Čvn 262011
 

výstavné sídlo, na jehož základě se říkalo, že Rakousko je zemí, v níž poddaný žije lépe než jeho císař

Belvedere, jen se podívejte… Dva paláce.. nebo snad zámky?.. záleží jen na nás jak ta historická sídla nazveme, a dvě barokní zahrady.

Horní Belvedere

Dolní Belvedere fotografovaný z oken prvního patra Belvederu horního přes barokní zahradu (nachází se úplně dole, za ním už je Vídeň)

Belvedere je po Schönbrunnu druhý největší vídeňský palácový komplex skládající se z parku a dvou zámeckých budov ukrývajících zejména galerijní sbírky rakouských umělců. Leží jižně od centra města poblíž nádraží Südbahnhof (nyní zde vlaky nestaví, je v rekonstrukci). V době kdy se Belvedere stavěl, ležely však tyto pozemky za hranicí města.

Zámek nechal postavit v letech 1714 až 1723 jako své letní sídlo vítězný vojevůdce tří habsburských císařů, vlivný politik a současně milovník a mecenáš umění všeho druhu Evžen Savojský. Tohoto úkolu se s bravurou zhostil barokní architekt Johann Lukas von Hildebrandt.

Nemohu nechat bez povšimnutí obdivuhodného a věhlasného Evžena Savojského, na adresu jehož výstavného sídla Belvedere se říkalo, že Rakousko je zemí, v níž poddaný žije lépe než jeho císař (tehdy totiž ještě nestál habsburský zámek Schönbrunn, letní sídlo císaře).

Evžen František, princ savojský a carignanský, hrabě ze Soissons (1663, Paříž – 1736, Vídeň), v německy mluvících zemích známý jako Prinz Eugen von Savoyen, přezdívaný Malý abbé (přezdívka, kterou mu dali vojáci pro jeho malou postavu a zálibu v hnědé barvě, též také Malý kapucín), byl rakouský vojevůdce a politik francouzského původu, generalissimus vojsk rakouských Habsburků. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců moderní evropské historie a získává pověst nejslavnějšího turkobijce všech dob. Za zajímavost považuji, že se tento „muž s hendikepem“ nevzdal nepřízni osudu a dokázal se silou své vůle a odvahy absolutně prosadit a vykonat mnohé věci, pro mne jen těžko představitelné..

Princ Evžen Savojský se narodil jako Francouz. Byl nevelké postavy, ošklivý a neduživý.Jeho rodina se za něho styděla, a snažila se ho uklidit do ústraní kněžského stavu. Ale on s tím nebyl srozuměn a pokusil se o přijetí do francouzské armády. Tam však zažil ponižující odmítnutí. To jej však neodradilo od zájmu po vojenské kariéře, a tak se přidal k dobrovolníkům, kteří roku 1683 vyrazili na pomoc Vídni obležené Turky. Tam prokázal tak mimořádnou odvahu, že byl okamžitě povýšen na velitele dragounského pluku. Při zpětném dobývání Uher naplnil Evžen svůj dřívější příslib, že se stane slavným vojevůdcem a ve věku 34 let se stal vrchním velitelem habsburských vojsk…

Zpět k Belvederu.

Letní palác (na obrázku výše – Horní B) je stěžejním dílem architekta Johanna Lukase von Hildebrandta a jednou z největších palácových staveb doby baroka vůbec.

Mezi hlavní budovou zámku – obytnou (Unteres Belvedere – Dolní Belveder z let 1714-16, vlastní sídlo) a letohrádkem (Oberes Belvedere – Horní Belvedere z let   1721-22 – sloužil potřebám reprezentace)  se skví terasovitá zámecká zahrada, kterou navrhl francouzský zahradník Dominique Gerard s připomenutím zahrad ve Versailles.  Jinou zahradu naleznete na jih od Horního Belvederu – Alpskou zahrada. Zde roste kromě jiného více jak čtyři tisíce rostlin reprezentujících alpský ekosystém.

Dolním Belvedere se můžete dodnes kochat interiéry a mobiliářem obytných prostor prince Evžena, a  zároveň se zde nachází Rakouské muzeum barokního umění.

Horní Belvedere (výše fotografie interiéru – komunikační prostor paláce) pak přitahuje zástupy obdivovatelů odkazu rakouských malířů  od 19. století výše, v čele s Gustavem Klimtem ( světově významný secesní malíř, otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházel z Travčic u Litoměřic), Egonem Schielem (Klimtův žák, často pobýval a tvořil v Českém Krumlově, ze kterého pocházela jeho matka, dožil se pouhých 28 let!) a Oskarem Kokoschkou (žijícího 1934-38 v emigraci v Praze).  Nachází se tu například originál Klimtova známého obrazu „Polibek“. To ale není vše, samozřejmě.  Naleznete zde i mnoho dalších podivuhodných děl moderního výtvarného umění světového, tedy evropského. Monet, Cezanne, Corot, Munch..  Podívejte se na ukázku (projdete-li všechny kolekce, najdete tam takřka všechno – i ten Polibek :)) – však raději to nedělejte, neboť  neodoláte a hned příští víkend se do Vídně neodbytně rozjedete. * Díla umění současného jsou však umístěna  ve Vídni jinde.

A ještě jedna zajímavost – v tomto poaláci, v křídle pro služebnictvo, žil po dlouhou dobu až do své smrti hudební skladatel Anton Bruckner.

Nesmí se zde fotit, ale jak jsem pochopila, fotografie směrem ven z oken mi nikdo zakazovat nebude. Takže pohledy na francouzskou zahradu a moje oblíbené téma: terasy a balkony, které mimochodem fotím úplně všude s posedlostí mně vlastní,  jsem si nemohla odpustit. Níže vidíte tuto terasu na modelu Horního Belvederu – tahle fotka ale ukradená je. Ale fakt to byla jediná, jinak by byl zeť velmi ale opravdu velmi pobouřen! A dcera by ze mne radost neměla.

My jsme měli na Belvedre k dispozici pouze dopoledne, a tak jsme opravdu stihli jen to základní Navštívili jsme galerii Horního Belvederu. A prohlédli si jeho architekturu. Zaujala mne slavnostní a velmi vznosná atmosféra „červeného“ Mramorového sálu. Nikde nic, jen kouzlo interiéru … velkolepého prostoru.. a pár červených sametových míčů na malé posezení. Později jsem se dověděla, že právě zde byla patnáctého května roku 1955 podepsána ministry zahraničí Rakouska, USA, SSSR, Velké Británie a Francie státní smlouva o suverenitě Rakouska.

I tak jsou 3 hodiny na prohlídku obrazů a architektury paláce jen tak tak. Ten krátký čas stačí ale na to, aby se člověk naladil a zamiloval. A napevno počítal s návratem a trvalejším zájmem prozkoumat taje a krásy Belvederu blíže.  A nejednou. Vracet se.  A nejen do Belvederu..

 

 

Evžen Savojský: Wikipedie a Herold

Architektura, historie Belvedere: http://www.rakousko-viden.cz/viden/belveder/index.php, http://www.mestasveta.cz/viden/pamatky/zamek-belvedere

Oficiální stránka: Belvedere

Obrazy / Kolekce  Horní Belvedere a Digitale Belveder (překvapení) – můžete kliknout i na obrázek 🙂

 Posted by at 10.11

  3 Responses to “Vídeň – Belvedere Evžena Savojského”

  1. Tak tohle si nechám na důkladnější počtení, před lety jsme tam byli a te´d jsem vynervovaná, že tam budeme muset jet znovu – tak jsi mě nalákala svým článkem, který jsem zatím jen přelétla, ráda se vrátím. Díky moc

  2. Míšo, jak budeme muset? :), já bych tam jela hned znovu. Ale jde o to s kým. Když si to někdo užívá s tebou a vyhovíte si s programem, je to paráda..

  3. […] Evžena Savojského Belvedere… již jsem tam zavítala potřetí, mám nějaké odkazy??? Z tohoto se mi přenosem vytratily fotografie, snad je časem objevím a doplním. Ano, v úložišti jsou, […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz