Pro 242010
 

všem

Hezké vánoční svátky přeji Vám všem co se známe,

i náhodným pocestným, s kterými se míjíme,

a třeba jen zatím…

Symbolem letošních Vánoc se pro mne stalo cukroví. Užívala jsem si to pečení jaksepatří a vytvořila i nové druhy: kokosové suky, kokosová srdíčka s mandlí a bílé kokosové koule.  A abych nezapomněla na ořechové rohlíčky, při tom kokosu. Ořechů mám letos nadbytek, a kokos mám ráda. Dnes nadešel ten slavný den a já jsem od podzimku potřetí nemocná. Ale tentokrát je ta nemoc milosrdná, taková sváteční, milá. Mám malou domácí horečku. Nevím jak bych to jinak nazvala. Je to paradox, ale je docela příjemné ji mít. Působí na mne ozdravně, nebo si to tak alespoň vykládám. Mám jen tu horečku a jsem drobně nachlazena. Nic mne nebolí, nekašlu, nesmrkám, jen jsem se zpomalila a mám tu mírnou horečku. Včera jsem už nic nedělala a šla si brzy lehnout. Horečka mě záhy skolila a i když jsem se několikrát v noci probudila, spalo se mi hezky, mohla jsem volně dýchat nosem a měla vánoční klidnou náladu. A tak nastal ten den. Byla jsem si před chvílí nařezat pár jehličnatých větví na zahradě a když jsem míjela ptačí krmítko, přilétl tam kos. Tak zašera. Vím, že se kosi lidí nebojí, ale přesto bylo pro mne to první ranní setkání milé a dojemné. Trochu mě ta vánoční doba bere, ale jen tak vnitřně. Protože doma vánocům zatím nic nenasvědčuje. Musím na půdu pro malej umělej stromek, je to takový stromek náhradník, který dříve sedával v podkrovní ložnici jako druhý stromek v domácnosti. Ale když je člověk na svátky doma tak nejspíš sám, odbývá se a trochu pustne. Tak snad abych se tedy vzchopila a šla „vánočnit“ :) , a protože mi to s tou vánoční horečkou jde tak všelijak, asi se tu už dnes na žádné delší povídání nestavím. Budu chystat hrachovou polévku, chlebíčky jaké máme rádi, obalovanou mořskou rybu a bramborový salám klasický. Mám ho ale ráda čerstvý, a tak do něho majonézu zamíchávám až těsně před podáváním. A kdo to má rád jinak, má zkrátka smůlu! Ale salátu dělám více, tak zítra si užijí i ti, co ho mají rádi odleželý.

Tak hezké vánoce, poutníci! Ti poutníci mně nějak leží v hlavě. Mám vypůjčení 4 knihy od Josefa Kroutvora a postupně mi dochází, že bude přiřazen do mého spolku žijících řemeslníků umění, které mám ráda. Vlastně už tam je. Někdy to přišlo časem, jindy to bylo na první pohled: Radim Vašinka, Otakar Dušek, František Skála, František Štorm, Josef Kroutvor, Adriena Šimotová, Veronika Richterová. A abych nezapomněla na Jiřího Smrže (málem stejně jako před chvílí na ořechové rohlíčky). Patří zkrátka k sobě. Ne, že bych je znala dokonale, důsledně a zabývala se jimi a jejich dílem pravidelně soustavně. To ne. Jsou mi blízcí sami sebou, přirostli ke mně. Svou opravdovostí, neokázalostí, pracovitostí, tím, jak důsledně dělají to svý. Je to ryzí, krásné.

Ale je to jen malý výběr, daleko víc je těch, které ještě neznám. Nyní už mluvím obecně, povšechně. Někdy si myslím, že člověku se stane blízkým skoro každý člověk, kterého pozná více, než jen tak všedně a za běhu. Každý kdo má svůj bohatý vnitřní svět a neškodí mi. zuzi

 Posted by at 8.35

  3 Responses to “Klidné vánoce”

  1. hodně zdraví…

  2. a štěstí, třeba každodenního, z detailů..
    Ta teplota tě možná má dnes opravdu zpomalit a zklidnit a dát ti záminku příliš vánočně netřeštit. Tak klídek, děvče a měj se hezky ve svých kruzích.

  3. Přátelé, díkya "hezké svátky" ještě jednou!

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>