Pro 152010
 

a fotografovat

Dlouho se mi nestalo, abych se cítila tak zahanbena za svůj amatérismus. Fotografuji se záměrem dokumentovat a mé ambice vyšší nejsou. Jsem si vědoma, že s technikou jsem na štíru, kompozici však myslím jsem trochu zvládla. I když mi někdy připadá, že moje fotografie, moje záběry, se motají v kruhu svých letitých stereotypů a jen málokdy vykročí vítězně ven. Ano, nemám o svých snímcích příliš valné mínění a také se nestarám o vylepšení. Manuál nestuduji a některé moje „objevy“ jsou víceméně náhodné. Fotografuji líně na automat, stativ nepoužívám.  Zlenivěla jsem. V mládí jsem se nadšeně věnovala černobílé fotografii, studovala techniku a uměla si vyvolat film i fotografie. Hanba mi. Chytám mnoho zajíců najednou a všichni mi unikají. To není sebemrskání, ale konstatování skutečnosti. Nejsem odbornice na nic, ale pošťourám se ve všem.

Ráno jsem zavítala na blog M + M Svatošových (odkaz v Mám ráda), čtu komentáře a uvidím tam odkaz na fotoblog z České Kanady. Jak je to dávno, co jsem tam týden pobývala? 2 nebo 3 roky. Kouzelná krajina, nezamořená turisty, Slavonice …. Šla jsem se na ten blog podívat a nemohla jsem se od těch fotografií odtrhnout.

Skalní útvary, kapličky, skalní svatyně s vyšlapanou cestičkou, co nevede dál, voda, okrouhlé misky ve skalách ve kterých prý rotuje voda a snímek kde se mi zdálo, že ten moment je opravdu zachycen, dověděla jsem se o knize Václava Vokolka- Svět posvátných kamenů I,II a jak bylo psáno v komentáři … v jeho oblíbených byl blog Míši Svatošové na 1. místě a ona o tom nevěděla. Ten pocit musí být opojný … takové překvapení … autor těch krásných fotografií po sobě nezanechal stopu, a nebýt objevu zdeňka z komentáře, snad by se to ani nedověděla. Je to něco jako skrývaná tajná láska. Hmm, ale já naopak byla z těch fotografií zklíčena a tím více, když jsem si přečetla, jaký vklad autor do těch fotografií dává, co všechno se musel naučit. Ten pocit břídila mám pořád a je marné si říkat „nikdo není dokonalý“. Ne že by nebyla ještě šance to dohnat, ale nedovedu se rozhodnout a vzdát se toho ochutnávání z více pohárů – vybrat si jen jeden. Co se dá dělat. Mistrem už nebudu, ale je dobře že někdo jiný jím je a dotáhne něco do konce. A my se můžeme obdivovat kráse přírody na fotografii, která je ve všech směrech vyvážená. Někdy ukáže záběr i více než přítomnost na samém místě.

http://fotopc.blog.cz/0907/ukazky-z-kamenneho-sveta

http://fotopc.blog.cz/1008/2-ukazky-kamennych-seskupeni

 Posted by at 18.59

  6 Responses to “Mám nechuť vzít do ruky fotoaparát”

  1. Vždy je důležitý dokument,umění připojené k dokumentu je něco navíc, co tam nemusí být. Mám dojem, že vždy v dílech, která jsou dnes považována za umělecká bylo na prvním místě něco sdělit.Z řady dokumentů je dnes umělecké dílo,protože ho nedokážeme často jako dokument nebo postoj číst. U jakéhokoliv díla mi vždy jde na prvním místě o sdělení – například to je pěkná krajina – podívejte se. Až potom se dívám na zpracování( proto například tvrdím, že Dark Gambale apod.jsou výmět,je tam jen technika,ale sdělení?, podobně se mi nelíbí řada novin, protože to jsou jen ekvilibristiky – viz můj text na blogu z poslední doby o dezinformacích,U Vás nejde nikdy o mlácení prázdné slámy ).Na soutěžích amatérských filmů se na prvním místě hodnotí námět,na druhém autorské zpracování,na posledním technická kvalita. V literárních textech se na prvním místě hodnotí autorský vklad na druhém zpracování. Vaše fotky jsou dobré,pro ten účel jaký mají mít není třeba aby byly lepší.To by chtělo více času,lepší techniku,více financí,software atd. Nakonec by si někdo řekl,že na fotce to vypadá dobře, protože to je dnešní technika, ale v realitě, že to třeba nestojí zato. Např. navštívit ta místa.

  2. Děkuji za váš názor, vyvolal ve mně řadu myšlenek, paralel a vzpomínek; také kniha kterou právě čtu s tím tématem souvisí. Musím si přes den srovnat v hlavě co a jak chci sdělit, co vypustit pro zřetelnost sdělení … budu tady až večer. Váš komentář je opravdu velmi inspirativní a uvědomuji si zpětně i svůj včerejší příval nadšení, který mi diktoval tenhle text…

  3. Shlédla jsem ty fotografie, ostré jak meč, barevně lákavé, přitažlivé, a ještě si přečetla jak autor tvoří, co používá, jak upravuje fotografie. Šla jsem z toho do kolen a řekla si v tom opojení krajinou, kameny, atmosférou ale hlavně tou ostrostí a barevností, že tohle nikdy nedocílím. Ty fotky se mi zdály tak dokonalé, že snad ani takové scény nemohou být ve skutečnosti shodné a člověk v očekávání by byl zklamán – to jsem také naznačila v závěru. Tak nějak jak o tom píšete vy, že realita je oproti fotce prostší. Přesto ta fascinace fotkami u mě trvá, protože toho nikdy nedocílím … Děkuji za váš názor, uvědomuji si dobře o čem mluvíte a také si vzpomínám na staré černobílé a třeba neostré fotografie, které mají vnitřní náboj a opravdu ta nedokonalost nakonec ani nevadí, člověk ji nevnímá. Budu tedy nadšeně fotit dál, tedy dokumentovat, třebas technicky ne tak dokonale. Potíž je u mě v tom, že ta doba, kdy jsem měla tah na branku a sama se všechno podle knížky naučila, je ta tam. Tyhle digitální aparáty jsou tak zdánlivě složité, že bych nejspíš potřebovala rady praktické od zkušeného fotografa; chodit tak s někým fotit, to by mě bavilo, ale studovat manuál a stále zkoušet různé variace už nemám vůli a nemám ambice. Fotí dnes každý a celý svět je zaplaven mořem digitálních fotek.
    Námět, autorské zpracování, kvalita. Ano, seřadil jste to logicky. A to autorské zpracování souvisí s uměním.
    Čtu nyní knihu od Josefa Kroutvora o krajině a putování a ohlasu v literárním díle. Narážím tam na podobné věci … třeba Váchalův obdiv pro staré jarmareční krvavé romány, řeklo by se primitivní zboží …

  4. Dark Gambale … v tom jsme se neshodli, já to brala jako divadlo a styl. Je to chladné a dokonalé, okouzlilo mě to stejně jako ty kameny, a dodnes jsem schopna si vybavit tu atmosféru a obrazy, pocit chladné odosobněné dokonalosti. O čem zpívali ale nevím. Ale tohle je v absolutním souladu, vzpomínáte? :
    http://rumzine.com…lf-productions

  5. V neděli jsem dělal jednu zkoušku,zítra tři další,v sobotu jednu zkoušku, píši to proto, že teď absolutně nestihnu si něco poslechnout a soustředit se na odpověď.
    JinakkD.Gapod. Umě je na prvním místě vždy sdělení,umění je v tom, když jsou informace tak podané, že si každý může konzumací uměleckého díla vytvořit ve své mysli své vlastní,nejlépe je když informace vytvoří nelineární systém – ten má schopnost samovývoje ( viz můj text na blogu o filosofii a politických reformách ).Potom s každou další konzumací díla se objevují nové a nové souvislosti atd. Nevím jestli jsem to v rychlosti napsal srozumitelně,později to upravím.Zrovna jsem si skončil přestávku, takže příště to dovysvětlím,ale rozhodně foťte, Vaše fotografie tak jako jiné fotografie používám při přestávkách v činnosti k relaxaci.

  6. Tak se držte, pak to probereme! A díky.

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz