zkrátka sedí!!!!! děkuji a budu se jí i nadále řídit.

  10. Krasa, proste krasa …

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz