Bře 162009
 

s druháky

Dvě besedy o moderních ilustracích pro děti mám za sebou. Nakonec jsem se jako vždy nedržela striktně textu besedy, hovořila z hlavy, a vybrala jen pár lahůdek ( význam slov baobab a meander, jeskynní malby blíže a historie malířství ve zkratce), abych děti neodradila a mohly jsme se věnovat spíše nahlížení do jednotlivých knížek, převážně z nakladatelství Meander a Baobab, a povídání o zajímavostech a podrobnostech ilustrací … a učení se jak vnímat obraz kresbu (barvy, tvary) a jaké si klást otázky. Prostě nejen bezhlavě listovat, ale všímat si rozdílů a jednotlivostí, nespěchat …
Nejvíce času jsme strávily prohlížením konkrétních knih. Kladla jsem dětem dotazy a hledaly jsme společně odpovědi. Protože se o výtvarné umění zajímám, a mými oblíbenci jsou též ilustrátoři František Skála mladší a Michal Cihlář, mohla jsem vyprávět i o jejich typických výtvarných technikách. Jsem trochu dětinská a snadno se nadchnu, proto mi nedělá problém jim tyto záležitosti vhodně přiblížit a zaujmout je. I ilustrátoři těchto krásných knih jsou na tom podobně s tím dětským okouzleným pohledem na svět a jejich zaujetí je podle mě nejlépe vidět na předsádkách. Miluji ilustrované předsádky a mám vždy radost, když se přední a zadní od sebe liší – je tam nějaké tajemství a je třeba ho objevit … tak je tomu u knihy Kvik pluje na jih – ilustrátor M.Cihlář a také u Cílka a Lídy – František Skála.
A protože jsem oslovila pana malíře Skálu, mohla jsem dětem povědět i tu zvláštní historku o březových semenech …a vzbudit tak jejich obdivný zájem. Ptali se mne též, jak je možné, že z takového malého nic vyroste velká bříza, jestli to je opravdu pravda … udivilo mne to!
A pak už se hodnotilo, dole vidíte archy s obálkami knih. Druháci potřebují více názornosti a barev, proto tato forma. A hodnotily i paní učitelky. Výsledky jsem dávala dohromady dnes. Nejvíce se líbila v obou třídách Šmalcova abeceda a kupodivu zaujaly také Záhadky Petra Nikla – kniha velmi umělecká. A samozřejmě Cílek a Lída – ale tato knížka až po mém důkladném rozboru", vyprávěla jsem o panu malíři jak ji dával vlastně složitě dohromady a jak to bylo docela záhadné a velmi velmi těžké. A také jsem povídala o něm samotném …příště jim musím ukázat nějaké jeho fotky. Hlavně tu ve žlutém molitanovém saku a pak také pohled, co mi poslal … to jsme si domluvili. No a také zabodoval Kvik! A Komínek a Budíček … kdo by to řek!!! Žádná z knih nebyla vyloženě dětmi zavržena a od někoho dostala jedničku. Děti velmi pečlivě vážily známky a vzájemně komunikovaly. Ale my dbali na samostatnost jejich práce.
Byla to velmi příjemná dvouhodina a určitě si zase něco podobného po čase zopakujeme k radosti obou stran. zuzi

oznamkuj nas 1

oznamkuj nas 2

 

 Posted by at 20.05

  9 Responses to “Nad ilustrací dětských knih”

  1. Nejsem nestranný, takže se mi víc líbí (obecně) staré Jiskřičky, než nejnovější knihy; navíc Nikl je tak strašně drahý. A z některých knih je spíš průmysl.

    Ale k dětským knihám: zajímalo by mne, zda jsi narazila na geniální knihu Tajemný Skellig (David Almond); a potom na to, že by byly někdy/e problémy kvůli Lindgrenové (a la Pipi svádí k nevychovanosti, Bratři Lví srdce jsou o smrti…)

  2. Henry, Jiskřičky … pátrám po jednom sešitu se dvěma brouky, snad od Kahouna, ale nemohu přijít na to … TS v knihovně máme, ale nečetla jsem jí, zaujal mne obrázek na obálce. O námitkách proti těm dvěma knihám jsem také četla a udivilo mě to. Bratři Lví srdce jsem tim už kdysi říkala, že je mám moc ráda. U nás se však právě tyto knihy skoro vůbec nečtou. Stále kolem dokola Děti z B. … na toho Tajemného Skellinga se tedy podívám, když to tak chválíš …

  3. Petr Nikl mě také moc nebere. Není barevný a je moc umělecký … já ani ty knihy dětem nepředstavovala, jen jsem je přešla slovy, že jsou asi pro starší děti. Ale ti druháci si Zá hadky našly sami. je tam ta věc, že stránky jsou na 3
    kusy a dají se tudíž sestavit různé potvory … známý princip, ale pozapomenutý.

  4. Já miluju (ačkoliv AL píše vlastně jen jednu knihu pořád dokola, což ale není míněno sebeméně jako hana!!) Pipi (strašně smutná kniha), My z ostrova Saltkr�kan (pro to „�“ jsem si musel na Wiki), Ronju… Jenže tyhle tóny se u nás moc neberou – vždyť třeba Mio, můj Mio nebo Bratři, to je jako Tolkien (snad jen bez té nevratnosti). A Karkulín (chtěl jsem říct že s Emilem, a Kallem taky můj milované, ale jednodušší bude říct že já miluju všecko co jsem od ní četl) – který vyšel po revoluci ve dvou dílech, jak mi řekli v Albatrosu, „protože by si tak tlustou knihu děti nekoupily“.

    Včera jsem četl Trnkovu Zahradu. To je taky velebáseň – a s vlastními ilustracemi!

  5. Mirku, Zahradu miluju též, mám Trnku ráda i co jsem se o něm dozvěděla – jaký byl, jeho názory. Před pár lety dávali v TV pořad o Praze, o zapomenutých rozpadajících se vilách, koloniích. Ukazovali záběr za zahrady přes velké okno – Trnka u stolu kreslí a potom to samé dnes. Zarostlá zahrada, zpustlý neobydlený dům, dříve krásný … už ani nevím kde to bylo … dnes jedu do Hradce, budu zde až večer.

  6. Díky!!!Díky moc za vaše hlasy pro Kursk-1943. Jde to ztuha!!!!, protože mnoho z vás (cca 15 hlasujících) mi sdělilo, že jim systém hlasovat nedovolí….

  7. Spadl buben do kedluben mě oslovilo! 🙂

  8. Díky za ohlas, píšu si do notýsku: Kamio má dobrý vkus!!!

  9. […] Michal Cihlář (Tučňák Kvik),  Jana Kvapilová (Anděl v kulichu), Matěj Forman (Od jara do jara) […]

 Leave a Reply

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

(required)

(required)

css.php
Web vyrobili ve Webklient.cz