Lis 082010
 

fejeton Ivana Krause

Nedělám to často, ale udělejte si radost. Z Týdeníku Rozhlas 43/2010 jsem převzala fejeton Záhadné jevy. Pobavil mne jak dlouho nic!

Ivan Kraus, spisovatel

Záhadné jevy

Náš svět je plný záhad a nejasností. Přes pokrok vědy a techniky nejsme často schopni objasnit události, ke kterým došlo v minulosti, ani vysvětlit celou řadu pozoruhodných fenoménů.
Už nějaký čas si vedu záznamy o těchto nevysvětlitelných jevech, a protože se domnívám, že by nebylo rozumné si je ponechat pro sebe, rozhodl jsem se, že je zveřejním.
V roce 1876 došlo k následujícímu případu: Učitel náboženství v Hampsteadu v Londýně James Shepperd předčítal svým žákům z bible a o přestávce si poznamenal do zápisníku následující otázku: Jak to, že bůh mluví v plurálu? (Stvořme člověka podle našeho obrazu… 1. kniha Mojžíšova).
Neuměl snad Bůh gramatiku? Nebo jde o překlep?
Po skončení vyučování se Shepperd stavil v restauraci, kde snědl párek. Od té doby byl pohřešován a zmizel beze stopy.
O několik let později přiznala majitelka hostince, že když myla učitelův talíř, zaslechla, jak hořčice šeptá: Ještě trošku na zádech, Mary..
V roce 1952 předvedl lidový soudce a telepat Vsevolod Bobrinin skupině vědců neuvěřitelný experiment. Na vzdálenost půldruhého tisíce kilometrů uvolnil pomocí vlastních magnetických sil hřebík v bráně koncentračního tábora v Potmě. Případ nebyl publikován, protože šlo o tajný střežený objekt.
Tentýž člověk však dokázal své dceři Olze rozpustit vlasy na vzdálenost Leningrad–Oděsa.
Protože to dělal často a proti její vůli, Olga se otce zřekla.
Německý hypnotizér Heinz Bayer na cestě do Kolína nad Rýnem, kde měl veřejné vystoupení, zapomněl své jméno a adresu a byl nucen se hlásit na policii, kde se ho podařilo identifikovat.
Bayer se pak vrátil zneklidněn domů, kde zjistil, že se mu celý jev pouze zdál. Přesto byl pokutován za to, že se nedostavil na představení.
Podobný jev zažil několikrát Joachim Bechtle ze St. Gallenu. Kdykoli usnul, zdálo se mu, že jeho nejmilejší hodiny se zastavily. Sotva se probudil, běžel se přesvědčit a zjistil, že hodiny opravdu stojí. Bechtle se pak léčil na univerzitní klinice v Curychu, hodiny byly podrobeny průzkumu v muzeu v Basileji.
O dalším jevu se zmiňuje ve své knize Mentální síla doktor Herman. Popisuje případ, který se stal v roce 1877 v londýnské společnosti pro psychický výzkum. Člen společnosti John Myers přiměl svou ženu, aby vstala ze židle a zatleskala nebo jedla sušenky. Někteří svědci výjevu tvrdí, že paní Meyersová tleskala, i když zároveň jedla sušenky.
Když jsem se dočetl o tomto experimentu, rozhodl jsem se, že také zkusím využít svých schopností, které (jak tvrdí autor publikace) má skoro každý z nás. Rozhodl jsem se, že zapůsobím telehypnoticky na svou ženu a vnuknu jí myšlenku, aby přestala luxovat.
Pokus však nevyšel. Nechápu, proč žena nejen luxovala, ale navíc umyla i okna. Později jsem zkusil působit na ženu, aby nepoužívala kreditní kartu. Pokus vyšel jen částečně, protože žena začala více užívat šeky.
Ale jak si vysvětlit to, co se přihodilo Johnu Smithovi, bankovnímu úředníku ze Southamptonu? Opustil banku 3. června 1964 jako obvykle a jel domů. Když se do večera nevrátil, zavolala jeho žena policii. Ta našla Johna Smithe druhého dne padesát kilometrů za Southamptonem v jedné bytové agentuře. Pan Smith přísahal, že jel jako obvykle stejnou cestou. Když dorazil na místo, měl dojem, že přijel domů, kde bylo nově vymalováno.
Sám dr. Herman, autor knihy Mentální síla, zažil nevysvětlitelný jev. Když mu bylo patnáct, chtěli jeho rodiče koupit dům. V den, kdy mělo dojít ke koupi, se mu udělalo náhle špatně, takže rodiče s ním museli jít k lékaři a z koupě domu sešlo. Téhož dne se dům zřítil. Dr. Herman nalezl další podobný případ. Ukázalo se však, že nevolnost byla způsobena nepřiměřeně vysokou cenou nemovitosti.
Senzaci vzbudil svého času Jean Lecat z Paříže. Celá léta slýchal ženský hlas, který oznamoval programy kin v Hessensku.
Stejně pozoruhodné je to, co se stalo Georgeovi Hamiltonovi z Liverpoolu. Na večírku náhle cítil, že odchází a vydává se na polární výpravu. U Behringovy úžiny dostihl muže na saních, který ho požádal o zápalky. Když si ho dobře prohlédl, zjistil, že je to Amundsen. Když se George Hamilton vrátil na večírek, považoval nejprve celou věc za přelud pod vlivem alkoholu, ale jen do chvíle, než objevil na nohou omrzliny.
Doktor Herman dokazuje, že někteří lidé ovládají hypnotelepatické síly natolik, že dovedou působit na zákazníky. Vím o několika fenoménech, které o tom svědčí. Jak jinak si vysvětlit neuvěřitelný počet deštníků, které nashromáždil můj soused, jenž skoro nechodí ven, za poslední rok ? Nebo – jak je možné, že se má žena vypravila do obchodního domu, aby tam koupila několik ručníků, a vrátila se, zcela proti plánu, s žehlicím prknem?
Vidím jistou podobnost mezi žehlicím prknem a případem truhláře Hanse Joachima Schneidera z Frankfurtu nad Mohanem. Jak uvádějí německá média, vyrazil si 3. září 1981 na krátkou procházku, ale vrátil se s novým autem značky Volkswagen, a to přesto, že neumí řídit.
Ve světle těchto jevů nelze také brát na lehkou váhu tvrzení profesora Nieda, který v knize Tajná řeč tvrdí, že se perfektně domluví s vrabci spisovnou němčinou. Je-li nad veškerou pochybnost, jak tvrdí dr. Hermann, že někteří z nás mohou udělovat povely druhým nebo pomocí mentální síly perfektně číst myšlenky druhých osob, pak není už rozhodně třeba naslouchat nevěřícím skeptikům.
Toto přesvědčení mne dovedlo k osobnímu rozhodnutí. Protože zatím nemohu o experimentu otevřeně hovořit, omezím se jen na tuto informaci: Už zítra by řada lidí měla dostat důležitou zprávu.
Odešlu ji hned ráno, kdy je atmosféra pro vysílání nejvhodnější. Jestli celá věc klapne, měl by se nejpozději pozítří svět začít měnit. –

 Posted by at 20.59

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz