Srp 152009
 

Střemošická stráň na Chrudimsku a její rostliny – srpen – AKTUALIZOVÁNO dnes!

Omlouvám se, ale text doplním zítra. Mám toho za celý den dost a chce se mi spát. Zušlechťovala jsem od rána do večera zahradu. Spíš bych ale řekla, že jsem likvidovala tu džungli. Zítra budu pokračovat, chjo, chjo, přesekla jsem si sekačkou elektrickou šňůru, musím koupit nějaký "hen oný bazmek" co ty dva konce propojí …  zuzi

aktualizace:

Mám několik stálých radostí provázejících mě celým životem. Jednou z nich jsou plané květiny. Nejsem odbornice ani systematická znalkyně, ale zajímá mne, co kde roste a jak se ta kytka či strom nebo keř jmenuje. No a nezanedbatelný je samozřejmě ten pocit krásna z pohledu na rozmanitost přírody a setkávání se se stejnými květinami na různých místech. Je to jako když potkáš staré známé!
Jdu-li někam, všímám si zcela automaticky a přirozeně typu prostředí, stanoviště a co zde roste. Tak nějak to prostě zaznamenávám aniž bych se tomu příliš věnovala. Sleduju periferně a zbystřím pouze, spatřím-li něco, co mi sem napasuje. To vše ale u nás, v oblasti, kde je na květiny opravdu trochu chudo. Nikdy mi to nepřišlo divné a myslela jsem si naivně, že je tak tomu všude. Není. Některé oblasti druhovou rozmanitostí – biodiverzitou jen hýří. A to jsem tedy ve svém živlu a věnuji se této své zálibě naplno. A své společníky tím štvu. Protože jsem stále vzadu a courám se. Tak tomu bylo na Kokořínsku před dvěma lety a letos v Roháčích. Roháče, to byl pro mne ráj. Nejen, že tam rostlo vše co u nás, ale i mnohem více květin, které jsem zatím ještě neviděla, a to mnohdy ani v atlasu. Nemuselo se hledat, všude bylo květin hafo! Snad 15 druhů orchidejí … a na obyčejné jalovcové louce za chalupou, a ve vsi, všude všude to kvetlo pro mne nevídaně … Bohužel ani z jednoho pobytu jsem si nedovezla žádnou fotku, protože jsem domů nepřivezla foťáky.
Z Kokořínska nemám nic, ale Roháče přece zdokumentovány budou! Nakazila jsem Peteho i Buldoka se Zdenkou a začali květiny fotit též. Navíc Pete s Kytkou odjeli za pár týdnů na Dolomity a už jsem dostala fotky květin i odtamtud. Pete mi sdělil, že kromě protěže má všechno co viděl v Roháčích. Dočkáte se tedy, až nastanou dlouhé a studené večery, i přehlídky podivuhodných horských rostlin! Jsou neokoukané, proto podivuhodné … Na tu práci s fotkami a vyhledávání druhů se moc těším, zavalím vás tím. Myslím, že to bude docela záslužné, povede-li se to. Nenalezla jsem vlastně na webu ucelený soubor fotografií rostlin z Roháčů a Chočských vrchů…
Ale k fotkám ze Střemošické stráně … To je prosím jediná lokalita v mém okolí co znám, kde se sešla vskutku pozoruhodná konstelace mnoha faktorů a kdykoli se tam ocitnu, je stále na co nového dosud nevídaného, dívat…    Mrkla  jsem se krátce na geokeš a je zde stanoviště, proto se tam v poslední době dveře netrhnou. Hmmm, tahle moderní zábava má za následek, že se do této mimořádně krásné lokality podívá i spousta návštěvníků. Snad to nebude mít negativní vliv na přírodu. Ti lidi jsou blázni… nestačí jim co tam JE, ale ještě hledaj nějaký blbosti, jako třeba v tomhle případě malou plastovou lebku. Kdyby si hráli doma na schovávanou, vyšlo by je to nastejno … 
 

babocka_admiral

Babočka admirál – krásný a zcela běžný motýl všech stanovišť od nížin do hor, v době tahu i na nejvyšších horských vrcholech. Ano tento motýl u nás nepřezimuje – migruje. V květnu k nám přilétají motýli z jihu, rozmnoží se, a část jejich potomků se na podzim opět vrací do Středomoří, kde přes zimu založí generaci jarních migrantů. Více o motýlech na zcela unikátním webu: http://www.lepidoptera.cz/

 

vretenuska_obecna

Vřetenuška obecná – je několik druhů vřetenušek. Tuto drobnou krasavici jsem určila jako vřetenušku obecnou. Sedí na květině zvané chrastavec, přesto to není existující druh vřetenuška chrastavcová. Správně by tam neměla co dělat, že? Ale je tam!  

belozarka_vetvita

Bělozářka větvitá – druh, který jsem viděla poprvé na Roháčích a Chočských vrších. Střemošická stráň a tyto lokality mají společný druh podloží – vápenec. Přišla jsem před týdnem na střemošické stráně a vidím samou bělozářku! Bylo to překvapivé setkání a připomněla jsem si tu supr dovolenou začátkem července. Přesně vím, v které lokalitě jsem ji poprvé zahlédla! Bylo to poblíž vodopádu Červené piesky v Prosiecké dolině. Moje první bělozářka no a za týden druhá –  u nás!

 

hrachor_hliznaty

Hrachor hlíznatý – vytrvalá poléhavá nebo popínavá bylina. Existuje mnoho druhů hrachorů, ale tento je zcela nezaměnitelný. Velký květ vonící po růžích a jeho výrazná sytěrůžová barva, jakou v přírodě málokdy vidíš! Tenhle hrachor ti opravdu neujde! Roste běžně v teplých oblastech , ale někde kupodivu zcela chybí! Zvláštností je jeho kořenová hlíza. Hlízky hrachoru hlíznatého jsou jedlé a to jak syrové, tak i po uvaření nebo po upečení. Mají údajně chuť podobnou chuti lískových oříšků nebo jedlých kaštanů. Rostliny lze samozřejmě i pěstovat, množí se buď semeny nebo přímo hlízkami, které se sází na jaře nebo na podzim. Hlízky se sklízí ve stáří 3 až 4 roků. 

lnice_kvetel

Lnice květel – Středně vysoká, vytrvalá rostlina. Roste hojně na okrajeích cest, mezích, příkopech, náspech, v kamenolomech, má ráda suché trávníky, stepní stráně, štěrkoviště, pole, podél zdí a plotů. Je to léčivka, u nás se říká, že je dobrá na voči, ostatně přečtěte si sami zde i něco více o jejích léčivých účincích:
http://botanika.wendys.cz/kytky/K121.php
 

oman_srstnaty

Oman srstnatý patří mezi ohrožené druhy bylin. Roste na výslunných kamenitých, travnatých i křovinatých stáních, stepích, lesostepích, vyhovuje mu pískovcový podklad. Rostlina je vysoká až 60 cm a nese krásný zlatožlutý květní úbor. Květina je na první pohled velmi dekorativní a ve větších trsech vynikne její krása ještě více. 

mydlice_lekarska

Mydlice lékařská: Vytrvalá, 25 až 80 cm vysoká bylina. Listy obvykle zřetelně 3žilné (vidíte na fotce???!), vstřícné. Květenství mnohokvěté, květy 20 až 25 mm v průměru, bílé až narůžovělé. Společenství mydlic jsem objevila dál od stráně, mezi cestou na okraji pole, u lesa. Na půdě velmi výživné a
dusíkaté. Ano, tak se to i píše v herbáři: Břehy, příkopy, podél cest, rumiště, meze, křoviny, na půdách kyprých, vlhčích, dusíkatých.

Mydlice lékařská je vskutku renesanční rostlina. Se stejným úspěchem může být použita v medicíně, v kosmetice i v domácnosti. Ačkoli její léčivé vlastnosti byly známy již v antickém Řecku a ve středověku, v minulém století se prodávala hlavně jako prostředek na praní jemných tkanin, hedvábí a vlny pod názvem "mýdlový kořínek". Kořen totiž včetně oddenků a výběžků obsahuje saponiny.

Droga též usnadňuje odkašlávání a dá se také využít v domácí kosmetice k regeneraci vlasů (1 až 2 polévkové lžíce drogy se vhodí do 1 l vařící vody, 15 minut se luhuje a po vychladnutí se vzniklým roztokem řádně propláchnou vlasy) či k vyčištění nečisté (trudovité) pleti (1 polévková lžíce natě nebo listů mydlice se luhuje přes noc v šálku podmáslí, ráno se trochu ohřeje a jemně se vtírá do pokožky obličeje). Více zde http://botanika.wendys.cz/kytky/K466.php

/files/komonice_bila.JPG

Komonice bílá – Až 2 m vysoká rozvětvená bylina, častá na suchých místech, chudé půdě – suché stráně, rumiště, okraje cest, náspy, lomy … má kamarádku – úplně stejnou, ale se žlutými květy. Ta se jmenuje komonice lékařská. Obě obsahují kumarin. Blíže o užití a nebezpečí z nezřízeného nebo dlouhodobého užívání zde: http://botanika.wendys.cz/kytky/K92.php 

stremosicka _stran

Střemošické společenství květin: v popředí oman, vzadu latoviska bělozářky, vpravo vykukuje šalvěj …

 

doplním zítra dopoledne. dobrou noc. zuzi doplněno navečer.  snad se sem ještě dnes vrátím …

 Posted by at 20.05

  8 Responses to “Květiny 23”

  1. Závidím.Kytky i spánek.

  2. Krásné fotky! 🙂

  3. Manželko, jsem v rozpacích … to jsou věci, které jsou dostupné každému, pravda s bezstarostným spánkem je to horší, ale když člověk celý den pracuje a večer už mu myšlenky únavou "zapomenou" hlodat, usne jak mimino … 🙂

  4. Mod, moc děkuju a zrovna u těhle záběrů se mi zdá, že by to šlo líp. Neměla jsem totiž tolik času, kolik bych si představovala :)..

  5. Nouzový oný bazmek se vyrobí následujícím způsobem- oba konce kabelu se zbaví izolace v délce asi 5 cm,pod vrchní izolací je ještě na každém drátu izolace různých barev. Z pod vrchní izolace by měl přesahovat asi 1cm izolace na drátech. Potom uchopíme kleště zvané kombinačky ( neplést s kombiné)do šikovnější ruky a dráty se stejnou barvou izolace sežmulíme k sobě pro větší pevnost spoje je vhodné na drátech udělat očka. Když se nám podaří spojit dráty různých barev, zavoláme na odzkoušení správnosti zapojení tchyni. Jinak obalíme každý spojený drát zvlášť izolepou, či jakýmkoliv jiným izolantem. Nakonec celý spoj zalejeme hmotou z tavné pistole, kdo na ni nemá zbrojní pas, úplně stačí zapálený igelitový pytlík.
    Sekání zdar a kabelů zvlášť.

  6. Jaromíre, nemám tchýni, proto koupila jsem dvě nové koncovky, každou jinou a kamarád mi je na ty bezprizorní konce umístil a vyzkoušel. Na druhý pokus uspěl.

  7. … a já krom spánku, na který mi času mnoho nezbývá, závidím i ty botanické znalosti a chodím sem ráda, neb se vždy něco nového dozvím… ale na ty kytky budu muset číhnout opakovaně, ponevadž je potkávám, nikdy nevím, co jsou zač- a těch jmen je na mě nějak moc. Super osvěta! díky, zuzi :-))

  8. Ahoj Wlčice, já s tím určováním mám také práci. Sice třeba vím přibližně, že je to oman nebo šalvěj nebo si opticky pamatuji druh z atlasu, kterým často listuju, ale když to sem má člověk vyvěsit, nemělo by to být blbě!

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz