Srp 082010
 

řezy, lidovky, lišaj apod.

Dnes ráno jsem konečně z velkou libostí ochutnala medové řezy, v pátek upečené, včera naplněné, dnes správně rozleželé. Pekla jsem ze dvou dávek, takže řez jsem skládala ze 4 placek a krém vyráběla z dvojité dávky, však nevyšel, a tak už z nouze použila na pomazání poslední nějakou chemickou věc od doktora OE, jmenuje se to krémová náplň vanilková a kromě prášku se použije už jen mléko a cukr. Je to velmi dobré a syté, polovinu výrobku jsem zamrazila, abychom se toho neujedli

 

 

Včera celý den a také noc pršelo a nefungoval nám od podvečera internet. Byla jsem v práci a dodělávala resty, vybrala siněkolik knih na přečtení a večer jsem zalezla do postele a testovala je. Milostný dopis klínovým písmem pravděpodobně číst nebudu, přijde mi přemírou intelektuálský, vadí mi to,  ale možná jsem přestřelila, po několika stránkách nechci neuváženě soudit, ještě ten první dojem ověřím. Zato Jana Šrámková Hruškadóttir! Přečetla jsem jí na jeden zátah.

Tato hubená kniha – vyprávění dívky Veroniky o jedné etapě svého života, kde, ať se děje cokoli, v podtextu stále tušíme jedno téma – nevyslovená, tušená (a nenaplněná), ale stále všudypřítomná láska ke staršímu muži, otci své přítelkyně, kterouž rodinu si ta osamělá introvertní dívka oblíbila a oni jí také vzali za svou". Kniha, kde se toho zdánlivě moc neděje, a minulost se dovídáme z odboček do textu řemeslně zakomponovaných, mne opravdu chytla a zaujala. Autorka napsala na dnešní dobu příběh křehký a cudný (tento přívlastek je použit na přebalu a já s ním zcela souhlasím). Ač text útlý", a zdánlivě seškrtaný na minimum, ještě by pár výmazů snesl. Je tam mnohdy zbytečně více než obvykle zdrávo sebeadoračních úvah, exhibicí, někdy i v dialogu. Občas "neživotně vykonstruované", mnohomluvné, však přečetla jsem se zaujetím a odpustila některé drobnosti tohoto typu, v rámci vyznění celku. A ten je podle mého gusta dobrý, dost dobrý. Možná se ta kniha bude zdát  studená, řemeslně zvládnutá bez náboje citu, vášně. Však taková je hlavní hrdinka a proto je taková i kniha. Smutné, ale pravdivé. Brodit se ve smutku a tušení marné naděje, nechtít jít přes mrtvoly, trpělivě čekat. Až do konce, trpkého konce, a ještě stále to čekání protahovat. Marně. Ta poloha je vylíčena velmi autenticky. Ach, jak ze života vím, že takto dlouho se kojit nadějemi viditelnými jen pod lupou je nesmyslné. A autorka u tohoto líčení setrvává.

Miluju Lidové noviny, hlavně ty sobotní. Přílohu Orientaci a Relax,  její redaktory a komentátory. Jestli máte možnost, ještě si sobotní lidovky kupte, tentokrat se opravdu povedly. Vyjímám texty s humorným podtextem Jiřího Peňáse – miluju jeho svodku Prach a broky a další, o dnešní hudbě se vždy  vynikajícím Pavlem Klusákem (tentokrát o nové desce The Suburb / Předměstí Arcade Fire (odkaz na "moji nehynoucí") a o obrácení Toma Jonese k bibli), Tomáš Němeček a jeho Nudná fakta o Kájínkovi (taky vás už ta masáž tak s prominutím sere?) též výběr z tisku Nač ještě knihovny,  jako dnes tak i jindy překvapí překladatel Jan Mattuš a jeho libůstky o kterých s takovým zaujetím vypráví a vysvětluje ta svá jazyková hlediska, a vynikající seriály Zdeňka Lukeše historika a architekta na různá témata z jeho ranku, která jsou jako čokoládové bonbonky ozdobou každého sobotního vydání Lidovek, tentokrát upozorňuje Pražáky na utajené uličky, zahrady a další skvosty staré Prahy. A texty Jáchyma Topola a radostí největší pro mne byl tentoktát rozhovor Jany Machalické s principálem krytového divadla Orfeus Radimem Vašinkou, kterého upřímně mám ráda. A abych nezapomněla na  rubriku Síla vzhledu, kde o svých oděvních a obecně lidských zvyklostech v tomto smyslu hovoří Petra Janíčková ( Na chalupě si užívám tepláky). Mám stejné názory jako ona a koketuji s myšlenkou pochlubit se i se svými kousky, z nichž některé mám tak dlouho a předlouho dokud je zcela neonosím, protože jsou všechny nadčasové a mám k nim vztah velmi důvěrný. Proto také z 95 % nakupuji v sekáči. zuzi

Ještě včerejší můra na chalupě u světla – Lišaj svízelový

 

 

Roztažený ale neostrý

 

 Posted by at 11.40

  17 Responses to “Všehochuť”

  1. Vypadá to nádherně a tak sytě, až bych si to nedala:-))

  2. Každej to chválí, tak jsem se rozhodla udělat 4 placky nad sebou, aby to tak neubejvalo. Já jsem si dala ráno a už nesmím, je to návykový.

  3. To věřím, že návykový:-) já jednou dostala k narozeninám celý Medovník a celý jsem ho snědla:-(

  4. Ano není problém to celý sežrat, ale včas a rázně to od sebe odstrčit! 🙂

  5. Ten dort je na pohled slušné pokušení, místo na sbírky motýlů by se mělo lákat na takové vějičky 😉

  6. pěkný lišaj. A na toho mě žádná nepozve!

  7. Bos, jojo, silou osobnosti to už těžko utáhnout … snad už mi zbývá ty všechny prostředky sdružit :)))

  8. TS, ty máš tedy nápady :), ale byla by to pěkná záminka 🙂

  9. Nepřestávám obdivovat Vaše znalosti, zejména přírodovědné, že je to lišaj bych poznal, že svízelový tak dalece se svými znalostmi nejsem.

  10. Děkuji, ale je to jinak. Vyznám se trochu víc než je obvyklé pouze v kytkách, v běžném ptactvu. Ostatní hmyz apod. určuji podle atlasů, zapomoci obrázků v googlu anebo nejednou požádám odborníka. Tady konkrétně jsem také myslela, že se jedná o lišaje, ve vyhledávači to zadala a klikla na obrázky. Pak už bylo snadné najít stejný druh a mrknout do textu…. mé znalosti jsou bohužel fragmentální, baví mě však ty tvory postupně poznávat, jak se mi připletou do cesty.

  11. [10] tak to já naprosto chápu tuto metodu a pro obyčejné lidi co nejsou vědci je až nadstandardní přístup 🙂
    Mam doma kartoteku zvířat, rostlin a techniky (historické i poplatné době vzniku) co vycházela kdysi ve starých ABC časopisech… když nic jiného, dala mi nějaké povědomí o skladbě druhů hmyzu, kytek a různé žoužele. Bohužel dnes poněkud nepraktická, ale ze sentimentu ji skladuji.

    K tomu poznávání druhů mě ještě napadlo, že jsem ještě nenašel náznak zjednodušení s pomocí počítačového vidění, nebo rozpoznávání tvorů podle barev, tvarů, charakeru atd.. , které by pomohlo laikům určit druhy. Je to velké sousto na vynalézání, protože druhů je na Zemi mnoho desítek milionů a stále vznikají nové a taky zanikají. Naproti tomu se vynálezci zabývají tím , jak rozeznat obličeje v davu, jak sledovat SPZtky na dálnici, jak deformovat ksichtění na čumkartě z dovolené a jiné kratochvíle.

  12. Mne to zkrátka baví, ale je zajímavé, že někteří odborníci mi neodpoví. Jiní ochotně.
    To o čem píšeš by bylo fajn, ale zase by to už nebylo takové to trochu tajemné dobrodružství poznání. Internetem se zvýšila dostupnost informací, všechno je jak na talíři. Napětí a rozechvělé očekávání mizí, spousta věcí se stává nevzrušivou rutinou. Abych pravdu řekla, tak tohečl pátrání vůbec není špatné.
    Četla jsem kdysi u aTea jakousi informaci o novince, kdy lze vyhledávat podle daného obrázku jeho zdroj nebo jak jsem to pochopila; nevíš o tom preosím něco? Abys mi to vysvětlil?
    Díky.
    Karty z ABC jsem loni z knihovny v práci vyřadila, protože tam ležely ladem mnoho let aniž by kdokoli na ně popatřil. Když bych to neudělala já, udělal by to můj nástupce. Pieta šla stranou, protože nejsme archiv a není kde skladovat co nikdo nepotřebuje. Je to vždy dilema co vyřadit, co ponechat. V sobotu jdeme na jarmark prodávat vyřazené knihy jednu za 5 Kč nebo ty krásné za 10,-. Máme opět asi 13-15 banánovek zboží, seznam nemám čas vypracovat, protože v tom jsou i dary z pozůstalosti. Mnoho zajímavých knih jsem ale odložila, k pozdějšímu prodeji na Aukru nebo jinde.

  13. [12]lidé se nezajímají většinou proto, že neví proč by se měli zajímat, nebo že zrovna tady … nikoliv že nemají zájem. Jestli máš foťák a chuť, vyfoť hřbety těch knih, dej je na rajče a řekni, kdy a kde budou k mání. Nikdy nevíš, koho to zaujme.. Právě na takové věci se má používat internet. 🙂 A jestli máš nedostatek času a zároveň nedostatek témat pro dětskou náplň mimoškolní činnosti v knihovně, tak to je taky malý tip 🙂

    zdroj podle obrázku je velmi široký pojem. Autor? majitel? Správce práv? Místo? Obrázek může být autorská fotka, může být obyčejná fotka, grafika, kresba, logo, cokoliv. Pokud ví aTeo, tedy se obrať na něj. Já znám toto: http://www.gazopa.com a …://similar-images.googlelabs.com ale to neznamená že u neznámého brouka ti vyběhne životopis včetně fotografa a lokality portrétování.

  14. … a kromě toho se díky internetu zdánlivě zvýšila možná dostupnost informací, ale také množství těch nepotřebných a snížila se kvalita mnohých z nich a uspořádanost.
    Malý příklad, nebudeme chodit daleko 🙂 Na svém blogu máš spoustu info, které ti dalo hodně práce a jsou třeba i dobrých. Ale jsem si jist, že kdyby je někdo hledal bez přesného zadání, tak se může stát, že je nenajde ani složitým zdlouhavým způsobem. Není to záměr, ale je to nedokonalým uspořádáním ale i nedokonalým způsobem hledání. Není tvojí vinou, že tvůj blog není dokonalý! chraň pámbůh. :)) ale přesto tvoříš informace, které přispívají té neorganizovanosti 🙂 A tak to dělají stamiliony lidí. Pátrání po kvalitních informacích je asi zajímavá činnost, … zejména v době kdy jich je přeci všude dost. Z toho je vidět, že některé zažité představy o tom, co od světa očekáváme, co získáváme a co skutečně dokáže nabídnout – mají svoje trhliny.
    já se s tím vyrovnávám tak, že jsem si toho vědom. 🙂 Jako zábava – nemám námitek.

  15. jejku … a tea se teď ptát nebudu s křížkem po funuse, vzpomněla jsem si na to jen v té souvislosti … to nic, už je to pryč Jsem si vědoma nedokonalosti blogu, nedůvěryhodnosti a nespolehlivosti informací na internetu oproti tištěným knihám s poznámkovým aparátem, vysvětlivkami, citacemi a odkazy na odbornou literaturu. Ano, přispívám k tomu všeobecnému marastu, ale nemám moc času a spíše než vysvětluji a rozebírám, tak jen upozorňuji. Jsem typ, který nemá jeden hloubkový zájem, ale tisíce se jich dotknu.

  16. 11No, já dostala příručních atlas ptáků,kde se "ptáci určují podle barevného kódu a typických znaků", v příbuzných shlucích. Je to malá kniha do kapsy, už jsem podle ní začala určovat. Většinou tam ještě popisují i zvuk, kt. opeřenci vydávají a pár vlastnostní/zajímavostí k tomu. Žádné dlouhé popisky, jen základ, kolik na cesty stačí. Doporučuju.

  17. Tak to je šikovná věc! Stejně málokdy uvidíš nějakou raritu!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz