Srp 212011
 

možná se budu opakovat, ale co..

Tak se mi zdá, že žádné okurkové léto letos neexistuje, hlavně ti různí šílenci milenci politici a vrazi se přestávají kontrolovat a dávají nám co proto. A stále se něco děje. Ani není čas dotáhnout všechny ty průsery do konce, ale stojí o to vůbec někdo??… no řekněte, kdo by se zabýval tím nudným ProMoPro nebo rozplétal mýty a fakta kolem mistrovství světa v Liberci 2009… a že tam bylo pořádně horko, když se zase odbývá něco nového a je zde Iveta Bartošová ! … – Ale já se o ty nešťastníky nebojím, kdo jednou vstoupí do politické řeky, má nadosmrti vystaráno.  Jen úplný blbec neuspěje,  jsouce vyčleněn od koryta a nejsouce mu přiděleno jiné úžlabí ve vedlejším chlívku.

Mediální střípky, co k nám z této elitní sféry ukápnou, dávají vědět, že máme co činit s nadutci, kteří si stvořili svůj vlastní svět a nic lidského jim není cizí. Fascinujícím zjevem je v současné době v tomto směru Doktor Barták.  Nejlépe by bylo tyto klinické případy odstavit z veřejného života, ale zřejmě také příliš ví, a tak mu rádi dáme slovo. A ostatně..  kdoví, jestli jeho morálka vyšší kasty, kterou veřejně proklamuje, není doma standardem. Ale dost úvah dělného mravence z mraveniště nad mravenčím nebem.

Vrátila jsem se z dovolené do domku a už týden dávám do starých pořádků zahradu a dům. Přitom se adaptuji na starý pořádky v sobě sama. Bylo mně v Rakousku fajn. Změnila jsem na 14 dní nejen prostředí, ale i své stereotypy. Vlastně jsem skoro celý den, od rána až do večera, se starala o malou, čerstvě tříletou Emmu. Nebyla to žádná práce, bylo to potěšení. Emma je velmi samostatná a přístupná. Zvykly jsme si na sebe a všechno jsme dělaly společně. Vařily, pekly, uklízely, nakupovaly, stolovaly, hrály si, prohlížely knížky, trhaly ostružiny na nedaleké Kalvárii, chodily tam do kapličky zapalovat svíčky a kdovíco ještě. Moc jiného to však navíc nebylo, musela bych chvíli přemýšlet. Den probíhal v pomalém tempu přizpůsobeném Emmě. Bylo to milé proložení života. Ale večer o samotě mne stejně přepadaly znepokojivé myšlenky na věci co mne trápí a nevím jak se z toho prokopat ven a nespala jsem příliš. Po obědě Emma tak dvě hodiny spala a já ten čas využívala k jednomu klidnýmu kafi, studování trav posbíraných na zahradě a cestou na Kalvárii, a také jsem myla okna a žehlila. Chtěla jsem být užitečná, když už jsem tam. Nebylo to proti zákonům dovolené a mým pocitům. Byl to i tak voraz.

Na net jsem se dostala jen výjimečně, zeť si ho odvezl na služebku do Anglie. A byla jsem za to docela ráda. Jsem mnohdy u počítače jak přišitá.

Nicméně, i na několik výletů došlo. Fotografie mám upravené, zatím na flešce. Už jsem zmínila. Za dvě soboty jsme s dcerou chtěly zvládnout Soleweg. Čtyřicetikilometrovou cestu solanky potrubím z dolu v Hallstattu do Ebensee. Kde bylo více dřeva potřebného na odpaření. Dopadlo to díky různým zacházkám, prohlídkám a peripetiím úplně jinak. Máme zvládnutou půlku, z Hallstattu do Bad Ischlu. Postupně vás seznámím jednotlivě s Hallstattem, hřbitovem a unikátní kostnicí tamtéž, bude následovat Soleweg, kalvárienbergweg Lauffen a pár fotek z tohoto městečka, nádražka v Bad Goisern, proslulá vila, kde vznikla slavná opereta ze Solné Komory „Weißes Rössl“, kterou máme se strejdou Zdeňkem tak rádi, jak dcera hned správně podotkla. Dále navštívíme zámek Kumberland v Gmundenu, zříceninu hradu nad Bad Ischlem a částečně dva zpustlé a tajemné zámky. Tam jsme pronikly jen částečně.

Na dovolené jsem zažila několik drobných příhod. Velmi mě potěšilo, že jsem byla oslovena dvakrát německy hovořícími turisty po správné cestě. I když podruhé soudím, že se chtěl spíše pán zadívat bez postranních úmyslů do výstřihu, že, myla jsem totiž právě okna a on se dožadoval odpovědi, ač jsem mu vůbec nerozuměla a prodléval. To potěší. Další příhodu mám s pavoukem. Bylo to v sobotu.. ráno mne probudila jemně dcera, ať se neleknu, že mám nad hlavou strašlivého pavouka. A opravdu! Přiběhla i malá Emma a nikdo z nás si netroufl pavouka odchytit a vypustit ven (tady se nezabíjí), jaký byl obrovský, chlupatý a nohatý. Prostě odporný! Musely jsme probudit zetě, ten tuto operaci neodkladně provedl. U garáže se s ním rozloučil a ho vypustil z plastového kelímku napospas přírodě. Byl to však pokoutník, pavouk domácí. Přátelé, za dva dny byl zpátky v bytě. Večer jsem šla do kuchyně se napít a nastojte! Ten pokoutník snad čekal v patře u dveří, až mu otevřu. Vmžiku ho všichni vidíme, jak prchá ode dveří ke stolu a nachází ve vzdáleném a temném koutě urychleně úkryt. To se stalo před zraky celé rodiny a ani zeť puntičkář ho již neobjevil. Ten bídák se opravdu vrátil do svýho a od té doby ho již nikdo nespatřil. Dával si zatraceně pozor, kdy si může dovolit mašírovat po stěně a tvořit ty své sítě!

Vrátila jsem se domů a hrnou se na mě samé pohromy. Škoda řeči, ale jedna je podstatná. Kamarádka Milada se stěhuje do Jablonce, vyhrála konkurz na ředitelku muzea skla a bižutérie. Takže se budu muset přeorientovat. Na kulturu a výlety budu sama.  Ale co, život jde dál, kdoví, co mě čeká. Tak příště … už ze Solné Komory

Ještě bych ale ráda zmínila jednu milou podivuhodnost.  Na jistý starý text zde o zapomenutém výtvarníkovi Arnoštu Karáskovi zareagoval včera komentářem pan Václav Zeman, výtvarník akademik. Netuše, že jsme ze stejného města a dokonce se známe a tykáme si. Takové se dějí věci, přátelé.

 Posted by at 10.12

  4 Responses to “Slepenec zpráv posledních týdnů”

  1. Zvířata a rostliny se řídí buď podle slabých elektrických potenciálů v zemi, tu má na svědomí voda v půdě. To třeba při cestě za vodou, proto, když ekologové zachrání malou vodní plochu a tvrdí že je tam vzácné něco a ono to tam není, tak třeba do tří let se tam objeví. Zvířata se také řídí chemickými stopami. Proto když se Vám do bytu nastěhujímravenci a zlikvidujete je, tak ostatní mravenci ty chemické značky na mravenčí dálnici za potravou najdou. pavouk našel cestu zpět po chemických značkách. Těžko ho odchytíte protože reaguje na změny tlaku vzduchu způsobené pohybem. Zřejmě má zkušenosti. Doporučuji počkat na něj v noci. Zlikvidovat mu pavučiny aby si je musel jít opravit, nechat rozsvícené malé světlo, třeba svítit monitorem počítače, obarvenou žárovkou na červeno, baterkou s barevnou folií atd. Mít vše připravené na odchyt. Předpovídat jeho pohyb. Když bude na zdi, spadne dolů. Když ucítí tlak vzduchu zepředu, uteče dozadu. Po odchytu ho odvézt mnoho kilometrů daleko, nejlépe za nějakou vodní plochu. není třeba hned, pavouk vydrží i rok nejíst.

  2. To je ale tanečků kolem jednoho pavouka, ještě ho vyvážet za jezero, to by se mu líbilo, vyrazit si zadarmo na výlet do "ciziny"… když tak o nich čtu jak píšete, připadá mě, že to nejsou žádní blbečci, co se jen povalují v pavučině, ale pěkní šibalové!

  3. Na ty intelektuální výkony stačí pár neuronů, mají jen vycvičenou neuronovou síť na základní situace. Diferenciální rovnice neřeší.

  4. Ti se maj! "mají jen vycvičenou neuronovou síť na základní situace"… pak že je pokrok k něčemu dobrý, hlavu samým přemýšlením jako včelín a nevíme kudy kam. Samej problém a když se ho snažíme řešit tak vždycky blbě, mluvím za sebe, aby nebylo pochyb. Mít instinkty pavouka, kde já už mohla být…

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz