Čec 102010
 

krátké fotoinfo

Ahoj, jsem tu z Jizerek. Nadšena. Napsala bych nebývale, ale všechny moje dovolené se starými přáteli jsou neopakovatelné a krásné. Nafotila jsem kolem 600 snímků, také květiny … a fotoaparát jsem v pořádku odvezla až domů, v posledních dvou dovolených s touto partičkou jsme ho totiž také 2x domů nepřivezla a kupovala nový. je to hrozný, co??! Proto ho nyní hlídáme všichni jako oko v hlavě. Bylo nás v Jizerkách tentokrát 5. Než fotky protřídím a vložím na rajče (kdovíkdy???) upokojím vaši zvědavost a pár fotek z každého dne zveřejním. Chci se věnovat však každému dni. Mnohými kouty a místy jsem uhranuta. Ano, a jmenovala bych zejména oblast Jizerky, popisovanou v knize Tři iseriny a pak frýdlantský hrad a zámek, ale  – je tu krásně všude. Jen někde přehuštěno cyklisty, ale co s nimi máte dělat, však časem opadnou …? zuzi

Nová Paka, právě čteme mravoučný nápis: Po chvále nebaž, ale stále dělej co chvály hodno jest. Muzeum v Pace navštíveno, šutry a jiné podivnosti zhlédnuty.

V tomto domě – muzeu zajímavá výstava hraček – Bratři Válové, Tofa Semily. Vybrala jsem tuto fotku, ladící s nynějším počasím.

Na lehátka bych usadila kašpárka, Švandu dudáka, hastrmana a nějaké vstřícné slečny a dodala jim chlazené nápoje s brčkem,  …to jsou vedra…. 

Viadukt poblíž Kořenova. Vylezla jsem tam a prošla tam i zpět. Skoro pokakaná strachy, a to nic nejelo …

Slavný Hejnický kostel a neméně slavná pouť. Mám zajímavé portréty několika řemeslníků, podobně jako z Gmundenu (keramika), nmásledovala příroda: viz úsek z Viničné cesty, leckým považované za nejkrásnější cestu Jizerek.

 

Hejnickým hřebenem …

Žebroun na vrcholu Holubníku. Žebroun, dobrý a veselý  křesťan, pojal tuto cestu trochu jako pastorační. Nás pohany však těžko novým kouskům naučit! 

Jo, a viděla jsem živou klikatící se zmiji! Poprvé v životě. Stejně jako loni v Roháčích poprvé medvěda!SUPER!

Čtvrtý den lilo jako z konve. Sešli jsme jen se smědavy po potoku na Bartlovu boudu a domů do Bílého Potoka. Okna, kování a tabulky skla původmí, jak za doby Sudet …

Magická osada Jizerka, čedičová hora Bukovec, na čediči mimochodem leží i frýdlantský hrad/zámek. Na kamenitém potoce vytékajícím z osady směrem k polské hranici a vlévajícím se do Jizery jsem objevila malý zázrak … někdo si dal tu práci a vyrýžoval či jinak "nalovil" v potoce pozůstatky po starých obyvatelích osady "na konci světa". No,  prostě objevil staré zapomenuté stopy po jejich existenci…. ulomený knoflík, zbytky amorfní, snad vodou omleté?, skloviny a modrý odlomek tyčky pro výrobu korálků … část hrdla zelené lahve…  a tyto drobné archeologické nálezy položil uprostřed řeky na kámen pro radost druhým,  – neodnesl tyto dojemné důkazy života obyvatel jedné osady v Sudetech se sklárnou, pilou apod … – nechala jsem tam ty věci ležet  stejně jako ten, kdo je té řece "vyrval"  …

Na polské straně … sledujeme tok Jizery a míříme dál k jejim meandrům a rozvalinám domů osady, později nazvané Velká Jizera.

Pátý den jsme ušli ve členitém terénu, mnohdy s tvrdým asfaltovým podkladem, více než 35 km a měli jsme TOHO plné zuby … 

Ohlížíme se cestou ze Smědavy na Paličník…

Na vrcholu Paličníku, pod námi Bílý Potok.

Jeden z mnoha jizerskohorských "pomníčků" , Kratzerův obrázek v rokli Hájeného potoka při sestupu z Paličníku. Nehledali jsme je, nacházeli náhodně.

Předposlední den pobytu … navštěvujeme frýdlantský hrad a zámek, první páteční prohlídka …  Úchvatné místo, zachovalé, zajímavé – a s neuvěřitelných průvodcem …znalým, působivým a umějícím zaujmout … safra … hodinu a půl chodíme, bez dechu posloucháme a ptáme se na roztodivné věci a kromě jedné maličkosti nezůstáváme bez odpovědi, pán excelentně se o nás stará … milej člověk na svém místě … díky!

Míříme na hrad …

Jedna z našich opulentních večeří … chjo … chodili jsme jak blázni a já dvě kila přibrala … 

Náš asyl … chata pod Černým vodopádem ..od 24.7. je týden volná,  nevyužijete ???

Spala jsem pod tím kancem, ještě tam zdobily stěnu parohy, ale pod těmi jsem ležet odmítla a hodila je na almaru. Huš!

Nafotila jsem hafo kytek, tak se těšte, i když ž

 Posted by at 20.16

  17 Responses to “Jizerské hory 2010”

  1. Jé, zuzi, tos mi udělala radost! Jizerky jsou nejkrásnější hory na světě. Z tý fotky, co je Jizerka, se mi strašlivě zastesklo, co dělám na druhém konci světa.. Of.

  2. pěkná dovolenáPro mne vynechal ty dlouhé túry desítky kilometrů. Po prvních deseti by mi totiž už bylo úplně jedno, kudy to vlastně jdu.

  3. … bych vynechal.. :)

  4. Ahoj Of, je hezké že poznáváš svět jinde, však Jizerky ti neutečou. Ten kousek kraje pod Bukovcem mě nadchl nejvíce, ještě když si člověk o tom něco přečte více, chce se mu tam vrátit a poznat i ta tajemná skrytá místa, jako jsou zbytky Hojerovy chalupy:
    http://www.jizerky.eu…ojerdum.php a tak. Tohle mám nejraději, hledat a nacházet skryté stopy člověka v neobydlené krajině.

  5. Ahoj TS, je těžké dělat krátké tůry, když chceš něco vidět a máš na to týden :) . Ta nejdelší byla opravdu vražedná a na krev. Navíc tam i zpět vpodstatě stejnou cestou, zpět jsem šla jak robot, protože stále něco obdivuješ, zacházíš, fotíš a najednou je skoro večer a musíš se vrátit 15 km zpět na Smědavu, posledních 8 km po asfaltu.

  6. Tzyjo, pěkně jste se prošlápli. Ty sklíčka jsou úžasný, Jizerky miluju, fotky krásný a moc fajn :-)

  7. Ahoj Billy, dovolená se starými kamarády a počítám tam i dceru je vždycky krásná, překvapující a prostředí tomu jen nahrává. Do Jizerek se chci příští rok vrátit, snad mi to vyjde a bude s kým, kdyby … tak bych jim věnovala i část podzimu, jak mě okouzlily, jezdila jsem tam za tetou a strejdou na prázdniny, ale jen do Frýdlantu a do lesa za zvěří, do Černous, kde měl strejda myslivec krmelec a revír… vzpomínky … byla jsem se také podívat na ten barák, kde oni bydleli…

  8. KristiánovMoc pěkné! Jen je mi záhadou ten Kristiánov, pod tímto jménem znám dvě místa, ale ani u jednoho nejezdí vlak. I když při té 35 km tůře se ti poblíž Kristiánova mohlo zdát cokoli na opačné straně Jizerek. ;-)

  9. Zuzi, krásné fotky. Kočička obdivovala tu "na kameni kámen" a kytička, miluje kameny a sklíčka a také už sama ráda fotí detaily. Vypadá to jako 100% báječná dovolená.

  10. Vypadá to na sbírku silných zážitků, kterou nikde nekoupíš, musíš si jí "odmakat" ;-) Paráda.

  11. Ahoj klokane s tyčí. Kristiánov rozvedu, měli jsme tam konflikt s domorodcem. Je to bývalá sklářská osada a prochází tudy ozubnicová železnice Tanvald – Harrachov.

  12. Ahoj Evi, je fajn, že si prohlížíte fotky s Kočičkou. Ta s říčními nálezy je moje nejoblíbenější, mně tyhle "stopy" fascinují a probouzí moji představivost.

  13. Ahoj Bos, děkuji za tvoje fotoemaily, ráda jsem se podívala, nemohu se však dokopat k vyřízení skumulované pošty. omlouvám se.

  14. Zuzi, to je OK, nehoří to. Dala jsi si krásný dárek takovou výpravou i rekonstrukcí. Náročné ale odměňující ;-)

  15. Pro klokana s tyčí – korekceDíky za upozornění, jedná se o Kořenov, Kristiánov jsem měla v hlavě zapuštěný, protože jsme tam chtěli stále jít a nikdy k tomu nedošlo … omlouvám se znalci kraje :)

  16. Do jizerek sem chtěl hrozně ject coby ještě mladík pomatený sběrem minerálů – slavný safírový potok byl mým vysněným cílem.
    Dneska už mě to zas tak neláká. Navíc je to chráněné území a při mém štěstí by mě drapli hnedle:-)

  17. Čau sejra, četla jsem o tom, je to lákavé a jak píše pan Nevrlý, znal pána, který těch pokladů měl plné zavařovačky a byl hledáním posedlý …

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>