Led 032010
 

cyklus "Příběh nadějí a utrpení člověka"

Tato křížová cesta není typickou křížovou cestou dle historických zvyklostí v našem prostředí.
Cyklus Příběh nadějí a utrpení člověka tvoří soubor 15 zastavení = soch různých autorů, oslovených sochařem Vladimírem Preclíkem, realizovaných na volná náboženská témata – nejenom tedy výjevy z poslední cesty a umučení Páně.

Zvěstování – Daniel Klose
Rouška Veroniky– Stanislav Hanzík
Zázrak nanebevstoupení– Vojtěch Adamec
Trnová koruna– Ellen Jilemnická
Katedrála prosby– Vladimír Preclík
Svatá rodina – Jan Koblasa
Světlo v temnotách– Ivan Jilemnický
Slza -Václav Fiala
Vykoupení– Jan Hendrych
Pieta – Marius Kotrba
Hledač – Michal Šarše
Krajina kříže – Čestmír Mudruňka
Lásky bolest – Jiří Marek
Brána naděje – Jaromíra Němcová
Obelisk– Jiří Kačer

 KC_kuks _planek.jpg

Cesta" je situována na členitém travnatém úseku rámovaném z jedné strany lesem a z druhé kolejemi vedoucími ze stanice Stanovice do Žirče. Nastupuje se od Stanovic pod železničním viaduktem. Terén je zprvu sevřený a postupně stoupáme svahem výše, až se zprava za kolejemi zcela otevře obraz krajiny až k dalekému horizontu.

 Kuks_KCA

Příchod od Stanovic

Kuks_KCB

Východ z viaduktu a pohled doprava, tudy půjdeme

Kuks_KCc

Zvěstování – Daniel Klose  

Úvodní sousoší tří andělů. Ve trojici působí lépe, než kdyby zde stál jeden .. vypadají spíše jako nelítostní neoblomní Strážci křížové cesty z vědecko-fantastického filmu. Zdeňkovi se nejvíce líbilo z celé cesty a říkal, že si je dovede představit i osamoceně … na vhodném místě.

Kuks_KCd

Rouška Veroniky- Stanislav Hanzík  

Otisk trpícího obličeje … vyvolává zdání rytiny do dřeva

Kuks_KCe

Zázrak nanebevstoupení- Vojtěch Adamec  

Počínající levitace – odpoutávání se, ještě je s námi a zárověň stoupá od nás, socha "rozhýbaná"  drapérií a šikmou polohou

Kuks_KCf

Trnová koruna- Ellen Jilemnická  

V předchozím textu fotografie, kdy její umístění a vyznění vyvolává dojem fotografií soch na Velikonočním ostrově

 Kuks_KCf g

Katedrála prosby- Vladimír Preclík 

Modlící se ruce, Vladimír Preclík se otevření křížové cesty nedožil. Tato plastika zapůsobila na Irenu, líbila se jí nejvíce.

/files/Kuks_KCh.JPG

Svatá rodina – Jan Koblasa  

Malé jesličky, malá Svatá rodina, ježíšek má rozpřažené ruce a sedí na klíně. Tento motiv byl JK již dříve použit v novostavbě kaple sv. Václava v Bílce u Teplic, v interiéru vytvořil sgrafita, oltář, svícny, krucifix a sochu Nejsvětější Trojice. Na zadní straně plastiky utvořil fascinující rytinu božího hrobu, aby tak uzavřel do kruhu život počínající zrozením a končící smrtí …  bohužel nějaký magor sochu poškodil svou vyrytou vizitkou právě pod tím skrytým a velmi intimním zobrazením … 

Tato plastika se líbila mně.  

 Kuks_Koblasa_bozi hrob

Kuks_KCi

Světlo v temnotách- Ivan Jilemnický 

Motiv kříže s průhledem. Strejda Zdeněk , znalec, nemá rád  průhledy, je jich prý v umění tolik, že jsou zprofanované

 Kuks_KCk (2)

Vykoupení- Jan Hendrych  

Motiv očistce a dušiček

 Kuks_KCk

Pieta – Marius Kotrba 

Kuks_KCj

Slza -Václav Fiala  

Architektonická kompozice tisíckrát zobrazených symbolů. Není to socha s tajemstvím … těžko se s ní navazuje vnitřní vztah … ale strejda Zdeněk nemá tato a jiná nekonkrétní "hluboká" slova, kterými se ohánějí někteří umělci i snobové rád …

 Kuks_KCl1hle

Hledač – Michal Šarše  a detail  (že by apoteóza duše člověka?)

Kuks_KCl2 (2)

Kuks_KCl2.

Krajina kříže – Čestmír Mudruňka 

Socha se mi líbila na fotografii nejvíce – symbolizuje cestu člověka, který si nakonec do toho kříže "vleze"  sám, za křížem drapérie – vidina zmuchlaného  lože po mrtvém

/files/Kuks_KCm.JPG

Lásky bolest – Jiří Marek  

Tetě Ireně se tato socha zprvu nezdála, ale nevzdali jsme to a tuhle novodobou "barokní" sochu jsme důkladně probrali…. Sochy povzbuzující fantazii jsou fajn

 /files/Kuks_KCn.JPG

Brána naděje – Jaromíra Němcová  

Socha strohá, neupovídaná, složená ze dvou segmentů, znázorňuje dvě figury opřené v čumáku, zlomené v pase.  Průchod a průhled do nebes dává naději.

Plastika se mi zdála malá v poměru k rozlehlosti otevřené krajiny, ale je to jen můj pocit. Sochy umístěné v sevření dvou svahů nemusí být tak hmotné, ale zde bych uvítala větší monument, jako je třeba socha poslední – pětimetrový obelisk

Kuks_KCo

Obelisk- Jiří Kačer  

Sochu nazývá jeho kolegyně Němcová "obilím". JK
tvoří architektonické plastiky, krajinné prvky,  a říká: "Kámen má zůstat kamenem". Jeho touhou bylo cestu začínat nebo uzavírat, a to se mu splnilo.

 zuzi  … a ještě tři celkové záběry pro vaši představu. Sochy nejsou umístěny daleko od sebe, z některých míst jich obhlédnete pět i více, natlačeny však na sebe nejsou. Bylo fajn, že jsme cestu mohli projít sami, však již před námi zde "hledači" byli, podle stop ve sněhu, a po nás následovali další. Zítra ještě doplním  o jedno neumělecké zákoutí a intimní zázemi umělců a ostatních zúčastněných, které jsme objevili v centru "chrámu umění" .

Kuks_celkovy1

Kuks_celkovy2

Kuks_celkovy3

 

Zde dokument ČT Cesta k Cestě, z kterého jsem čerpala i některé názory a vysvětlení zde uvedené

Dnes jsem provedla drobné korektury dle doporučení strejdy Zdeňka a nejsem si jista, zde se sem  ještě  vrátím. Ráda bych se vyjádřila k použití slov socha, plastika a skulptura … tradiční výraz socha je mi v tomto konkrétním případě bližší, snad proto, že  tyto "prostorové objekty" mají duchovní charakter a nejsou to žádné postmoderní šokující objekty … ostatně zde jsem se už jednou nad těmito pojmy zastavila. I přesto jsem u některých "soch" dodatečně nahradila slovo socha  plastikou pro radost těm, kterým slovo socha moc nesedí!

 

 

 

 

 Posted by at 19.33

  12 Responses to “Novodobá křížová cesta  Kuks”

  1. Některé jsou moc hezké, některé spíš děsivé, vlastně se mi líbí jen ta Krajina Kříže a Obelisk.
    A nedivím se, že jsi nemocná, když couráš v říjnu i v lednu ve stejné čepici!

  2. Mod, ty máš ale paměť na čepici … ale u mě je to pokrok, chodila jsem vlasatá…

  3. zuzičepici si pamatuju napříč celým rokem 2009:-), nebývalas zdravější vlasatá?:-)

  4. Mod, nevím jak ty, ale já většinou marodím, když jsem ve stresu a mám nějaký trable. Když je mi fajn, jen kvetu :)))

  5. Ačkoliv pranic sochám nerozumím, takováhle instalace se mi líbí, u některých soch bych klidně i postál a cítil v sobě něco povznášejícího…nádherně doplňují krajinu…
    Jen nevím, jakdlouho sochy odolají řádění vandalů, protože si o to vyloženě říkají a takový červený sprej na pískovci, opuce nebo co je to za horninu, udělá paseku.
    Díky za ty fotky.

  6. Ahoj Sejra,děkuji ti, že jsi ocenil tu instalaci i text. Je úžasné, že tomu projektu mnoho nadšených lidí věnovalo svoji energii a podporu. Stálo a stojí to zato. A je dobře, že tomu místu není věnována taková veřejná pozornost a propagace, že se o tom vlastně moc nemluví a nejsou všude cedule s upozorněním. Jeden magor už se našel, je to k vzteku … raději na to ani nemyslet….

  7. Zuzi,dostala jsem od Tebe dárek! V poslední době se zabývám myšlenkou navštívit Cestu (mimo jiné i kvůli Svaté rodině Jana Koblasy, který je autorem sochy Gustava Mahlera pro Jihlavu)a šťastné kliknutí mi ji představilo v plné parádě. Moc Ti děkuju za fotky i text. Napsala jsi, že si nejsi jistá, zda se budeš ke svému příspěvku vracet – to já jsem si naprosto jistá, že za odměnu si budu chodit pro trochu potěchy. Sochy ve volné krajině mě hodně oslovují a už se těším, až je uvidím na vlastní oči. Dík!

  8. M a M.Jsem ráda, že jsem ti udělala radost, ajak píšeš, tak si určitě tu radost se tam podívat také nenecháš ujít. Máte se na co těšit. Ale nejela bych tam s celým turistickým oddílem … tedy :)))

  9. Ano, to je komorní záležitost…, i když ve volné přírodě :-))

  10. Přesně vyjádřeno! :)))

  11. http://rozvedena.blokuje.cz/img/kuks_koblasa_bozihrob.jpg
    Vracím se poněkolikáté k té zadní straně božího hrobu a přikláním se čím dál častěji k tomu, že to moje údajné zhanobení znamená umělecký nápis Boží hrob a jeho autorem je sám mistr Koblasa. Ještě na to téma nikdo zde nevystoupil, a tak nevím… první můj dojem však byl velmi tristní a jednoznačný… časem měknu a vidím to jinak, ale stejně netuším kde je pravda, snad kdyby sám autor naznačil…

  12. […] Vzpomněla jsem si v ten moment na Brno a rožnovského sochaře Maria Kotrbu (1959-2011). Dílo tohoto sochaře jsem poznala poprvé poblíž Kuksu, na novodobé křížové cestě: […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz