Čvc 242011
 

na houbách

Hlavní událostí dne byla cesta do lesa na houby. Ale spíš procházka k malebnému lesnímu rybníčku, co nikdy neomrzí. Houby jsme našly tři, z toho jednu problematickou, ale v zájmu jisté spravedlnosti jsme ji prohlásily za jedlou. Každý člen výpravy zkrátka našel jeden exemplář.

Já jsem spíše pokukovala po lesních trávách a po delší úvaze jsem se rozhodla donést si domů několik vzorků k jejich identifikaci, ačkoli jsem věděla, že k tomu možná nebudu připuštěna v zájmu kolektivního prožívání dovolené. Ale čas na trávy jsem nakonec obhájila a také čas na blogování. Dcera chce mít v tuto chvíli tichou domácnost a pokoj od všech a od všeho. Já jsem také pro. Takže právě jsme si oddělily svá teritoria a zalezla každá někam jinam. Ještě doma.

V lese mě postihla taková nějaká malá alergická příhoda a nebylo mi zrovna nejlépe. Myslela jsem dokonce chvílemi na nachlazení a horečku, ale už se to spravilo a ani jsem nemusela polknout aerius. Cesta lesem vždy potěší a konečné uspokojení přišlo u lesního rybníčku, kde se od poslední návštěvy objevil malý lesnický sedací kout se stříškou přesně v tom místě, kde vyhlídka na rybník je nejkrásnější. To mě potěšilo a hned jak jsem dosedla, nevím proč, jsem si přišla jako když hledím na zarámovaný obraz přes sklo a to sklo je čerstvě vyčištěno. Vůbec si ten vjem nedovedu vysvětlit… snad ta stříška a opravdu malebná a klid navozující vyhlídka na pobřežní rákosiny a hladinu rybníka.. nevím..

Když trávy, tak trávy. Už jsem v tom zase jela na plný pecky po delší době, a to i doma. Cestou za nákupy si všímám na různých neupravených plochách co tam roste a mám další dva nové favority. Přestože toho vím stále víc a všímám si více detailů, nejsem si přece příliš jista co je co. Ale hlavní je rozpoznat a zapamatovat. Jak se to skutečně jmenuje mohu později probrat na místě s pozvaným odborníkem, budu-li mít na tuhle speciální lekci chuť. Už nějaké tipy mám. Odborníci na trávy fakt existují. A nedaleko.

Na břehu rybníka jsem také objevila zcela novou květinu. Připomínala listy druh rozrazilu, ale hranatá lodyha a modrý hluchavkovitý květ mě mátly. V atlasu Deyl/Hýsek, který používám na první identifikaci, jsem nic podobného nenašla, až na netu podle speciálního systému vyhledávání jsem objevila, že jest to šišák vroubkovaný. Nepochybně. 3 trávy donesené jsem určila též, mám nafoceno, ale nemám tolik času na prezentaci, chci si jít lehnout, protože včera jsem skrzevá starosti spala tak 3 hodiny. Stále si říkám, že to je dobrý, stále až moc dobrý, ale nějak mi to nejde. Působí na mne negativně mediální obraz světa a našeho rybníčku, jak se prezentuje v poslední době. Tedy kromě té mé stálé „osobní konstanty“. Je mi z toho všeho nějak nanic. Sebevraždy, vraždy, teror, poprask kolem ledové koule v Milovicích, a do toho adorace Vaculíka v Lidovkách. A zase je co psát. Na několik dní šla do pozadí i Iveta Bartošová a její gigolo. A to je co říci! A objevil se nový obrazec v obilí. Je pěkný a složitý, vyhlíží jako barokní roh hojnosti, ale vážně nevím kdo v tom má prsty. zuzi

 Posted by at 21.39

  2 Responses to “V lese”

  1. Fandím Tvé "trávománii", jest to ušlechtilá věda a rozumím Tvé posedlosti. Pro mne však bohužel zůstává v naprosto cizí řeči, mě stačí, když se stébla pěkně ve větérku vlní, či na nohách tavička jemně chladí, nevadí že bezejmenná :-))
    Hodně zdaru při luštění, Míša

  2. Ahoj Míšo,

    luštím a poznávám stále, ale nejvíc mi chybí kontakt s tím, kdo už ví. Myslím živý kontakt, mám v tom opravdu v současné době spíš nejasno než jasno… poznávám vizuálně, ale váhám pojmenovat.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz