Čvc 162009
 

Chočské vrchy – den třetí : Jóbova Ráztoka a Malé Borové

Už jsem doma. Co jsem přišla po šesté večerní z práce, mám napilno. Osekala jsem obecní trávník před domem a ostříhala ručně celý živý plot před okny a to není všechno. Do tmy šmejdím po zahradě a ořezávám suché květy z čechravy a stromkové růže. A všechen ten ořezaný odpad stříhám na kousky a cpu do popelnice. Potřebuji, aby mi nějaký dobrák konečně postavil zídku kolem kompostu, jinak tam nemohu nic ukládat, hned by byl plný biomasy a zedník by se na to jistě vymlouval!
Zapomněla jsem se včera zmínit, že mne na svých toulkách navštívil v úterý blogger TS. Pochvaloval si, jakou jsem mu poradila výletní trasu pod hrad Rychmburk a měl štěstí, protože se dostal náhodou až do sklepení starého pivovaru. …
Narazila jsem na výbornou věc. Na adrese http://www.cykloserver.cz/hlaseni-chyb/ mohou uživatelé map vydaných SHOCartem nahlašovat chyby vyskytující se v mapách a přispět tak ke zlepšení kvality vydávaných map. A samozřejmě můžete se na ně dívat, i když mapy neopravujete. Je tam i Slovensko , Roháče a Chočské vrchy a kdo budete zvědavý na naše slovenské výlety, můžete si je na mapě opticky projít. Jsou tam i turistické trasy s barevnými značkami. I trasa včerejší. Možná vám ukázky tras překopíruji, ale ne dnes. Musím se konečně jednou pořádně vyspat, několik nocí po sobě spím pouze 6 hodin, a to je málo.
Třetí den v Chočských vrších.
Po náročném včerejším pochodu zůstala dnes doma dvojice Pete a Kytka a na jednodušší túru vyrážíme pouze ve čtveřici. Po silnici míříme opět přes celé Huty do osady Jóbova Ráztoka, kde podle několika údajů žije a tvoří místní lidový řezbář Jozef Smutniak. Ale ta informace už neplatí. Paní, kterou jsme v osadě kontaktovali, nám sdělila, že pán Smutniak momentálne bydlí u své rodiny v Martine, protože jeho věk a zdravotní stav už mu nedovoloval žít v osamění a také už neřezbařil. Jeho dílo ale bylo přestěhováno do Liptovskeho Hrádku a je veřejně přístupné. Místní chalupářka, velmi kultivovaná žena, nám poradila další postup přes kopec Klin loukami a lesy do Malé Borové. Poslala nás k mostku přes potok a pak jsme se měli už pohybovat intuitivně a hlavně, když už to nastoupáme, tak zbytečně neztrácet výšku. Což jsme učinili. Po místních zatravněných kopcích se nechodí snadno. Tráva se neseká a přestože se zde už nevykonává tzv. motykové hospodářství (muži odcházeli za prací a ženy obdělávaly pole místo potahem motykou. Jelikož rovného pruhu země by zde nepohledal – i hřbitovy jsou umístěny ve svahu – na kopcích vznikaly známé terasy, terasová políčka.), pozůstatky terénních stupňů zde stále přetrvávají, ale nejsou při pohybu, vysoko zarostlou strání, příliš vidět a opět si člověk musí dávat pozor na každý svůj krok. Bylo to únavné putování v prudkém slunci rozkvetlými loukami bez kousku stínu. Nikde jsem doposud neviděla na tak malém pruhu země tolik různých druhů trav. Desítky druhů … bojínek, třeslice, jílek, srha atd … prostě znalec by si přišel na své a laik by se zde velmi snadno vyučil. Ve svahu, nahoře jsme objevili pár borovic a pod nimi kousek stínu. I usedli jsme ke svačině a více jak hodinu jsme pozorovali co se děje v dědině pod námi – měli jsme ji jak na dlani a navíc ještě k dispozici dalekohled. Bylo to velmi zajímavé, netradiční a milé… Hádali jsme také kde asi bude hospoda. Na Slovensku se pije kofola a mají ji všude. Pivo různých značek mě moc nezajímalo, pouze mne zaujala značka Smedný mnich. Prý to ale za moc nestálo, říkal Riki, který jediný z chlapů dával přednost pivu před kofolou.
Sešli jsme šikmo svahem do vesnice a objevili tu hospodu a jak je zde ve vesnicích obvyklé, hned s námi domorodci navazují řeč. Tentokrát to ale mělo pikantní příchuť, protože místní štamgast byl velmi přítulný a zajímalo ho všechno včetně toho jak dlouho pobýváme na záchodě a co tam asi děláme. Mne se zeptal, jak mi to tam šlo a byl velmi potěšen, že všecjno proběhlo bez větších problémů… Ach jo… domů jsme se po silnici dovlekli za spalujícího žáru kolem čtvrté a tak jsme měli čas na klábosení a další společenské akce jako je posezení u ohně a příprava teplé večeře. Na odkazu  http://www.cykloserver.cz/hlaseni-chyb/ si můžete zatím vyhledat náš dnešní postup, ale myslím, že tak neučiní z vás čtenářů ani jeden :)).
Další den byla naplánována hlavní atrakce pobytu: výstup na Sivý vrch. zuzi

/files/mapa.jpg

Obrázková mapa oblasti, jak ji nafotil Pete v Oblazoch a včera mi ji poslal. Vpravo dole vidíte pana Smutniaka, co už neřezbá a nad ním, v kartuši,  vykukuje medvěd Emil, přítel turistů. Emila uvidíte  i na mapě budete-li pečlivě hledat! je to asi ten náš chlupáč! Ale stejně se místní divili, v jakémže to místě jsme se s ním setkali!!!

 

 Posted by at 22.45

  6 Responses to “Málo času &”

  1. jenom doplním tu vsuvku. Na hradě Rychmburk je ústav pro dlouhodobě psychicky nemocné, ale jinak samostatné lidi. Pozná se to podle toho, že jsou to lidé vesměs příjemní, družní, zdravící kolemjdoucí a komunikující. (naopak lidé kteří nezdraví, nekomunikují a tváří se nedůvěřivě jsou pravděpodobně ti "normální")
    No a jednoho z těch lidí co seděl před domem zaujaly moje kalhoty, tak jsem mu vysvětlil že nejsou vojenské, ale mají takový vzor s listím – jako do lesa. Tak mi navrhl, že když jsem tady že mi něco ukáže a tak jsme vlezli přes zamčené dveře do míst, kam nikdo nemá chodit. Byla tam tma, špína, prach na dřevěných prknech, holubince atd. Tak jsme tam lezli, měl jsem baterku takže bylo možné prolézt 3 patra rozlehlých místností a vlézt do sklepa kde byla úplná tma. Byly tam obrovské klenuté stropy, kamenná podlaha, točité schody, světlíky a kamenná nádrž na led, který se tam dlouhodobě uchovával. Chvílemi jsem měl pocit, že to je tam s tim chlapíkem trochu nebezpečný, protože po mě chtěl ať mu dám baterku, že tam nevidí :)), ale pak jsme vylezli, zavřeli vrata a rozloučili se. Nejlepší jsou setkání, co se neplánují.

  2. NO já si to nedoplním zcela jistěm, protože v papírových pamách sice hledat umím a dokonce se v nich umím i orientovat, ale abych něco dohledávala zadáváním šířek,délek, stupňů, nebo tak nějak pdobně, tak to prosím nee:-)

  3. TS dík za vysvětlení, mám touhu se tam také podívat …

  4. Mod, to jsem předpokládala, ale bohužel bližší odkaz nelze zadat 🙁

  5. Zuzi,tady je odkaz na NS, kterou jsme prošli loni, třeba Ti některé fotky připomenou Vaši cestu.
    http://www.svatosovi.bloguje.cz…p
    Konečně jsem se dostala k tomu, abych si pořádně pročetla Tvoje prázdninové zážitky, tak pár postřehů k nim:
    krásný byl článek o rybách – vidíš, jaká exotika může být na břehu blízké vody! :-))
    Co se týče barvy kytek, souzníme spolu, protože já žluté kytky miluju, kdežto ty červené, či dokonce tmavě rudé, mi připadají vznešeně odtažité – tím pádem ne tak zajímavé; žlutá kytka je pastva pro oči a pohlazení.
    Dále – i my máme zkušenost ze Slovenska, vloupali se do naší chatky a ukradli drahý foťák, holicí strojek atd., NIC se nevyšetřilo, a tak jsme to brali jako povinnou daň cestovní. Přesto máme Slovensko moc rádi a jezdíme tam vždycky, když můžeme.
    Přeju Ti, abys měla nadále jen turistické a krásné zážitky, kup si nový foťák a doufej, že smůlu už máš vybranou.
    Děkujeme Ti za přízeň k našemu blogu, já ráda zajdu na Tvůj, peru se ale s časem – to znáš.
    Samé hezké dny, Míša

  6. Ahoj Míšo,děkuji za návštěvu a milý komentář. A ráda jsem si prohlédla "vaši" Prosieckou dolinu a planinu Svoraď a stejnou krčmu u cintorína kde jsme také seděli! Co jsem se vrátilam prohlížím a pročítám různé weby kde se nacházejí zajímavosti toho podivuhodného koutu Slovenska. Ale o všem napsat nelze, tak spíš budu dávat přednost svým postřehům. cedule jsem také měla nafocené pro pozdější "studium" A TAK HLOUPĚ TO DOPADLO! A vida, nejsem sama, to sice poněkud zmírňuje moje trpké pocity sama ze sebe, že jsem si to neohlídala, ale opravdu jen trochu :)). Jsem ráda, že jsem se u vás konečně dozvěděla co je to taký artikulárný kostol. Mysleli jsme, že je to evangelický kostel a název se odvozuje od 4 pražských artikulí… no ale jak by se vlastně dostaly až sem??? Děkuji za postřehy a přeji hodně vydařených výletů! zdraví zuzi

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz