Zář 112010
 

Muziku nefotím, muziku si užívám

Jak už jsem několikrát tady publiku sdělila. Jsem milovníkem hudby, ale čím dál tím více ji nemám ráda jako kulisu. Ráda se na hudbu soustředím, udělám si na ni čas, ostatně jako na všechno. Dělat víc věcí najednou je blbost. Jedině když jde o nějakou překlenující činnost, na které tak nezáleží a udělat se zkrátka musí. Teď mě ale žádná taková činnost nenapadá. Možná pletení, u toho nehrozí že když uteču myšlenkama, useknu si prst, atp..
A tak se na Jičín těším také proto, že hudby tam bude dost a vždy si něco vyberu.
Začala jsem v úterý večer. Do světa pohodových pohádkových postaviček se vetřela ze zámecké zahrady na tklivé a omlácené nádvoří staré jezuitské koleje hudební formace Funktomass, v pohádkových novinách ocejchována pojmy jazz, rap, funky. Pokud si vzpomínám!

Jak to tak bývá, chvilku trvalo, než muzikanti začali a než se muzikanti následně rozehřáli, ale té svojí pecky jsem se přece dočkala. Tedy, slyšela jsem je poprvé, aby nebylo pochyb! Šlapalo jim to slušně – klasické obsazení: buben, 2 kytary, klávesy a 3 dechy, 2 zpěváci a fakt to všechno co pohádková pošta slibovala, tam bylo a bylo to konzistentní. A ti dva zpěváci byli opravdu sympatičtí hoši, hlavně ten rozšafný, co měl malou nadváhu. Hned jsem si podupávala nožkou a kejvala hlavou do nakažlivého rytmu, který neposeděl ba naopak svižně a přímočaře kvapil dopředu. Však nemělo to zatím ty pověstné koule, kdy to člověka uchvátí a celého sežere! Ale nebojte, i to přišlo! Na jeden kousek odešly dechy a najednou to bylo VONO! Regulérní ÓPIUM! Ještě teď mě mrazí nad tím nářezem. Safra, jak se to jmenovalo? To kdybych věděla … No a když se to takhle pěkně rozjelo, musela jsem jít jinam. Prostě musela. Volal mě jiný žánr. Komorní! Laskavá staročeská hudba širokého záběru. Musica Bohemica.
Také zde došlo k přesunu, kdožvíproč?? Místo solidního porotního sálu na zámku, který by té zanícené partičce hodně slušel, jsme zamířili do omšelého klubu K6 či jak se to nazývalo, beru ten údaj z hlavy, tak sorry Jičíňáci! Ale nakonec to tak nevadilo, znáte to. Kvalita se prosadí všude. Teda skoro všude. Kde nevládnou hlupáci! No, přátelé, nemělo to takový jedy jako FunkToMass, ale na koule a ópium taky došlo. Ano, MB je krása od začátku do konce a ani se nemusí rozehřívat. Tak nějak to je a bude, dokud svět světem stojí. Podstatný fundament tam nechybí a osoba Jaroslava Krčka je toho zárukou. Tento ojedinělý opravdovský fenomén jest uměleckým vedoucím, dirigentem a zakladatelem souboru a jak se píše na jejich stránkách, abych to nespletla, je všestranným hudebníkem, kromě dirigování komponuje, hraje na mnoho hudebních nástrojů, zpívá a dokonce vyrábí pro potřeby souboru nové nástroje. Zde na fotce s trumšajtem.

A jak to Jaroslavu Krčkovi všechno klape, dokázal i na tomto koncertu. Jeho partička šlapala jak namazanej stroj a nakonec ten pán rozezpíval i nás v publiku. Chtěl to a dokázal to. Co jsme v sobě měli zasutýho, šlo ven. Jeli jsme všechny starý pecky jako je Koudelníkův syn, Až já pojedu a tak. Došlo i na zpěv nesynchronní dvouhlasý a také kolektivní brumendo.
No, a při jednom přídavku se to stalo. Mne zamrazilo! Po jak dlouhé době… hmmm, to ani nepamatuji a myslela jsem že už mne ani nikdy nezamrazí. Ale jak je vidět, ty možnosti tu ještě sou! Charismatický barytonní zpěvák Karel Jakubů mě zkrátka dostal na píseń o nešťastné lásce. Znám ji, znám, dlouho, předlouho, ale stále dojímá!!!
A pak už nebyly ty hudební zážitky tak podstatné. Spíše zklamání nebo taková ta očekávaná konzumní zábava, jako bývá při starodávných čundráckých písních (Jičíňští kanci) nebo při latinskoamerických rytmech. Zpíváš si, pokyvuješ hlavou i tělem, ale vnitřně tě to holt nerozbrečí.
Jo, ještě ta zklamání! Tak zaprvé Kašpárek v rohlíku. Hehe, musela jsem se usmívat pod vousy, mám-li jaké, nad tím množstvím alternativních greenpísových maminek se svými potomky v hledišti. Je to fenomén ty zelené maminky, jak se tam sešly! Kolem každé chomáč dětí, zemité oblečení. Je to zkrátka něco jako tyroláci, jen alternativní. A nikdo mně nic říkat nebude, stádnost letí! No, k muzice a k tomu šou, protože to bylo hlavní. Povím vám, kdo jednou zažil Malé televizní kabarety s Molavcovou, Zedníčkem, Gerendášem, Dvořákem a dětmi, tak toho žádnej kašpárek v rohlíku nenadchne. Jsou to sice takzvané výdobytky socialistické zábavy, ale na tohle my, co víme, nehrajem! Jak říkám, kvalita se prosadí mnohdy i na hnoji. A proto jsem z téhle takzvané punkové šou odešla. Byl to slabý odvar starejch dobrejch malejch televizních kabaretů. … Snad nejsem stará struktura, mně vrtá v hlavě, ale jsem v klidu. Za svým si stojim.
Zklamala mne též skupina dětí z ruského velvyslanectví. Loni jim to tak šlo! Aby ne, když pracovali pod vedením jednoho autoritativního pána, co měl ten ruský tradiční folklór na háku. Letos jste hodně ubrali, milánkové. Ze všeho. A tak jsem také odešla. zuzi

 

 
Kašpárek v rohlíku NE! Malej dětskej kabaret ANO!!!

Zdroj fotek: weby příslušných spolků a ČT archiv dokumentů

 

 Posted by at 8.55

  9 Responses to “Jičín pohádkový  HUDBA!!!”

  1. Zuzi, Kašpárek v rohlíku jooooo, moje děti ho fakt můžou. A to vůbec nejsem gereenpísovská máma. A Jitka M. – tu zas můžu já, prostě každá generace má to své – a třeba se někdy sejdem.

  2. Nojo,dětem se líbí věci spontánně, my staromilci máme ty svý kabarety… JM se mi líbí jen v tomhle pořadu, jinak mně její bolestínský a přepjatý styl a orální projev nikdy nebral. V tomhle kabaretu ale si mě získala. Rozhodně nebudu chodit na kašpárka v rohlíku a odhánět od nich děti, každý má právo na svůj kus zábavy. Ale vocuď pocuď.

  3. Tak to já Jitku mohu ve všech podobách, v kabaretu, jako Melicharovou od Jonáše, se saxofonem, i v Kouzelné školce "hola hou, dobrý den." Zdá se mi úžasně svobodomyslná.

  4. V tom s tebou souhlasím, svobodomyslná se mi zdá také, a určitě je i pozitivní a hodná, jenže já mám raději komiky – chlapy. A nenadělám nic.

  5. Dobrá, tak Gerendáš to jistí, určitě má také svůj půvab. :-))

  6. A zapomněla jsem na Havelku, také tam exhiboval!

  7. Ano, ano, a v několika dílech byl i můj milovaný Jiří Lábus. :-)) Ale je fakt, že teď nedávno kabarety opakovali, a bavila jsem se jen já. Děti to moc nebralo. :-)))

  8. Jak tak přemýšlím, od staré struktury zdá se jsem nedaleko!

  9. […] nic pro nás. Ale divadlo EXIL lákalo. Hlavně, že tam hraje kamarád Milan a možná i bývalý zpěvák skupiny Funktomass Lukáš Udržal, a nakonec ani ten repertoár nemusí být špatný… Baladu pro banditu jsem nikdy neviděla, […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz