Čvc 222009
 

Třítýdenní dovolenou letos trávím pracovně. Sešli jsme se doma čtyři. Přijela Zorka s Emmou a dorazil i mladý keramik, snad by mu patřičněji sedělo přízvisko mladý alkoholik. Za 5 dní toho stihl dost. Před hodinou se vrátil z pardubické nemocnice, kam ho vezla Zorka, a naštěstí se to levý voko zachrání. Byl mu tam z bezprostřední blízkosti stříknut slzný plyn… a záda má parádně sešlehaný jakousi žílou jako vzpurný lodník na pirátské lodi. No, jak radí strejda z Kolína, beru to se stoickým klidem. Bude hůř…. Zdárné i nezdárné děcko vyklízejí svorně barák po svém nezdárném otci a dnes zaplnily bordelem kontejner až po vrch. Zítra navezou technické služby kontejner nový a ten se navrší odpadem stejně snadno jako ten dnešní. Jde to ráz na ráz. Nic, NIC! se nevyhazovalo, naopak přibývalo, co se kde sebralo a mohlo se někdy hodit. Stovky rádií, krabičky od cigaret, od mléka atd… Dřevo částečně spálíme a něco si nechám navézt domů na podpal kotle v zimě. Dřevo se mi hodí. Já jsem dnes hospodařila s malou Emmou a kolem čtvrté hodiny jsme se zde sešli všichni , co tak nějak k sobě patříme v jistém nespecifikovaném smyslu. Děti, babička a kamarád, co mi tu občas pomáhá s prací, co nemohu zmoct. Přišel se podívat na Emmu jak pokročila od května, kdy tu byla naposledy. Zůstali jsme sedět vzadu za domem na lavičce nakonec sami dva a dopíjeli pozdní kafe. Známe se mnoho let a ani spolu už moc nemluvíme. Tak nějak není moc o čem. Ale máme podobné vnímání přírody, všímáme si … měli jsme štěstí, ptáci měli dnes napilno. Po horkém dni se chodili osvěžovat a pít do koupadla a věční hladovci kosáci sbírali ještě k tomu žížaly. Takovou přehlídku ptáků, co se tam navečer vystřídala, jsem nepozorovala dávno. Potulovala se na trávníku kosí rodinka i s dvěma mladejma kosákama, a u vody se střídali s několika vrabci, sýkorkou, rehkem … vzpomněla jsem si, že několikrát jsem loni byla svědkem i návštěvy žíznivého sršáně! Letos ještě ne, je to prostě náhoda :). … A tak jsme tam seděli a pozorovali dobu ty opeřence a povídali si o nich… a zpětně si uvědomuji, že to bylo vlastně moc hezký. A bylo to jen takový … malý nic! zuzi

 Posted by at 21.46

  7 Responses to “Pracovně”

  1. Milá Zuzi…… tak stoického klidu se mi při výchově dětí nedostává 🙁
    Popis toho úklidu sedí úplně přesně na mého otce… dodnes jsem nepochopila, k čemu se mohou hodit krabičky od cigaret schovávané v takovém množství- a už teď mě děsí, že jednou budu všechny ty "sbírky užitečností" likvidovat- šetrně a ekologicky… to bude šichta…

    Tak zdar a sílu na všechno to zmiňované 🙂 a denně alespoŃ jedno to "malé nic"- to dokáže zázraky 😉

  2. Zuzi, až pracovně… tak z toho závěru na mě dýchla neskutečná pohoda…:-)

  3. Milá Wlčice, děkuji za komentáš, ráda se s toubou zde setkávám, alespoň zde :), díky za přízeň… stoický klid … jo, jde to ztuha a jen chvílemi 🙁 Náš mladej je totiž individuum zcela specifické! Potřeboval by na vojnu, říkají to nezávisle na sobě mnozí, co ho poznají.
    S tou ekologickou likvidací jsi mě rozesmála, ach jo, my od toho ustoupili, páč by to byl úkol pro partu Green Revolucion, co jde do všeho neohroženě!a moc děkuju, přeju Ti to samé.

  4. Děkuju nomínku 🙂

  5. zuzičítává si Tvůj syn někdy Tvůj blog?:-)

  6. nevím.

  7. …ale má tu možnost

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz