Pro 042009
 

Jsem děvče přizpůsobivé, a tak jsem si snadno zvykla na život jezevce. Takový poklidný. Je-li jezevec sám doma, nemusí nic a přece toho stihne poměrně dost. Protože se nemusí motat kolem toho druhého. Není to třeba tak významná starost nebo péče, ale co jezdí syn na víkendy domů, začala jsem opět vařit a péct. Pro jednoho mě to složitě vařit nebaví a kromě toho jsem tak nenáročná, že mi péče o můj žaludek nikterak podstatně nenarušovala časová harmonogram a stačilo mi vždy pojíst něco úplně jednoduchého.
Nyní se situace změnila a se synem si zase zvykáme na společný víkendový život. Vzájemně si vyhovět a neprudit. Po třech víkendech se začínám srovnávat a dokonce si myslím, že mně ten nový víkendový život svědčí. V baráčku není smutno a s mladým nemáme problém. A já jsem ožila a více sebou mrskám. Syn zdatně pomáhá a je ochoten ke kompromisu. Vím, není to nic stálého, ale já dopředu nemyslím a mám radost i z drobných úspěchů. Kterým ale nepřikládám žádnou váhu.
Dlouholetý kamarád, Brňák, – ten co jsme spolu viděli na Roháčích medvěda, dostal výpověď z práce, pořídil si Skype a jak mi dnes říkal, podle všeho si bude brzo richtovat vejminek u syna v Maštalích. Mám z toho fakt velkou radost, že budu mít velmi blízko další spřízněnou duši. Druhou. Ta první je Milada. ( Jinak těch duší" mám o něco víc, ale nejsou za dveřmi").
Řeknu vám jedno. Po těch zkušenostech, o kterých už ani nepíšu, jsem se postupně definitivně smířila s tím, že jednoho člověka na všechno", to je přátelství a lásku tělesnou , nenajdu. Po mnohaleté praxi s tímto zvláštním modelem a současné snaze se z něho vymanit , zjišťuji, že dělám někde chybu. Možná bych měla začít od nuly. Ale vzhledem k jistým okolnostem, spojeným s prožitkem hadí síly, se toho svýho nedovedu vzdát. Je to silná droga. zuzi

 Posted by at 21.30

  9 Responses to “Smíření”

  1. Každopádně úspěch. A zbytek se nejak vyvrbí. Ničeho se vzdávat nemusíš, jen přitom choď s očima otevřenejma, nikdy nevíš..

  2. což takhle oslovit Ferdu Mravence? Promiň mi ten šťouchanec. Jevíš se jako skvělá osůbka, tak nechápu, že si nedokážeš nabrnknout chlapa s vlastnostmi "univerzálního ptakopyska". Fandím ti!

  3. JFJedna vec je nabrnknout a druhá, zásadní, najít/identifikovat;-) Je to téměř vyhynulý druh (bože díky, že na mě jeden zbyl :-) )

  4. zuziesli ty nechceš po každém nějak trochu moc hned od začátku:-)

  5. Ahoj a dík za komenty a podporu. Více se k tomu vyjadřovat nechci.

  6. Pravda, mně pro mě samotnou se taky nechce vyvářet, a tak to nedělám – stačí mi rohlík s máslem a s medem nebo s marmeládou :) Pro Ještěrkáře, pro toho vyvářím, jasná věc. Teď už jo, dřív se mi do toho dvakrát nechtělo :)

  7. Já myslím, že to máme nastavený stejně. Je fajn vařit pro někoho kdo to ocení a když se to člověk trochu naučí, láká ho to jako objevovat neznámé pevniny, alespoň já to tak beru. vaření tak trochu jako výzvu a dobrodružství.

  8. Bůh se mnou, chystám se na medový perníčky! zuzi, drž palce :)

  9. Hmmm, tak to jsi o kus přede mnou :) ), já perníčky nepekla ještě nikdy!!!

 Leave a Reply

(required)

(required)

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>