Říj 182011
 

o sobě a s dovolením o Kojotovi

Na čas se stáhnu z této sféry, pokud to bude nutné. Jsem ještě více vytížena než obvykle a není mi zrovna do zpěvu v tom bahně, v kterém přešlapuji. Ale nade mnou svítí slunce! Dnes za tmy jsem měla pěkný zážitek. Šla jsem do práce a jako obvykla, když jdu tou cestou, jsem se zadívala do výlohy Fashion mode. Již tam okukovala módní šatstvo žena, známá místní anorektička a chodkyně. Je svérázná a strojí se velmi nečekaně. Haha, jak tak nastala ta situace, objevila jsem, že její bunda je ta z výlohy. I nesmlčela jsem a ona osmělena mě překvapila, že hned mne pochválila, jak jsem zhubla a všude a nohy mám zrovna jako tyčky (pořídila jsem si úzké obepnuté džíny a k tomu kotníčkové botky na vyšším podpatku), že mi to sluší, omládla jsem nejmíň o deset let a jsem moderní. Hmm, na takovou pochvalu slyším! Něčeho podobného jsem se dočkala i od paní Sojkové odpoledne v práci a popřála mi další zdar! To už není náhoda, to je realita! A nemusí mi to už nikdo říkat, vím to sama. Ale slyším-li to, je mi jako když se vznáším trochu nad zemí. Tak. Snad bude líp i jinak. Ale nevim.

Před chvílí jsem si přečetla na blogu bloggera Kojota, že se stal členem komunistické strany. A je to venku. Čtu již velmi dlouho se zájmem jeho blog. Je to také samorost a jeho schopnosti ve sféře mediální jsou zcela zřejmé. Považuji ho za velmi šikovného literáta a recenzenta. Má to v hlavě v tomhle smyslu srovnané, načerpal za svůj život zřejmě mnoho poznatků a dokáže se smysluplně a uceleně vyjádřit. Jen se mi zdá, že se cítí nedoceněný, že by měl na mnohem více – být vůdcem, a je na peníze (kdo není?). A tak hledá usilovně cestu jak se prosadit a prostředky k živobytí opatřit s co nejmenší námahou – efektivně (toť cíl obecný) a za využítí této své obratnosti. Mít peníze není nic špatného… Jenže soustavná práce zaměřená na literaturu mnoho nevynáší, a dá to práci a bere čas… Tak co s tím… Před časem o sobě prohlašoval, že je satanista a měl snahu založit si vlastní skupinu příznivců. To vše na velmi sofistikované úrovni. Zřejmě se to nepovedlo, nevím. Dalším krokem na jeho cestě bylo zasvěcení se duchům šťastného húdú. Ani to ale zřejmě nestačilo ke Kojotově spokojenosti a dumal co dál. Kojot je velmi šikovný a všechny své přerody dovede na své cestě nenápadně a logicky zasadit do rámce a po svým vysvětlit. Nevím to zcela přesně, ale zřejmě dokázal překonat své dispozice k depresím a naučil se s nimi žít. A začal se úspěšně realizovat ve sféře neziskovek. Ale moc o tom nemluvil. Vzpomínám si na zmínku o případné politické angažovanosti, o chystaném vstupu do politiky. Několik jeho posledních textů nasvědčovalo o jeho aktuální orientaci na politické scéně. Myslela jsem si, že to bude komunistická strana. Je zřejmě nejlehčí se právě zde vypracovat k nějakému postu. Jednooký mezi slepými králem. Jenže Kojot má oči obě a je obratný v myšlení a snad i dovede řečnit, jde-li mu to stejně jako to psaní… Přejme mu tedy mnoho štěstí, snad se v té tlačenici vyzná a nenechá se zašlapat politickými matadory. Jen jedna věc mne zarazila; nechce slyšet žádné komentáře. A to je velmi zdatný polemik. Možná, že by bylo načase se začít zocelovat a postavit se k tomu svému rozhodnutí čelem. Myslí to snad upřímně, ne?! Snad se za Kojota budeme mít líp, k čemuž nám dopomáhej i duch šťastného húdú! Ta kombinace … to musí vyjít!

 Posted by at 20.58

  23 Responses to “Tak trochu jsem to čekala”

  1. ten člověk sám sobě neustále lže, i to může být důvod proč ke svému rozhodnutí nechce diskusi. píšu to právě takto, nepíšu že člověk občas k něčemu nepotřebuje komentáře.
    jen nechápu proč se s privátní věcí jako je vlez do jakéholi strany vůbec potřebuje svěřovat (že jde zrovna o fašisty je už celkem jedno).
    ale za 14 měsíců už to bude jedno i mravencům.
    http://www.blesk.cz…0499/?video=0

  2. Komunista KojotSoudruh Kojot svým vstupem do KSČM a nestoudnou agitací, aby jej následovali další morálně narušení jedinci, dokázal dávno tušené. Je morálně podřadnou kreaturou s neoddiskutovatelným průměrným IQ, kterým se odlišuje od svých soudruhů – vyslovených komunistických primitivů. Je také zjevně nesoudně samolibý. Svědčí o tom Kojotem ohlášená hloupá konfrontace s moudrým Karlem Čapkem a jeho známou esejí Proč nejsem komunistou. Morálně narušených jedinců jako je Kojot, bohužel, jsou v mravně pokleslé ČR stále tisíce.
    PS Je možné, že Kojot můj rozsáhlejší příspěvek k tomuto tématu v jeho blogu vymaže a mne umlčí, proto se k němu vyjadřuji také zde.

  3. Ponechám-li Kojota Kojotem, pochopila jstem to správně, že chceš "šidit" blog?
    Vím, že si nemám co stěžovat. I moje příspěvky opovážlivě prořídly, život je poslední dobou nějaký záživnější a výživnější, a to je asi dobře. Ale na blog moc času nezůstává. A také blahopřeji k tvé pevné vůli ohledně hubnutí.

  4. lední brtníkčtu jeho blog, protože ten chlapík je bizarní a zvláštní. Zvláštní směsice intelektu a podivínství. Ale že se ze satanisty stane tak vkrátku soudruh mě nenapadlo. Ba, stará pravda.. účel světí prostředky. Myslím, že pro něho bude těžko stravitelné právě to oslovení soudruhu. medvěd 🙂

  5. idolAno, na to jsem zapomněla, na tu výzvu. Já si myslím, že tohle rozhodnutí mu znehodnotí imidž. Snad mu tu ztrátu charismatu vyváží později funkce generálního tajemníka. Howg.

  6. Evinanojo, nějak se mi to nahrnulo a jak se krátí dny už nejsem večer vůbec výkonná. A děje se toho tolik, že kdybych měla všechno zdokumentovat, nemusím po večerech dělat už nic jiného. Kolikrát už ani nefotím, stějně je celej svět zaplevelenej digitálníma fotkama, tak o několik milionů snímků víc nebo míň vůbec nehraje roli.

  7. Je to velké štěstí, že se Kojot odlišuje, a to nejen od svých soudruhů, ale i jiných ušlechtilých duší 🙂

  8. Oslovení soudruh znamená kolega, spolupracovník. Před komunisty ho používali odboráři a před odboráři například zájemci omagii. V řadě knih o magii z dob první republiky se používá spojení ona soudruzi jeho. Takže jestli se soudruh kojot zajímá o magii oslovení soudruh mu nemůže připadat nové. Jen by mě zajímalo jestli říká krátce soudruzi nebo pražsky soudruzí, když soudruh Kojot chce být zřejmě ve všem první.

  9. Soudruh, jak podivuhodné slovo, máte pravdu člověče, je tam kořen druh a sou jako společně, spolu, jako německé mit. Vždyť ono je to docela krásné slovo, jen léty zprofanované a tak zevšedněné a zažité, že ani já nevnímám tu složeninu. Zdá se mi,že poslední dobou mám nějaké výpadky, nebo spíš vychází najevo moje povrchnost, viz Hus kontra Komenský. No, asi by mi pomohl nějaký koučink, jak je nyní nezbytný ve všech součástech lidského bytí. Člověk se bez něho neobejde stejně jako bez plastických operací! Viděla jsem na internetu šumavské maringotkové obydlí pana Mlčocha, jeho ženy a jejich rodiny. Na zimu odjeli s karavanem do Španělska. Podívejte se na ukázku dokumentárního filmu o nich: Plně tvořivý les / rež. Karel Koula. Můžeme jim jejich spoutanou volnost závidět. Nejsou to víly a hastrmani pobíhající po louce, ale podivuhodní lidé, kteří se našli a chtějí žít společně jednoduše v přírodě. A jejich děti, vychovávané doma vzdělanými rodiči se svým názorem jsou zřejmě zatím společně ve své malé komunitě šťastni, ale jak později? Viz parsyfal imanuel… ale v rozmanitosti tkví život
    http://www.reziser.cz…y-a-ukazky/

  10. Hm, chápu to dobře, že několik lidí tak pobouřilo, že se nemohli vyjádřit pod jedním článkem, že hledají jiné místo, kde by se k témuž vyjádřili? Ono je to tak životně důležité, vyjádřit se k něčemu? A proč zrovna k tomuhle – tak bych se ptala; ale nejsem na jejich místě.

    Uzavřít komentáře pod článkem takového druhu, tomu rozumím. Proč ne? Proč ne i pod jiným článkem? Proč nerespektovat přání autora? Proč mu nepošlete mail a nezeptáte se ho, když vás tolik zajímají podrobnosti?

    Osobně vnímám Kojota hlavně jako Kojota; sám se tak jmenuje – jako člověka, který dělá kotrmelce a špílce i sám sobě. Který se pořád k něčemu vyjadřuje, píše a komentuje. Který chce na internetu vystupovat jako ten, kdo je v nějaké skupině – mág nebo satanista, křesťan nebo ateista, húdú, komunista – a ukazuje tyhle kotrmelce na webu a provokuje… není to právě pro něj typické? Podle mě jo. Není to poprvé. Je to typické pro obraz Kojota na bloguje. Jiného Kojota ani neznáme. Ale celého J.Poláka neznáme, tak o co jde, když si někdo něco napíše na svém webu?

    Nic proti, jen se divím, protože mě by to nenapadlo. Ale může to být i proto, že něco sama nevidím, to vůbvec nevylučuju.

  11. Inu, měla jsem akutní nutkavou chuť se k tomu vyjádřit, kojotí existence = prezentace ve mně vyvolává protichůdné reakce a čtu ho, protože mě zajímá jeho cesta. Je nevšední ať tak či tak a velmi sebestředný, ovšem všechno šikovně literárně vybalancuje. Mám ho ráda a současně mě rozčiluje a popichuje. K tomu zatemování komentářů jsem se vyjádřila. Když tu pecku řekne veřejně , má mít odvahu čelit posměváčkům, je-li tak kovaný, no ni? Tohle jsou safra věci veřejné – politika nikoli nějaký soukromý problém, já to vidím zkrátka jinak. A blog je tu ostatně k veřejné exhibici. Nu ale máš pravdu, že si může dělat co chce, nu i já si tedy mohu zaexhibovat na něčí účet. 🙂 vždyť se z toho nestřílí.

  12. Jo. Důvody chápu. Nestřílí se 🙂

  13. Na stránkách Kojota jsem byl dvakrát a na mě je to nic moc. Amatérských autorů znám spoustu. Řada z nich mi posílá své texty, někteří i k nějakému vyjádření, někteří své texty po zapracování mých připomínek dotáhli až k nabídce nakladatelství k vydání a texty byly skutečně vydány, takže mě jeho texty nenadchly. Buď je to tak specifický intelektuální humor, že se tím baví jen sám, nebo tomu často nerozumí. Takže jsem nečetl ani jeho vyjádření, že vstoupil do strany komunistů. Takže mě neovlivnilo ani nějaké zakazování. Nakonec je to skutečně jeho věc, pro mě je politik nájemný zloděj. To již přede mnou řekli jiní. Svůj příspěvek jsem napsal skutečně kvůli slovu soudruh,je to skutečně docela pěkné slovo jen bylo špatně používáno. A používalo se kdysi i ve sportu, mám dojem, že za Tyrše v Sokolu, a před tím v 19. století docela běžně.

  14. Já jej nečtu. Znám pár lidí z KSČM, nejsou to hlupáci. Už dávno to asi není strana jen dělnické třídy. Myslím, že to, že někdo vyznává socialistickou či komunistickou ideu, to ještě není špatně. Jde o ty formy prosazení. A tady se myslím komunisté nepoučili, úplně nedistancovali. Po historické zkušenosti s jejich metodami prosazování obecného blaha, je to pro mne stále nebezpečí pro budoucnost.

  15. Čest práci, soudruhu Kojote!Protože komunista Kojot můj příspěvek k jeho dnešnímu užvaněnému nenápaditému plkání o interupci zbaběle vymazal, svěřuji tímto zmíněný další poznatek o nevábnosti jeho pokřiveného charakteru zde.

  16. Ono se posměváčkům a rejpalům dá bránit různými způsoby, třeba i tím – psi štěkají, karavana jde dál… tedy nevšímat si jich. Vy se kontroverzním tématůpm vyhýbáte, a tudíž nemáte tušení jaká slova byste musela číst, jak by se vám líbilo dostávat na svou adresu něco podobného jak tady píše [15], jak dlouho byste to unesla…Mít někoho rád/a, a přitom s ním nediskutovat přímo, ale ušklebovat se jinde – zajímavé spojení, takové čisté a ušlechtilé…

  17. Kojot má k tomuto textu zakázané komentáře. Mám blog jako svůj deníček a píšu jak mě napadne. Nemám čas rozvíjet dlouhé debaty pod textem, to snad pakliže mohu v absurdním tónu, na to si čas udělám, málo se k tomu dostanu a je to něco co nadevše miluji, nadsázku a absurdní humor. Myslím si, že jsem se Kojota nedotkla. Je velkej, tak ví jak to ve světě chodí.

  18. Jé, já se teprve dnes dozvěděl o existenci tohoto článku, no tož to je super! 😉
    Jen stručně: Komentáře pod tím mým článkem byly natolik předvídatelné (varianty: 1) "Jsi kokot atp.", 2) "Nechápu, jak jsi mohl tak hluboko lesnout.", 3) "Je to tvoje cesta, nesouhlasím, ale dělej jak myslíš.", 4) "Myslíš to dobře, ale zklameš se." 5) "Je to odvážný krok, obdivuji jej."), že prostě nemělo smysl je tam mít. Já teď mám fakt hodně práce do práce i do školy a nechci se rozptylovat neplodnými debatami.

    Jinak ohedně motivace: Satanismus nefungoval, to je pravda. Nechtěl jsem ale založit skupinu stoupenců, fakt mi šlo jen potkávat se s lidmi podobného smýšlení v Brně. Sám jsem byl členem pražského Prvního chrámu, ale do Prahy to tehdy bylo daleko.

    Duchové húdú fungují k mé naprosté spokojenosti a po finanční stránce jsem na tom lépe než kdykoli předtím. Mám dobře placenou práci coby expert v jedné vzdělávací neziskovce a k tomu různé přívýdělky a jsem pánem svého času. Víc nepotřebuji a nežádám. Peníze jsou pro mě prostředek, nikoli cíl. Čím méně se o ně vědomě zajímám (a přenechávám to duchům), tím je to lepší.

    Potřeba vstoupit do politiky je opravdu primárně motivována potřebou něco v této společnosti změnit (a ne jen kritizovat). Já nikdy nebudu skutečně významný politik, aspoň myslím – jsem na to příliš velký intelektuál – mým cílem není ani tak vést, jako spíše ovlivňovat, mít možnost "do toho kecat", podílet se na koncepční práci atd.

    Je celkem zajímavé se zamyslet nad touto zpětnou vazbou, která je zaměřena na interpretaci mého chování skrze prachy. Vědomá motivace to není, ale je fakt, že nevědomá motivace to být může (tj. duchové mě směřují určitým směrem).

    Nu, měj se fajn a díky za reflexi.

    PS: Ne, nedotkla ses mě. Naopak vždy komentátorům často radím, aby postupovali právě takto.

  19. @Idol: Pokud něco míníš ironicky, jak předpokládám, neboť mě zjevně nepovažuješ za svého soudruha, dělej to formálně správně a umísťuj ironii do uvozovek.

  20. Jo, ještě dodám: Pokud bych chtěl dělat opravdu vysokou politiku, tak bych musel zrušit Kojota, zamést za sebou stopy apod, což jednak nechci, jednak by to šlo jen těžko. Kojot je důležitější než generální tajemník. Mnohem důležitější.

  21. Kojot! Poprvé vidím tvůj avatar ve větším měřítku, je to luxusní! To jsem ráda, že jsem tě potěšila a dík za pár slov k vysvětlení. Co se dá dělat, stopy stejně člověk nezamete, ale jsi-li upřímný stoupenec jistě přesvědčíš svou aktuální prací pro všeobecné blaho. Jen nevím zda tvoje intelektuální dispozice a schopnosti nebudou příliš na závadu a najdeš své místo. Bojuj za lepší svět bez korupce a sociální spravedlnost!

  22. Zuzi, já samozřejmě nemůžu vědět, jestli to není slepá ulička. Možná zjistím, že ano. Intelektuálnost je bezpochyby na závadu pokud jde o moc, ale není na škodu, usiluje-li člověk o vliv. A mě zajímá právě ten vliv. Mohlo by to fungovat. Uvidíme.

  23. Tak jo, budeš muset ale hodně zatnout zuby 🙂 asi a mnohokrát se zapřít. Říkají, že politika je kompromis :).

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz